Pamětní deska dragouna Jordana z napoleonských válek je k vidění v ústeckém muzeu

2. září 2018

Symbolem vyhnání Francouzů z Ústí nad Labem v roce 1813 je rakouský dragoun Friedrich Jordan. Napoleonští vojáci ho při svém útěku zastřelili a Jordan se tak stal jedinou obětí této události. Časem dočkal i pamětní desky.

A teď má ve městě hned dvě. O té původní z roku 1868 si totiž historici sedmdesát let mysleli, že je zničená. Až letos ji dělníci objevili v jedné zahradě.

Pamětní deska F. Jorda je do konce září k vidění v ústeckém muzeu

Dragoun F. Jordan byl uctíván jako zachránce města a v roce 1868 mu Spolek válečných veteránů odhalil pamětní desku na domě, před kterým zemřel. Budovu na konci 2. světové války poškodilo spojenecké bombardování a historici předpokládali, že deska byla zničena. Dragoun Jordan má proto od roku 1999 v Dlouhé ulici jinou pamětní desku.

„Letos, kdy máme 150. výročí odhalení té původní desky F. Jordana, se nám stala takřka neuvěřitelná věc, že nás navštívil ústecký občan, který při stavebních pracích na zahradě domu ve Dvořákově ulici tuto desku nalezl. My jsme si ověřili, že to je skutečně ona autentická pamětní deska,“ popisuje Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem, okolnosti objevení desky.

Místo nálezu pomohlo muzejníkům odhalit i pravděpodobný osud desky. V tomto domě totiž dva roky po válce bydlel Alfréd Piffl, tehdejší ředitel muzea, dodává Václav Houfek: „Který se snažil zachránit tehdy všechny možné památky. Bohužel byl povolán na vysokou školu do Bratislavy, takže ta deska byla více jak 70 let zapomenuta.

Deska z leštěného mramoru je v muzeu k vidění do konce září.

autoři: Gabriela Hauptvogelová , Redakce ČRo Sever
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.