Digitalizace za 48 hodin

otazníky kolem digitalizace

Poněkud zbytečný virtuální souboj o tom, kdo by mohl být nařčen ze zdržování digitalizace, pokračuje a dorazil již i do Sněmovny. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se možná na chvíli onoho pomyslného "Černého Petra" zbavila vyhlášením licenčního řízení na podzim, ale nemusí to být definitivní řešení. Postup Rady zatím vyvolal v souhrnu převážně negativní nebo pochybující reakce, zejména díky konkrétním podmínkám tendru na digitální licence.

Naposledy vyjádřil negativní stanovisko také ministr informatiky Vladimír Mlynář během on-line diskuse15.12.2004, podobně také hovoří průběžné znění aktuální analýzy dalšího postupu v digitálním vysílání dokončované mimo jiné za účasti týmu Testcomu. Samotné vyhlášení licenčního řízení proběhlo jen díky velmi těsné většině hlasů, navíc některých hlasů již v té chvíli nepříliš pevných a přesvědčených. Úterní hlasování v rámci 24.zasedání RRTV o odkladu termínů přihlášek proběhlo v podobných poměrech. Podle dostupných informací se názory některých členů Rady měnily ještě v průběhu celého dne. Nakonec při večerním hlasování se ještě těsnější většina přiklonila ve prospěch názoru vedení Rady - tedy pokračovat beze změn podle plánu. Pro účastníky tendru zatím vydala Rada tzv. Poučení Poučení , cca 8 dní před odevzdáváním přihlášek (a 5 týdnů po vyhlášení podmínek licenčního řízení).

Rada nijak nepřihlédla k informaci o podání žaloby TV Prima a RTV Galaxie na RRTV kvůli zamítnutí jejich žádosti o přidělení kmitočtů pro digitální vysílání směřující k regulérnímu zahájení digitálního vysílání již od 1.1.2005. Pokud celou kauzu zjednodušíme - Rada projednávání záříjové žádosti obou provozovatelů nejprve pro administrativní nedostatky přerušila, v dalších dnech zahrnula požadované kmitočty do vyhlášeného licenčního řízení a poté žádost z tohoto důvodu zamítla. Předseda RRTV Petr Pospíchal pro ČTK k věci prohlásil, že jde o standardní žalobu jako jediný opravný prostředek podle zákona. Jiná situace by při dalším rozhodování Rady nastala, kdyby stěžovatel navrhl soudu předběžné blokační opatření. Těsná většina RRTV tedy zvolený postup opakovaně uhájila a nezastavilo jej zatím ani usnesení mediální komise, ani hlasování celé Sněmovny ve třetím čtení obsahově jiného zákona zákona. I tak však stín pochybností a riziko právních sporů a nejistoty nemizí.

Legislativní koncepce = už jen ANO nebo NE

Tak "jednoduché" se nakonec zdá poslanecké rozhodování o zásadních systémových změnách legislativy pro digitální vysílání. Podle původních dohod a dle jednání kulturního výboru vznikla shoda na tom, že se změna mediální legislativy z projednávání Zákona o elektronických komunikacích (dále jen "ZEK") vyjme a urychleně se začně projednávat a řešit jako samostatná část. Téma ZEK a vyjmutí mediální části měla projednat také mediální komise, která se zatím nesešla ani na pokračování přerušené debaty o licenčním řízení RRTV vyhlášeném i přes usnesení mediální komise, ani na plánovaném ranním úterním jednání (poslanci údajně nedostali včas pozvánky). Proto se někteří poslanci, vyjma poslanců navrhujících úpravy dle dohod a usnesení kulturního výboru, rozhodli převzít iniciativu a navrhli vlastní úpravy pro dílčí část digitálního vysílání. Ministr informatiky prostřednictvím poslanců US požádal a následně získal souhlas pro zkrácení lhůty do 3.čtení ZEK, neboť je třeba zákon schválit co nejdříve. Návrhy úprav mediální části nad rámec konsensuální dohody tak paradoxně neumožní sebemenší diskuzi (například alespoň v mediální komisi) a mohou být prostým pátečním hlasováním v poměrně zjednodušené formě ANO/NE okamžitě schváleny jako definitivní (ZEK je řazen jako 3.bod pátečního programu). Ještě před tím ve čtvrtek odpoledne by se podle posledních zpráv mělo sejít několik poslanců k poslední urgentní poradě. Plné znění úterních pozměňovacích návrhů, které byly postupně rozdávány poslancům do lavic, bylo k dispozici na webu PSP až během středy 15.12.

Mezi pozměňovacími návrhy jsou ale mnohé velmi sporné či rozpačité. Například poslankyně KSČM Ivana Levá přednesla několik změn Zákona o ČT a ČRo. Kuloárové spekulace dávají některé úterní návrhy do souvislosti i s jednáním vedení klubu poslanců KSČM s vedením České televize v předchozích týdnech nebo s návštěvou zástupců managementu ČT na pondělním jednání poslaneckého klubu KSČM. Přístup KSČM a připojení se k podpoře multiplexu veřejné služby byl zřejmý již z dřívějších prohlášení nebo například i z rozhovoru na téma digitalizace v Haló Novinách počátkem prosince. Vznik veřejnoprávního multiplexu má ovšem obecnou politickou podporu, jen na legislativní ustanovení jsou a budou rozdílné názory. Sporným návrhem může být také uzákonění práva ČT a ČRo k provozování tzv. doplňkových služeb v rámci multiplexu, tedy křížení aktivit provozovatele obsahu a provozovatele telekomunikačních služeb. Rovněž řešení počtu programů nepovažuji v navrhovaných formulacích za příliš jasné a definičně přesné.

Poslanec Jaromír Talíř anoncoval podání změn zákona ve prospěch ČT a ČRo již během jednání kulturního výboru. Svůj ohlášený postup nad rámec konsensu řešit digitalizaci a mediální zákon samostaně zdůvodňuje tím, že by nebylo dobré čekat se vším na novou legislativu. Podobně argumentuje také část členů RRTV. Rada ale zatím vůbec nerozhodla například ani o žádosti TV Nova o kmitočty pro digitální vysílání od 1.1.2005 a v případě schválení navrhovaných změn zákona budou velmi brzy tyto kmitočty zřejmě patřit veřejnoprávním médiím,a žádost tak bude díky budoucímu zákonu možné/nutné nakonec zamítnout. Jen na okraj - dosud není nikterak řešeno vysílání veřejnoprávních médiíí v experimentu ČTc po 1.12.2004, Rada nemůže nic řešit a rozhodovat neboť podle slov svého předsedy jí nebyla doručena žádná žádost.

Z argumentace při předkládání dílčích změn zákona pro potřeby digitálního vysílání vyplynuly rovněž zajímavé a někdy velmi pozoruhodné motivy motivy pro urychlení přechodu na digitální vysílání (například inverzní počasí). Výsledek konečného znění zákona mají v rukou poslanci. Je škoda, že přes všudypřítomné ujišťování o potřebě společné a co nejširší shody nakonec vznikl jen omezený prostor 48 hodin, navíc vyplněný důležitým hlasováním o rozpočtu a o dalších věcech.