Baťova dálnice, která měla vést napříč Československem, vznikala v době, kdy tento pojem ještě neexistoval, říká chřibský průvodce Pavel Zrna

Pojem dálnice vznikl díky projektu Jana Antonína Bati, který chtěl postavit silnici napříč Československem. Tato stavba nebyla dokončena a dodnes její části můžete najít hlavně v Zlínském kraji. Nejen o nedokončené Baťově dálnici jsme si povídali s Pavlem Zrnou, chřibským průvodcem a spoluautorem knihy Chřiby - stopami dálnice.

Při procházkách územím Chřibů i dalšími místy ve Zlínském kraji vás mohou překvapit zbytky silničních staveb a cest, které nikam nevedou. Jsou to části nedokončené takzvané Baťovy dálnice, která se začala stavět v roce 1939, ale nikdy nebyla dokončena.

Jednu z těchto staveb, betonový mostní oblouk v Ludkovicích, čeká na konci srpna 2023 demolice. Ten měl být součástí spojení mezi Zlínem a rekreační zónou v Luhačovicích. Bourán je z důvodu špatného technického stavu.

Čtěte také

„O stavbě takzvané Baťovy dálnice bylo rozhodnuto v roce 1938. Vznikala v době, kdy pojem dálnice ještě neexistoval – tento pojem vznikl v roce 1939 právě v souvislosti s tímto projektem,“ vysvětluje Pavel Zrna a dodává: „Původní záměr byl, že tato magistrála povede přes celou Československou republiku z Prahy až na Zakarpatskou Ukrajinu.“

Stavba byla podle něj vnímána jako národní dílo, dokonce i slavnostní transparenty při zahajovacím ceremoniálu u Prahy v květnu roku 1939, tedy v době protektorátu, nesly hesla se slovy „národní cesta“. To bylo ale jen v obecné rovině, běžní obyvatelé, kteří kvůli její stavbě přicházeli o pozemky, nadšení nebyli a sepisovali i petice.

Kolik a jaké další pozůstatky této stavby se zejména v Chřibech nachází? A na jaká další zajímavá místa zve chřibský průvodce Pavel Zrna? Poslechněte si záznam rozhovoru.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.