Digitalizace po Koncepci

set top box

Po několika nejasnostech kolem výsledného usnesení vlády ke Koncepci přechodu na digitální vysílání (resp. zahájení regulérního vysílání) je na řadě praktická stránka věci. Přesto se objevují náznaky toho, že přijatá a spíše politická deklarace vlády ve prospěch zahájení digitálního vysílání (spojená s poněkud rozpačitým dokumentem) bude ještě přeci jen doplněna. Z dokumentu Ministerstva informatiky totiž na poslední chvíli vypadlo mj. i zřízení Vládního výboru pro digitální vysílání, a nyní se opět hovoří o zřízení nějakého koordinačního orgánu. Také komerční elektronická média a telekomunikační provozovatelé nyní vytvářejí nová nebo aktivují svá stávající profesní sdružení a asociace, což by mělo výrazně zlepšit vzájemnou komunikaci mezi všemi zainteresovaný subjekty a institucemi.

V Ženevě byla zahájena Regionální radiokomunikační konference, na které se nejprve rozhodne o způsobu vzájemných jednání mezi zúčastněnými státy a také se schválí příslušné mechanismy plánování kmitočtů (resp. potvrdí se již zpracované návrhy). V dalším období, po dobu cca dvou let, se povedou příslušná mezistátní odborná vyjednávání. Na samém závěru konference v roce 2006 budou výsledky jednání stvrzeny závěrečnou společnou dohodou. Českou republiku na konferenci zastupuje meziresortní tým, vč. zástupců ČTÚ. Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který je zodpovědný za správu kmitočtového spektra v ČR, má v současné době klíčovou kompetenci z hlediska sestavení kmitočtových sad pro jednotlivé multiplexy. ČTÚ se v oblasti digitálního vysílání v ČR dosud jednoznačně hlásil k zahájení licencování a spuštění digitálního vysílání bez potřeby legislativních úprav. Nyní, alespoň podle vyjádření předsedy Ing. Davida Stádníka v rozhovoru pro BBC, se již připouští potřeba určitých legislativních korekcí - alespoň v případě Zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (Zákon č. 231/01 Sb.) V případě technických a telekomunikačních záležitostí platí současný telekomunikační zákon (Zák.č.151/00Sb.) a s jeho novelou se nepočítá. Tento zákon bude zřejmě uplatněn i při řešení personálního obsazení vedení ČTÚ, jehož předsedovi v létě končí mandát. Návrh nového zákona předpokládal zásadní změnu a vznik 5tičlenné Rady ČTÚ, podle dosud platné verze schvaluje předsedu ČTÚ na návrh ministra informatiky vláda. V aktuální situaci se očekává spíše nějaké přechodné řešení do doby schválení nové úpravy - tedy zřejmě dojde k provizornímu prodloužení současné pozice Ing.Stádníka.

V současnosti, když Ministerstvo informatiky "dokončilo" svůj úkol v podobě předložení aktualizované Koncepce., je z hlediska aplikací pravidel v praktickém řešení regulérního vysílání na řadě právě ČTÚ a RRTV. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání konzultovala dosud několik základních variant dalšího postupu. Kompletní legislativní změna (mediální i telekomunikační zákon) se zdá nyní velmi nepravděpodobná, neboť i delší dobu připravovaný Zákon o elektronických komunikacích má významné zpoždění a obsahuje stále řadu sporných ustanovení i problémů a podle velmi orientačních odhadů může po nezbytné schvalovací proceduře vstoupit v platnost nejdříve počátkem roku 2005. Osud zcela nového mediálního zákona je také nejasný, neboť zatím není definováno ani základní zadání a smysl této nové normy. Další variantou je připravit minimální technickou novelu mediálního zákona, neboť některá ustanovení jsou pro praxi digitálního terestrického vysílání spíše obecně a nepřesně formulována. Tato cesta by odstranila některá nebezpečí možných sporů a potenciálních budoucích zpochybnění, například při procesu přidělování licencí a příslušných tzv. souborů technických parametrů, ale s ohledem na prodlevy a komplikace i s čistě technickými korekcemi zákonů v Parlamentu by ani tato cesta podle mnohých odborníků nebyla jednoduchá a včasná. Zbývá tedy "třetí" cesta - postup v rámci platných předpisů, tak jak byla prezentována ministerstvy při předkládání Koncepce. K tomuto proběhla v poslední době řada odborných schůzek mezi zástupci RRTV a ČTÚ a Ministerstva informatiky a kultury.

V týdnu od 17. května (mimochodem Světový den telekomunikací) bude RRTV projednávat právě problematiku digitalizace a posoudí varianty dalšího postupu s tím, že prioritou se v této chvíli stává cesta bez legislativních změn. V případě shody a dopracování této rychlé varianty a vyjasnění praktického modelu licencování ( např. i v rámci institutu tzv. sdílených kmitočtů) by Rada mohla vypsat první licenční řízení již v létě letošního roku. Pro stávající celoplošné televize je přitom stále ve hře již dříve zmiňovaná cesta rozšíření současných licencí a souborů kmitočtů o příslušné digitální kmitočty (po dohodě s provozovateli příslušných digitálních telekomunikačních sítí). Z hlediska ČTÚ a v souvislosti s probíhající plánovací kmitočtovou konferencí je třeba ještě upozornit na jednu drobnou připomínku, a to tu, že některé kmitočty z digitálních multiplexů budou využívány jen po přechodnou dobu a z přechodných pozic, aby po dokončení koordinace byly nahrazeny kmitočty s definitivními parametry. V každém případě je problematika licencování programů pro digitální vysílání a nastavení transparentních pravidel poměrně složitou věcí a bude předmětem dalších diskuzí. Možná bude dobré v jiném příspěvku zmínit některé modely se všemi souvislostmi, které se aplikují v zahraničí. Současně favorizovaná domácí varianta je poměrně blízká skandinávskému nebo francouzskému modelu.

V nejbližší době dojde také ke společnému zasedání RRTV a Rady Českého rozhlasu a i při tomto jednání dojde určitě i na diskuzi na téma digitální vysílání - vysílání rozhlasové, o které se po drobné formulační korekci v Koncepci opět poněkud méně diskutuje (možnost samostatného pásma pro T-DAB nebo prostřednictvím DVB-T multiplexů).

Letos 12.května oslavily České radiokomunikace praktickou ukázkou doplňkových aplikací čtyřleté výročí od zahájení prvního experimentálního digitálního vysílání.