Jana Vlková: Makaronová bábovka s plevely je výborné jídlo na květen

Merlíky, lebedy, laskavce, to jsou pionýrské rostliny, které podle autorky květinových kuchařek Jany Vlkové mají v květnu široké využití v kuchyni.

Tzv. pionýrské rostliny se vyznačují otužilostí a dobrou adaptabilitou. Rostou i tam, kde se zeleni obvykle nedaří. „Jsou to rostliny, které rostou velmi rychle, musejí všechno stihnout během jediného roku. V mládí jsou to výborné salátové rostliny a v kuchyni mají i další využití. Patří mezi ně merlíky, lebedy, laskavce, ty jsou nejběžnější, a dále třeba hořčice rolní, která na takových místech také roste,“ říká autorka květinových kuchařek Jana Vlková.

„Výborným jídlem na květen je slaná makaronová bábovka z těchto plevelů obalená šunkou,“ pokračuje lektorka vaření z jedlých rostlin, „to je takové netradiční jídlo. Mám je ráda, protože dobře chutná a také na pohled je velmi hezké.“

Makaronová bábovka s plevely

Ingredience
  • Pro 4 osoby: 300 g jednoletých plevelů (lebedy, merlíky a další)
  • 250 g makarónů (1/2 balíčku)
  • 4 vejce
  • 100 ml mléka
  • olej na vymazání
  • 100 g dobré suché šunky
  • sůl
  • pepř

Makarony uvaříme v osolené vodě podle návodu. Měly by být al dente, aby se nelepily. Po slití je ještě propláchneme studenou vodou.

Mezitím dobře očistíme všechny plevele. Pracujeme rukama, abychom dobře vyhodnotili, které části rostlin nejsou dřevnaté.

Bábovku, nejlépe s nepřilnavým povrchem, lehce vymažeme olejem a vyložíme plátky šunky.

Prokládáme zelené býlí s makaróny, nebo volně promícháme.

Zalijeme osoleným a opepřeným vejcem rozkvedlaným s trochou mléka.

Pečeme ve vyhřáté troubě asi 20 min. podle velikosti bábovky.

Podáváme jako nedělní obědovou přílohu, nebo jako lehkou letní večeři se zajímavým čatní nebo kečupem.

Makaronová bábovka je dobrá teplá i studená.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.