Karel Barták: Německé problémy poškozují celou Evropskou unii

To se začíná měnit a tato změna dělá vrásky politikům i diplomatům napříč Evropou.

Čtěte také

Zahraniční investoři nevěří, že bude mít Německo dostatek dostupné energie a digitální infrastruktury, říká novinář Schuster

Chaotičnost a nerozhodnost opravdu nikdy nebyly německou vizitkou. Od Berlína se neočekávaly velké evropské vize, na to se specializovali spíše Francouzi, ale vůdčí úloha v praktických věcech, jako je dodržování rozpočtových pravidel, hlídání zákonů trhu a střídmé nakládání s veřejnými financemi. Stávající tříbarevná vládní koalice v čele s kancléřem Olafem Scholzem dělá všechno pro to, aby se této pověsti spolehlivé a racionální kotvy evropského hospodaření zpronevěřila.

Poslední malér v podobě stanoviska německého ústavního soudu z poloviny listopadu, který vládě znemožňuje čerpat desítky miliard eur z mimorozpočtových fondů, nesourodou berlínskou koalici dál rozštěpil.

Německá nejistota

Ocitla se v paradoxní situaci, kdy nutně potřebuje investovat do zastarávající ekonomiky a infrastruktury a má na to dost peněz, ale nesmí je použít kvůli vlastním rigidním pravidlům, takzvané dluhové brzdě, kterou předchozí vlády v roce 2009 dokonce vtělily do ústavy.

Čtěte také

Petr Holub: Nemocný a nemocnější. Německé vládě se rozpadl rozpočet

Německo se tak chytilo do pasti, kterou si samo na sebe nastražilo, v době, kdy jeho ekonomika potřebuje spíše finanční injekce než utahování opasků.

Sociální demokraté, Zelení a liberálové mají každý jinou představu o tom, jak z toho ven. Takže si navzájem protiřečí a umocňují tak dojem zmatku, který velmi snadno doléhá z Berlína do Bruselu. Už loni za českého předsednictví v EU si naši diplomaté stěžovali, že Německo zdržuje schvalování evropské legislativy, protože velmi často nemá stanoviska v předepsaných termínech, protože se na nich vláda neshodla.

Tato liknavost se od té doby výrazně umocnila. Když se v Radě EU vyjednává, tedy se formuje kvalifikovaná většina, případně blokační menšina, dá se to dělat třeba bez Lotyšska; nikoli však bez Německa, které má s 19 procenty unijní populace naprosto největší váhu.

Čtěte také

Julie Hrstková: Propad inflace dává naději na rychlou obnovu kondice české ekonomiky

Nedostatek peněz v domácím rozpočtu podněcuje Němce k ještě větší spořivosti na evropské úrovni. Scholz bez váhání odmítl návrh Evropské komise navýšit sedmiletý rozpočet EU o 66 miliard eur, ačkoli mnohé z položek mají racionální základ.

Německá nejistota a časté změny stanovisek znemožňují zatím najít dohodu ohledně reformy základních makroekonomických pravidel, která se týkají deficitů národních rozpočtů a státních dluhů. Německo nesouhlasí s francouzským návrhem, aby země s negativním rozpočtovým schodkem měly více pružnosti při jeho snižování; už proto, že si samo nemůže sáhnout na miliardy potřebné pro vlastní rozvoj.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Zjednodušeně se dá říct, že nevalné řízení Německa poškozuje nejenom je, ale celou Evropskou unii, kde si Němci osobují ústřední postavení. O to víc tím pak trpí Česko, které navíc stojí mimo eurozónu a nemá v Bruselu takový hlas, jako kdyby v ní bylo. Každé škobrtnutí v Berlíně nás hrozí vykolejit.

V nedávné zprávě České národní banky se píše, že na německý trh dodávají tři pětiny českých exportérů a více než šestina dokonce nedodává nikam jinam. „V souhrnu je český vývoz na poptávce Německa ještě závislejší, než by odpovídalo roli našeho západního souseda jako největšího odběratele tuzemských firem,“ píše ČNB. Německý politický vývoj z Prahy zajisté neovlivníme, ale je v našem životním zájmu ho bedlivě sledovat.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz