Český rozhlas najdete nově ve Spotify. Největší zájem je o Buchty a Hosta Lucie Výborné, říká Adam Javůrek

Jaké pořady Českého rozhlasu najdeme ve Spotify? Jedná se o stejnou nabídku, kterou najdeme už teď v různých mobilních podcastových aplikacích?

Ano, na Spotify najdete všechny pořady Českého rozhlasu, které smíme nabízet ke stažení. Je to dohromady 158 různých pořadů včetně těch největších taháků jako jsou Host Lucie Výborné, Příběhy 20. století, Buchty nebo Jak to vidí.

Kdo jsou posluchači, kteří vyhledávají naše vysílání prostřednictvím aplikací? Jaká je vůbec poslechovost pořadů v podcastových aplikacích?

Posluchači podcastů jsou obecně mladší než posluchači rozhlasového vysílání. Ale samozřejmě hodně záleží na konkrétním pořadu. Třeba na Spotify jsou dvě třetiny posluchačů Buchet Radia Wave mladší sedmadvaceti let. U Hosta Lucie Výborné je v této věkové kategorii “jen” třetina posluchačů a dominují ti ve věku 28 až 44 let.

Poslechovost podcastů bohužel zatím umíme měřit jen u Apple Podcasts a Spotify. V lednu si zde lidé pustili dohromady 180 000 audií Českého rozhlasu a v posledních měsících zájem výrazně roste. Na Spotify jsou zatím nejpopulárnější právě Buchty a Host Lucie Výborné. Chytila se také Historie českého zločinu a Příběhy 20. století. Z nových pořadů má dobrou odezvu Balanc z Radia Wave.

Často se ve spojitosti s poslechem na moderních platformách jako telefon nebo již zmíněná aplikace Spotify používá označení podcast. Ve světě jsou za podcasty ale považované pořady, které jsou vyrobené speciálně pro online prostředí. Vnímáte to stejně?

Tenhle boj asi nikdy neskončí. Já vnímám podcast především jako svébytný žánr. Není to pro mě jen způsob distribuce již existujícího rozhlasového pořadu, ale hlavně nový obsah vytvořený pro lidi, kteří chtějí poslouchat audio na vyžádání. Má svůj styl vyprávění, svou atmosféru.

Ale zároveň lidé tak nazývají obecně cokoli, co si mohou nechat automaticky stahovat do svých mobilů, ať už je to obsah nový nebo “zrecyklovaný” z vysílání. Ostatně i v rozvinutější zahraniční scéně patří v podcastových aplikacích mezi nejpopulárnější audia klasické rozhlasové pořady.

Já osobně hodně fandím tvorbě “ryzích” podcastů. Rozhlas experimentoval s pořadem Zhasni!, má své oborové Dataře, v následujících měsících se spustí denní zpravodajský podcast produkovaný Lenkou Kabrhelovou a svůj týdenní podcast zvažuje i Radio Wave. Testovací epizody obou chystaných podcastů zněly moc pěkně a hodně se na ně těším.

Aplikace streamovací služby Spotify|foto: Barbora Linková

Poslech rozhlasu se mění. Doba se zrychluje a už není čas poslouchat kontinuální vysílání. Naopak, posluchači si chtějí vybírat, co a především kdy si poslechnou. Je Spotify a ostatní platformy cestou, jak vyjít posluchači vstříc?

Nemyslím si, že by vzrůstající popularita audia na vyžádání nyní převálcovala to klasické kontinuální vysílání. Spoustě lidí totiž vyhovuje. Rozhlas jim dělá společnost či kulisu a lineární vysílání pro ně nijak neztrácí na atraktivitě. Ale pak jsou lidé, kteří jdou po konkrétním obsahu. Díky podcastu si mohou poslechnout svůj oblíbený pořad přesně v okamžik, kdy na něj mají čas – třeba cestou v tramvaji do práce. Není to podle mě důsledek zrychlování doby, spíš je to tím, že dřív neexistovala tak pohodlná cesta, jak svůj pořad do uší na cestách automaticky dostat.

Bude důsledkem změn ve zvycích posluchačů i postupný přechod veřejnoprávních médií od vysílatele především k producentovi obsahu?

Rozhodně tato role velmi posílí, ale média by podle mě neměla rezignovat na to, že by v online světě hrála jen roli producenta obsahu. Měla by mít i nějaké své vlastní hřiště, aby nebyla plně v područí platforem jako jsou Apple nebo Spotify. Protože nyní nám sice tyto služby pomáhají, vychovávají nové posluchače a my je tam i získáváme. Jenže kdykoli mohou své plány změnit, náš obsah upozadit a z nás pak zbude producent bez publika. Proto je podle mě tak důležitý projekt mujROZHLAS.cz.

Třeba nyní Spotify koupilo firmu Gimlet Media, která vytváří spoustu původních podcastů. To hodně mění jeho vztah s dalšími tvůrci podcastů. Doposud bylo Spotify jedno, čí pořady tam lidé poslouchají, hlavně když poslouchají. Nyní ale třeba mohou víc doporučovat svůj vlastní obsah a dosah jiných tvůrců klesne. U nás je to samozřejmě menší problém díky jazykové bariéře, ale musíme počítat s tím, že nic nemáme jisté.

Posluchači stále ladí lineární FM vysílání, tradiční rádio přijímač z domácností ale postupně mizí. Jaké nové platformy poslechu jsou dominantní? A jaký další vývoj můžeme očekávat?

Třeba v Americe opravdu mizí tradiční rozhlasové přijímače (nemá je nyní 29 % domácností, přičemž před deseti lety to byla jen 4 procenta), ale určitě nemizí zařízení, kterými lze rádio poslouchat. Nahrazují je například chytré reproduktory. Americká NPR loni prozradila, že 19 procent online posluchačů “jede” právě přes chytré reproduktory. Ty zatím česky neumí, takže u nás bude tento trend s velkým zpožděním, ale jednou přijde také. A lidé je nebudou používat jen v domácnostech, ale i v autech, kde se hlasoví asistenti stávají součástí tamních zábavních systémů. Krom toho lidé poslouchají rádio i třeba přes HbbTV aplikace. Český rozhlas tu svou první před měsícem spustil.

Na půdě Českého rozhlasu momentálně vzniká zvukový portál mujROZHLAS.cz, díky kterému se posluchači dostanou k naší tvorbě kdekoliv a kdykoliv. Neměli bychom tedy zůstat pouze u něj a nedělit obsah Českého rozhlasu na více distribučních platforem?

Potřebujeme odchytávat potenciální publikum tam, kde už je, proto se nemůžeme spoléhat jen na náš vlastní prostor. Musíme zkoušet všechna možná místa, kde lidé mluvené slovo poslouchají, a nacpat se tam. Nicméně stále musíme myslet na to, že je to publikum, které nemáme garantované a můžeme o něj snadno přijít. Proto je důležité budovat i své vlastní místo jako je můjRozhlas a investovat do něj. Tam bude to nejvěrnější publikum a také dostanou mnohem bohatší nabídku.

Rozhovor vyšel původně na intranetu Českého rozhlasu a je publikován se souhlasem Jiřího Hošny, ředitele Komunikace, marketingu a obchodu.