Diplomat Povejšil k protiruským sankcím: Nejdůležitější je nyní zákaz vývozu zboží dvojího užití, má totiž dlouhodobý účinek

20. únor 2023

Tento pátek uplyne přesně rok od začátku ruské invaze na Ukrajině a Evropská unie chce k tomuto výročí schválit už desátý balík sankcí proti Rusku. Sankce by se měly zaměřit na technologie využitelné pro vojenské účely, otazník se vznáší třeba nad ruským jaderným průmyslem nebo ruskými diamanty. Poprvé by taky sankce měly postihnout i jiný stát než samotné Rusko.

Celkově by nové sankce měly postihnout ruský export v celkové hodnotě zhruba 240 miliard korun, nově na seznam přibude skoro 100 osob a organizací. Sankční balík budou sice v pondělí ministři zahraničí projednávat, pravděpodobně ho ale schválí až v pátek.

Čtěte také

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen se Unie zaměří především na průmyslové zboží, které se Rusku nedostává od třetích zemí. Jde například o elektroniku, speciální vozidla, strojní díly nebo o zboží pro strojní sektor jako antény či jeřáby.

Právě zboží dvojího užití je podle Martina Povejšila, který je vrchním ředitelem pro bezpečnostní politiku a multilaterální vztahy na ministerstvu zahraničních věcí, nejdůležitějším komponentem sankcí, protože zákaz jeho dovozu by měl mít dlouhodobý účinek. Toto zboží je totiž využitelné mimo jiné i ve vojenském průmyslu, a tudíž přispívá k vyzbrojování a udržování války na Ukrajině.

Írán na protiruském sankčním seznamu

Sankce taky poprvé zahrnou jiný stát, než je samotné Rusko, a to Írán, který Rusům dodává bezpilotní letouny. Ty Rusko především využívá k útokům na civilní infrastrukturu na Ukrajině. Kromě íránské vlády na sankčním seznamu přibude i dalších sedm íránských subjektů. Podle von der Leyen by měl tento krok odstrašit další státy, které by přemýšlely o importu citlivých technologií do Ruska.

Čína hraje jakousi dvojí hru. Směrem do světa zaujímá neutrální stanovisko, na druhé straně však přebírá části ruské rétoriky.
Martin Povejšil

Na evropské půdě se mluvilo i o ruských diamantech a jaderném průmyslu, které by mohly být rovněž zahrnuty na sankční seznam. Ani o jedné z komodit se však evropští představitelé zatím nezmínili. Proti zákazu dovozu diamantů je totiž dlouhodobě Belgie, která je zpracovává.

Čtěte také

Například Maďarsko je pak závislé na ruském dovozu součástek do jaderných elektráren i jaderném palivu. Podobně je na tom i Česko: jaderná elektrárna Temelín má sice na dovoz paliva už uzavřenou smlouvu s francouzským a americkým dodavatelem, palivo do dukovanské elektrárny ale zatím žádná jiná společnost než ruský TVEL neumí vyrábět.

Kdo bude kam dodávat zbraně

Tématem jednání ministrů by mimo jiné měly být i společné nákupy zbraní v Evropské unii. „V tomto směru silně apeloval v průběhu mnichovské konference Josep Borrell a stejně tak Ursula von der Leyen. Evropa má totiž jednak zásoby, ale má i výrobní kapacity, které by navíc bylo možné výrazně navýšit, aby byly dodávky na Ukrajinu rychlejší, plynulejší a objemnější,“ říká Povejšil.

Čtěte také

Naopak Rusku by zbraně mohla dodávat Čína, vyjádřil svoji obavu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle Povejšila české ministerstvo zahraničí takové informace zatím potvrzené nemá.

„Pokud by k tomu ale mělo dojít, může to znamenat zásadní problém a posun ve vývoji války, protože čínské kapacity a schopnosti v této oblasti jsou obrovské. Čína ale hraje jakousi dvojí hru. Směrem do světa zaujímá neutrální stanovisko, na druhé straně však přebírá části ruské rétoriky, takže o neutralitě pochopitelně existují pochybnosti,“ vysvětluje Povejšil.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Související