Digitalizace zatím bez veřejnoprávního multiplexu

otazníky kolem digitalizace

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pokročila v přípravách na zahájení licenčního řízení na televizní a rozhlasové programy pro digitální multiplexy. Na zasedání 21. a 22. září Rada projednala Záměr RRTV k naplnění programových pozic pro digitální vysílání. Ve svém pracovním rozhodnutí Rada stanovila základní požadavky na programové pozice v jednotlivých zkoordinovaných digitálních multiplexech před zahájením licenčního řízení v říjnu 2004.

Podle dostupných informací, které budou exaktně popsány v tiskové zprávě, se jedná o 3 hlavní programové charakteristiky multiplexů - plnoformátový, tématický a regionální. V prvním multiplexu se počítá se dvěma programy ČT. Dvě pozice pro veřejnoprávní televizi odpovídají platnému zákonu, který se zatím, i přes podané pozměňovací návrhy, v této části nezměnil. Další pozice v multiplexu "A" by mohly být doplněny o celoplošné plnoformátové TV stanice tak zvaného rodinného typu a celoplošnými pozicemi pro Český rozhlas. Veřejnoprávní multiplex tak zatím v této fázi rozhodně nevznikne, když pro jeho vytvoření existuje ještě šance v další etapě, kdy budou zkompletovány další multiplexy (přibližně za 2-3 roky).

V multiplexu "B" by měl být prostor pro tématické televizní programy a pro další rádia, včetně jednoho veřejnoprávního rozhlasového programu. Multiplex "C" , pracovně vyhrazený regionálnímu vysílání, by měl zahrnovat celoplošný regionální program s možností odpojování pro jednotlivé oblasti. Další program by mohl být sestaven ze 14 regionálních krajských programů . V současné fázi, s ohledem na stav územního pokrytí, by ale bylo k dispozici zatím jen asi 9 regionálních licencí.

Jedná se tedy o jakési "hrubé nalajnování digitálního hřiště", které může být v další fázi upraveno podle zájmu provozovatelů o vysílání a podle technických možností. Kapacitně Rada navrhuje pro každý multiplex 4 televizní programy, 6 programů rozhlasových a kapacitu cca 3 Mbit/s pro datové doplňkové služby.

Rada plánuje licenční řízení i pro rozhlasové digitální vysílání T-DAB, bude-li zájem ze strany provozovatelů, zejména Českého rozhlasu (tento zájem už ČRo několikrát deklaroval - pozn. redakce).

Přestože byl současný konkrétní plán RRTV předem ohlášen, vyvolává okamžitě mnoho otázek i pochyb. Není zatím ani jasné, jak se Rada dívá na postavení současných provozovatelů - celoplošných i regionálních - a na to, zda musí opustit své dosavadní podnikatelské projekty a přihlásit do zcela nové soutěže.

Problémů se vybaví hned několik. Předně je to definování celoplošné licence pro území, které dnes, i v době vyhlášení licenčního řízení, celoplošné rozhodně nebude. Rada hodlá označit rozsah vysílání za celoplošný s tím, že pro naplnění kritérií celoplošnosti (70 % území) bude multiplex průběžně doplňován. Problémem může být stanovení souboru technických parametrů k programovým licencím. Definice technických prostředků se v právě projednávaném novém Zákonu o elektronických komunikacích zcela mění. Problematika stanovení soupisu kmitočtů a jejich parametrů se v analogovém a digitálním vysílání velmi liší a vyžaduje součinnost a odbornou i terminologickou shodu Rady s ČTÚ.

Dalším problémem jsou správní poplatky. Podle platné legislativy se za novou licenci bude platit jen 50 tisíc korun. Jen za prodloužení pomalu končících analogových licencí museli provozovatelé zaplatit 200 milionů Kč. Nový návrh Zákona o správních poplatcích právě prošel druhým čtením v Parlamentu a obsahuje poplatek 400 miliónů Kč za novou analogovou TV licenci (tedy tu, která již asi nikdy udělena nebude). Předseda poslaneckého klubu KSČM podal pozměňovací návrh, aby poplatek za novou digitální TV licenci byl 5 miliónů korun. O konečném výsledku a výši správních poplatků rozhodne Sněmovna v závěrečném 3. čtení. Do připravovaného licenčního řízení se to ale, s ohledem na schvalovací lhůty a termíny, určitě nestihne.

Spor s ČTÚ, který vyvrcholil podáním stížnosti na státní zastupitelství a k Ústavnímu soudu, byl před měsícem doprovázen argumentací, že by mohla vzniknout právní nejistota provozovatelů. Rada to dnes jako problém zřejmě nepovažuje a rozhodla se nečekat na těžko odhadnutelný výsledek stížnosti a postupuje dál podle zákona. Případnému soudnímu výroku by se potom proces přizpůsobil.

Tomuto zásadnímu kroku Rady předcházela letní anketa na webových stránkách Rady. Dalším podkladem je Koncepce RRTV pro digitální vysílání z května letošního roku, kde již byl současný postup anoncován (a postup Rady kritizován ČTÚ i provozovateli). Osobně v tak závažném rozhodnutí postrádám odborné analýzy českého mediálního trhu, průzkum diváckého a posluchačského zájmu a podobně. A rovněž s ohledem na výše uvedené se mi zdá diskuze s veřejností, včetně té odborné, poněkud opomenutá. I vzhledem k tomu, že jde o nadefinování českého mediálního trhu na mnoho let dopředu a se zásadními důsledky pro investory v médiích.

Rozhodnutí Rady je některými účastníky digitálního vysílání vnímáno jako velmi překvapivé. Není ani zcela jasné, jakým způsobem dojde k dohodám a podmínkám pro umístění programů v jednotlivých multiplexech. Zde je zatím jedna jistota - provozovatelé digitálních sítí mají nově povinnost zveřejnit smlouvy s provozovateli programů v telekomunikačním věstníku. To i pro případ možných sporů o ceny, které by případně řešil ČTÚ.

Za riziko podle některých "ukvapeného" výběru se řadí i zájem řady spekulativních zájemců, které lze při současné podobě zákona a kritériích RRTV pro rozhodování poměrně těžko odhalit. Kritizována je v prvních reakcích i velmi krátká lhůta pro zpracování projektů, jejich podání a i snaha RRTV rozhodnout již do konce roku. Na druhé straně v prosinci končí experimentální vysílání a Rada bude muset každopádně rozhodnout, jak dál.

Jedno je jisté - první fáze bude bez veřejnoprávního multiplexu.