Český astronom Zdeněk Kopal byl jedním z expertů, kteří v Americe připravovali projekt Apollo
Nejvýznamnější český astronom Zdeněk Kopal okouzlil svět vědy už jako gymnazista. Pak studoval na Univerzitě Karlově, kde se věnoval nejen astronomii, ale také numerické matematice. Své znalosti zúročil a získal stipendium nejprve na univerzitě v anglickém Cambridge, posléze na americkém Harvardu.
„Cestou do Spojených států se dozvěděl o Mnichovské dohodě, takže se se svojí čerstvou novomanželkou rozhodl, že tam zatím zůstanou. Za druhé světové války působil Zdeněk Kopal v Americe méně jako astronom, ale více jako numerický matematik, své znalosti využíval pro aerodynamiku a balistiku, takže v podstatě ve prospěch americké armády,“ líčí jihočeská astronomka Jana Tichá.
Po válce Zdeněk Kopal pokračoval ve svých studiích proměnných hvězd, ale přispíval i k přípravě projektu Apollo, tedy cesty amerických astronautů na Měsíc. „Byl zařazen mezi sto expertů, kteří se nejvíce podíleli na úspěchu tohoto projektu. Jako ocenění dostal lahvičku měsíčního prachu odtud přivezeného,“ doplňuje Jana Tichá.
Astronom se později vrátil do Evropy a stal se šéfem nově založené katedry astronomie na univerzitě v anglickém Manchesteru. Poté odešel do důchodu. Zároveň se i přes železnou oponu snažil udržovat kontakt s českými a slovenskými astronomy a pomáhat jim.
Po sametové revoluci Zdeněk Kopal opakovaně jezdil do Čech, do rodné Litomyšle. „Dům, v němž se narodil, už neexistuje. Byl zbouraný a na místě vyrostlo sídliště, ale v roce 2004 tam vznikl pomník ve tvaru zákrytové dvojhvězdy,“ uvádí Jana Tichá.
Související
-
Astronom Zdeněk Kopal publikoval první odborné články už v patnácti letech. Zaujaly i v zahraničí
Na duben připadá řada kosmonautických a astronomických výročí. 12. dubna 1961 vzlétl do vesmíru Jurij Gagarin a dvacet let po něm odstartoval první americký raketoplán.
-
Poslední člověk na Měsíci měl prarodiče z jižních Čech. Do vesmíru bral i československou vlajku
Dosud posledním člověkem, který kráčel po Měsíci, byl Američan Eugene Cernan. Jeho prarodiče z otcovy strany pocházeli ze Slovenska, zatímco matka měla kořeny na jihu Čech.
-
Astronom Edwin Hubble pozoroval mlhoviny a zjistil, že vesmír je mnohem větší, než si lidé mysleli
Na září připadá výročí úmrtí amerického astronoma Edwina Powella Hubblea, který je dnes znám hlavně díky tomu, že jeho jméno nese kosmický teleskop. Zemřel 28. září 1953.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
