Digitalizace - Forum eTime 2004 (Technology meet business)

Fórum eTime

Ve dnech 17. - 18. května se pod oficiální záštitou ministra informatiky Vladimíra Mlynáře uskutečnila odborná konference o elektronickém businessu a telekomunikacích (pořadatel IDG Czech a.s.). Témata byla zaměřena na podnikovou informatiku, podmínky IT po vstupu do EU a ochranu podnikatelského prostředí. Z hlediska digitalizace byla zajímavá sekce KONVERGENCE MÉDIÍ.

Úvodní prezentaci na téma digitální vysílání v ČR obstarali konzultanti z Deloitte&Touche CE - Ing. J. Polák a Ing. M. Krallert (dříve fin.ředitel ČT). V obecné poloze bylo připomenuto, že postupně rostoucí náklady na opravy a údržbu analogové vysílací sítě spolu s relativně nízkou penetrací kabelových a satelitních TV podporují nástup digitálního vysílání u nás. Jako vhodný příklad byl uveden britský model, především po nástupu platformy Freeview a pozitivní a aktivní role BBC. Stručná rekapitulace a vývoj v zahraničí byly doplněny některými informacemi, jako například, že ekonomický profit přenosové TV společnosti Crown Castle z podílu na britském digitálním projektu přinesl za loňský rok zisk okolo 40 mil. USD. Mezi argumenty a základními podmínkami potřebnými pro zdárný rozvoj digitálního vysílání u nás byly zahrnuty mj. i restrukturalizace České televize a Českého rozhlasu a také aktivnější role Českého Telecomu (osobně bych mezi podmínky zmíněné v referátu zahrnul i mnoho dalších .). Petr Volek ze Siemens ICN informoval o projektu interaktivních služeb v DVB-T. Jako příklad uvedl výsledky současného testování firmy Siemens v Rakousku v rámci digitálního experimentu v Grazu (probíhá od listopadu 2003). Došlo na vysvětlení praktického fungování doplňkových datových služeb vč. funkce IAC - Interaktivního administrativního centra, které umožní např. objednávkovou službu, sázení a také neovlivnitelné on-line průzkumy veřejného mínění a do budoucna možná i volby prostřednictvím digitální televize. V Grazu jsou již sázení i průzkumy v komerčním provozu, ale zatím jen v omezeném počtu asi 300 uživatelů. Praktické ovládání probíhá jednoduše prostřednictvím dálkového ovladače.

Pozitivní názor zástupce dodavatelské firmy na reálnost využití systému HDTV (High Definition TV - systém vysoce kvalitního obrazu) v digitální datovém multiplexu řadu přítomných odborníků potěšil Využití této technologie by znamenalo zásadní kvalitativní výhodu postupně nastupující digitální televize.

Peter Träskman z TietoEnator uvedl konkrétní příklad postupu v zavádění digitálního vysílání ve Finsku. Ve Finsku začala příprava digitálního vysílání od roku 1995, kdy byla představena strategie pro digitální vysílání (tamní Ministerstvo dopravy a spojů), přes založení platformy DigitalTV a přidělení generální licence v roce 1999. Regulérní vysílání bylo slavnostně zahájeno 27.8.2001. Dosud plánovaný termín vypnutí analogu se posouvá z roku 2006 na září 2007. Plné pokrytí celé země digitálním signálem je plánováno do konce roku 2005. Finsko ale je, jak se ukázalo, trochu neobvyklý příklad. V celé zemi je asi jen 2,3 mil. TV přijímačů (Finsko má 5,2 mil. obyvatel , 180 000 jezer.). Ve Finsku je minimální využití satelitního příjmu TV, 44% trhu představuje kabelová TV a zbytek 56% tvoří terestrický příjem. Dnes je penetrace digitální TV na úrovni 15%. K dispozici jsou 4 hlavní programy, představující asi 96% finského trhu. Domácí produkce dominuje v popularitě u diváků. V provozu jsou 3 multiplexy (jeden veřejnoprávní - YLE, druhý tvoří komerční projekty MTV vč. samostatného programu pro diváky od 14 do 24 let, třetí je multikanálovým projektem Canal+). Je připraven 4. multiplex, kde je prostor pro komerční pilotní projekt DVB-H (TV přenos prostřednictvím mobilních telefonů). Distribuce signálu je více méně monopolizována firmou Digita. Placené televize nemají ve Finsku úspěch a jsou v naprosté menšině. Finsko prošlo řadou problémů v televizním rozvoji , například nefungující sada prvních set top boxů apod. Problémem je relativně malý a neatraktivní trh, který je i nyní problémem pro využití koncových zařízení platformy MHP (Multimedia home platform). Finsko by totiž podle odborníků mohlo být první zemí s největším uplatněním produktů s MHP. Zatím je ze strany dodavatelů o takovou dodávku zařízení poměrně malý zájem. Finský expert závěrem shrnul zkušenosti s finským digitálním divákem - lidé jsou ochotni připlatit si za extra služby (například spojené se sportem, hokejem.) a zároveň je zatím poměrně malý zájem o interaktivní služby.

Diskuzní panel v rámci celé sekce byl velmi reprezentativně zastoupen, snad jen vyjma členů RRTV, která právě v té době zasedla na svém řádném jednání. Zástupci ministerstev, především Ministerstva informatiky, potvrdili spíše politické deklaratorní rozhodnutí vlády ve věci digitalizace (podle dostupných informací jednomyslné rozhodnutí). Materiál, původně označovaný jako aktualizovaná Koncepce přechodu na digitální vysílání (Altern. pro zahájení od r.2004 do roku 2006) je tedy chápán jenom jako podklad, na jehož základě vláda rozhodla. Spor se trochu rozvinul kolem úlohy a postavení České televize. Náměstkyně Dr.Petra Smolíková informovala o aktuální přípravě novely Zákona o ČT, která počítá i s rozšířením počtu programů (pozn. Mimochodem dosud uzákoněné 2 veřejnoprávní televizní programy vznikly v době těsně po televizní krizi jako snaha některých poslanců chránit ČT proti tehdy často medializované, ale nijak nekonkretizované snaze o privatizaci ČT).

Zástupci exekutivy potvrdili, že vznikla politická shoda o vzniku veřejnoprávního multiplexu, ovšem nikoliv jako priorita. Vláda tím podpořila spíše postupný přechod a rozvoj digitálního vysílání. Předseda ČTÚ Ing. David Stádník informoval, že v tomto týdnu podal Český Telecom definitivní žádost o licenci pro provoz digitálních sítí, a je velmi pravděpodobné, že ČTÚ této žádosti brzy vyhoví (buď novou samostatnou licencí nebo rozšířením licence stávající). Dosud ale není k dispozici třetí multiplex.

Většina diskutujících se postupně shodla, že i přes nějaké sporné nejasnosti je možné připravit digitální vysílání podle platných zákonů. V rámci diskuze byla konstatována určitá disharmonie, například i v souvislosti s postupně přepracovávaným a odkládaným návrhem Zákona o elektronických komunikacích. V současné fázi je důležitým článkem celého systému Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která by podle účastníků panelu měla stanovit konkrétní pravidla ("zákon je dán, chybí něco jako prováděcí vyhláška."). RRTV na svém posledním zasedání v tomto týdnu věnovala významnou část jednání právě problematice digitalizace. Kromě řešení stanovisek, které ČTÚ potřebuje pro přidělení kmitočtů provozovatelům digitálních sítí, se také zrychleně připravuje i licencování nových programů. Vybraní držitelé programových licencí by se pak v praxi měli dohodnout s provozovateli digitálních sítí na umístění programů a na podmínkách fungování. Problémem zatím zůstává například provozování doplňkových datových služeb a vzájemné vztahy služeb s programy umístěnými v příslušném multiplexu. V případě neshody mezi provozovateli sítí a provozovateli programů by měla být použita standardní pravidla pro řešení ( cenová regulace telekomunikačních služeb - ČTÚ).

Problematika programových licencí je dosud velkým otazníkem, nejen z hlediska kritérií výběru, ale i možných problémů s neúspěšnými žadateli. Objevují se opět kritické názory, které dříve upozorňovaly na bezplatné přidělování celoplošných televizních licencí. Nyní ale podle platné legislativy budou licence, v případě vítězství v licenčním řízení, přiděleny na základě splnění formálních podmínek a splacení základních správních poplatků (cca 50.000,-Kč). Současné televize však poměrně účelovou změnou zákona musely za prodloužení licencí s analogovými kmitočty platit zvláštní 200milionový poplatek. Určitá nerovnost podmínek může být docela vážným problémem. Existuje celá řada možností a kombinací. Zákonem daná kritéria ovlivňující udělení licence jsou poněkud neaktuální, vzniká-li perspektivní možnost podstatně většího počtu programů nebo různých programových alternativ (vč. regionálních a specifických programů). Vůbec celá problematika licencování je tedy jedním z nejsložitějších úkolů pro RRTV.