Počasí prakticky nemá na DVB-T2 vliv, pro vysílače jsou nejhorší mrazy, říká šéf techniky Radiokomunikací
Technický ředitel Českých Radiokomunikací Pavel Kos popisuje v rozhovoru pro web Digitální rádio vliv jednotlivých ročních období a rozmarů počasí na šíření rádiových vln.
V uplynulých měsících a týdnech potrápily Českou republiku rozmary počasí. Předpokládal bych, že hlavně v letních měsících budou mít nějaký výraznější vliv na vysílače bouřky nebo bouřková činnost, je to tak?
Je to tak, ale ne úplně zásadní. My na vysílačích máme samozřejmě pro tyto případy jímače, které jsou schopny v případě, že tam udeří blesk, celkem efektivně odvést výboj tak, aby se nepoškodila technika, která v objektu je. Někdy dojde k tomu, že při úderu blesku jsou nějaké boční výboje, takže z pohledu co my říkáme našim zaměstnancům – nejbezpečnější je být uvnitř budovy. Ono to krásně v podstatě působí jako nějaká Faradayova klec. Není dobré se zdržovat úplně okolo, protože výboj může mít ohromnou intenzitu a vždycky je nejlepší být uvnitř. Máme nastaveny různé stupně ochrany, a když ta ochrana vyhodnotí, že by mohlo dojít k poškození technologie, tak v podstatě se vysílač na nějakou krátkou dobu vypne. Dochází k nějakému automatickému vyhodnocování toho, v jakém stavu jsou jednotlivé prvky ochrany. V okamžiku, kdy vyhodnotíme, že již není riziko opětovně uvést vysílač do provozu, uděláme to. Výpadky je možné zaznamenat, ale je to v řádu do dvaceti, do třiceti vteřin.
Takže to letní počasí má tedy nějaký vliv na vysílače jako třeba dlouhodobější nebo se vysílač s tím dokáže nějakým způsobem vyrovnat?
Vysílač se s tím umí vyrovnat tím, že může vzhledem k ochranám, které jsou implementovány, dojít ke krátkodobému výpadku vysílání z důvodu toho, abychom neriskovali, že technologie se porouchá.
Vy jste říkal, že je tam nějaký jímač nebo nějaké součástky, které to odvedou – jak si to mají lidé představit, jak to vlastně vypadá, co to dělá?
Je hodně blízko tomu, co třeba mají lidé na domě – máme hromosvod a na tom stožáru, který bývá dost často vysoký i několik set metrů – sto, dvě stě metrů, je zemnící soustava, která je kolem stožáru. Musí však mít trochu jiné parametry, než když máte zemnění na rodinném domě.
U toho vysílače se tedy děje vlastně co? Bouchne do něj blesk. Pokud je silná bouřka, tak ta pravděpodobnost je tam asi velká. Co se děje pak? Vy jste říkal, že to nemá většinou žádný dlouhodobý vliv.
Jak jsem již říkal, pokud ten úder je takového rázu, že to jímač bezpečně svede do uzemňovací soustavy a ty ochranné prvky, které tam máme, nezaznamenají žádné riziko porušení technologie, tak v podstatě do konstrukce udeří, ale vysílač vysílá dál, jako by se nic nedělo. V případě, že intenzita výboje nebo místo, kam udeřilo, je vyhodnoceno tak, že by mohlo dojít k poškození technologie, tak ochrana automaticky odstaví vysílač na nějakou krátkou dobu z provozu. Samozřejmě při pravidelných prohlídkách, které máme typicky jednou ročně, můžeme vidět v místech, kde udeřilo, kudy prošel blesk. Jsou tam například i díry, ale vesměs to nemá negativní dopad na vysílač jako takový.
Stalo se třeba, že by bouřka byla tak silná, že by zanechala nějaký hlubší dopad na vysílač, nebo že by ho to dokonce odstavilo úplně a nefungovaly ani nějaké záložní zdroje?
Já se přiznám, že co jsem v CRA a je to přes dva roky, tak jsem nic takového nezažil a vzhledem k tomu, že my garantujeme tři devítky dostupnost technologií, tak architektura řešení je postavena a uzpůsobeno tak, abychom nebyli vystaveni takovým situacím. Co je zajímavé možná kromě toho, že může udeřit do vysílače je, že pro významné lokality máme dvě až tři nezávislé trasy napájení. Úder blesku může způsobit krátkodobé přepětí v distribuční soustavě rozvodných závodů případně výpadek celé trasy napájení vysílače.
To většinou ale trvá asi v řádu několika minut.
Typicky přecházíme automaticky na tu druhou trasu. Kdyby došlo úplně k nějakému zásadnímu problému, že ten výpadek je většího rázu, je poškozeno více regionů, co se týká distribuční soustavy, tak my na význačných objektech máme diesel agregáty. Máme samozřejmě i zařízení, která umí vyhodnotit a pracovat s přepětím. Diesel je schopen do nějaké půlminuty nastartovat a plnohodnotně zásobovat vysílač energií.
V létě například právě díky bouřkám dochází k výpadkům na menších lokalitách typu Mladá Boleslav, Vrchlabí, Krkonoše apod. Co se vlastně stane na vysílači, že najednou do toho například bouchne blesk a on se zkrátka odmlčí?
Typicky je problém v napájení elektrickou energií. Může dojít k tomu, že jednoduše vypadnou pojistky, hlavní jistič. V takové situaci toho nejsme schopni vzdáleně z Dohledového centra moc udělat a je nutný servisní zásah přímo na místě. U těchto menších lokalit často nejsou diesel agregáty, protože to není ekonomicky únosné.
Ta dostupnost potom – opětovné nějaké nahození – je tam asi v řádu dnů?
My máme samozřejmě servisní pracovníky po celé republice a garantujeme tím doby výjezdu/zásahu Jejich povinností je od okamžiku nahlášení poruchy do definovaného času na lokalitu dojet a řešit problém na místě.V případě výpadku jističe je vyřešení problému velmi jednoduché.
První bod jsou výpadky pojistek. Co dalšího se může stát?
Může se stát, že tam dojde problému z pohledu distribuce signálu. Distribuce je řešena různými způsoby, v závislosti na významu dané lokality. Někdy to je třeba mikrovlnný spoj, jindy optika. Na významnějších lokalitách máme optické trasy, což garantuje mnohem vyšší dostupnost než mikrovlnný spoj. Optické trasy máme redundantní při použití kruhové topologie sítě. Pro menší lokality se opravdu může stát, že je tam výpadek distribuce, a pak problém řešíme tak, že regionální vysílání přepneme na záložní distribuci. V té chvíli tam vysíláme třeba Radiožurnál nebo něco, co je celoplošné a co tam umíme dodat jiným způsobem v souladu s platným smluvním ujednáním.
Je možné vypozorovat vliv počasí – nějaké projevy – na jednotlivé vlnové rozsahy? Projevuje se nějak počasí charakteristicky na VKV rozhlasu nebo na digitálním rádiu a podobně?
Já jsem se na tohle téma bavil s kolegy, kteří to mají na starosti, a ta odpověď je taková, že v podstatě se to moc neliší. I když třeba trošku víc prší nebo padá sníh, tak nějakým významným způsobem neovlivňuje schopnost vlnění šířit se v té krajině. To už se trochu dotýkáme problematiky podzimních inverzí a podobně.
Na inverze určitě přijde ještě řeč, spíš jsem to myslel tak, jestli třeba nějakým způsobem divák nebo posluchač pozná, že se něco v počasí děje?
Pokud jste v lokalitě, která má dobrý signál za standardních podmínek, máte kvalitní anténu – třeba i směrovou, tak to nepoznáte. V okamžiku, kdy budete na hranici, kde ta intenzita signálu za dobrých podmínek je ještě dostačující na to, abyste přijímal ať už rádio nebo televizi a hustě prší nebo sněží, tak samozřejmě na hraničních částech příjmu může dojít k tomu, že intenzita signálu poklesne pod nějakou rozumnou úroveň a koncový uživatel to pocítí, ať už ve smyslu toho, že se mu začíná rozsypávat v televizi obraz (kostičkuje) nebo toho, že vypadává zvuk. Pokud jste na hranici, případně signál chytáte odrazem, změna počasí určitě může způsobit problémy s příjmem vysílání.
Vy jste nakousnul právě teď trochu to inverzní počasí, které je charakteristické hlavně pro říjen a listopad. Na jednu stranu je to dobrá zpráva například pro lovce vzdálených signálů, kteří si vylepšují takhle počet svých stanic, které jsou vzdálené třeba stovky kilometrů, na druhou stranu je to problém právě i předpokládám pro vás jako pro operátora, kdy v podstatě se s těmi signály děje něco, co vy nemůžete ovlivnit.
Je to pravda a bohužel jak jste řekl, my to nemůžeme ovlivnit. V okamžiku, kdy přijde inverze a podzim tomu nahrává, tak de facto inverzní oblačnost a zem má takové vlastnosti, že vlna se úplně úžasně odráží s minimální ztrátou. Funguje to jako takový krásný vlnovod a jak jste říkal, skutečně to nelze žádným způsobem řídit. Ty rozmary počasí jsou takové, že pokud nám sem „přiletí“ na stejné frekvenci něco z Rakouska nebo z Německa v době inverze, tak signál se tou cestou popere a to takovým způsobem, že je kontraproduktivní k tomu, co my vysíláme. Výsledkem toho je, že domácnosti signál ztratí, nebo je kvalita zásadním způsobem ovlivněna. Pokud domácnosti mají směrové antény, tak ani inverze je nemusí až tak ovlivnit Samozřejmě pokud se bavíme o rádiu, tak tam toho moc nenaděláme, pokud to není anténa, která je na střeše. Typicky rádio hraje v autě nebo v bytě, tam směrové antény nejsou, nebo máte malou anténku, která kouká z okna. Tam když nastane inverzní počasí, tak v lepším případě chytáte víc stanic, v horším případě to ovlivní kvalitu příjmu stanic, které máte naladěny. Jako koncový uživatel úplně nerozumíte tomu, co se děje, a může to vypadat tak, že problém je na straně toho, kdo vysílá, tedy CRA. Paradoxně není a my s tím vůbec nejsme schopni nic udělat.
Vás se nějakým způsobem inverzní počasí dotýká – teď mám na mysli, jestli se nějak projevuje třeba na vysílačích. Projevuje se nějak samotný charakter počasí na vysílače?
Inverze vůbec. Vysílač vysílá úplně stejně, jako kdyby inverze nebyla, jenom vlny, které vysílá, se můžou šířit jinými místy a dosah může samozřejmě být jiný, ale samotný vysílač neví, že se děje něco nestandardního.
Období, které přichází po inverzích – to znamená mrazy, už určitě nějaký vliv na vysílače má a možná bych si troufal tipnout, že to bude nejhorší.
Mrazy určitě, protože samozřejmě tím, že se tvoří námraza na anténních systémech, tak dochází k tomu, že charakteristika vyzařování se mění. Není to nijak zásadní. Jsou však lokality jako Klínovec, Lysá hora nebo Praděd, kde je počasí extrémní a může dojít k tomu, že námraza není dva centimetry, ale klidně dvacet a více, tak potom se samozřejmě vyzařovací charakteristika anténního systému mění a může mít dopad na to, kam až jsme schopni signál doručit.
Lze ten vysílač nějakým způsobem na tenhle druh počasí připravit? Jsou proti tomu nějaké odolné součástky?
Když se podíváte na naše významné vysílače, tak anténní systémy mají dvě části: jedna je pro televizi, a druhá je to vlastní vysílání rádia jako takového. Samozřejmě tam, kde jsou viditelné kovové součásti anténního systému, tak námraza na nich se tvoří mnohem snáz, než když je to laminát.
Samozřejmě potom takové ty menší lokality – dokrývače – asi odnášejí to počasí hůř než ty velké vysílače?
Ano, je to dáno konstrukcí anténního systému a také výkonem vysílače, u dokrývačů námraza utlumuje signál o to více.
Zaznamenáváte vliv počasí nebo dopady počasí v souvislosti s televizí DVB-T a DVB-T2? Každá sice vysílá ve stejném pásmu, nicméně i po technické stránce to kódování a další parametry jsou jiné. Projevuje se tohle nějakým způsobem a může se to mezi sebou vůbec porovnat?
Spustili jsme DVB-T2 přechodovou síť v březnu a postupně rozšiřujeme pokrytí. Zatím z toho, co máme statistiky, není patrný žádný zásadní rozdíl. Uvidíme, jestli nám podzimní počasí neukáže, že se to chová nějak jinak, ale nepředpokládám, že k tomu dojde, že mezi DVB-T a DVB-T2 budou nějaké rozdíly.
Procházel jsem si diskusní fóra a právě jsem narážel na to, že třeba lidé, kteří měli ve středních Čechách u DVB-T problém s pokrytím zvláště v kopcovitých oblastech, například okolo Votic, tak se jim to teď s DVB-T2 zlepšilo. Hraje tohle nějakou roli? Souvisí to s tím počasím?
Určitě to nebude počasím.
Takže záleží to spíš na technických parametrech a počasí je tam okrajové.
Ten vliv počasí tam je, řekl bych, zcela minimální.
Přejděme od počasí do jiné kategorie. Na webu Českých Radiokomunikací je u vašeho profilu uvedeno, že se podílíte na rozvoji OTT služeb a hybridního vysílání. Chtěl jsem se proto zeptat, jaké jsou v tomto směru novinky, případně jaký očekáváte další vývoj?
Samozřejmě já i společnost spatřujeme v HbbTV něco, co je přidaná hodnota, kterou můžeme poskytnout jednotlivým hráčům na trhu a je to o tom, jak kvalitně bude možné hybridní vysílání cílit. A o tom bude, myslím si, budoucnost - o cílení reklamy, o přesné obsahové synchronizaci s televizním vysíláním, protože je nepřípustné, aby když např. běží v terestrickém TV vysílání reklama nějaké banky, se zobrazilo červené tlačítko, které bude označené logem konkurence. Tohle jsou věci, které máme už hodně odladěné a vyžadují úzkou spolupráci mezi námi a danou televizní stanicí.
Takže počítáte, že do budoucna se bude hybridní vysílání vyvíjet směrem k většímu a konkrétnějšímu cílení na toho diváka?
Ony tam jsou dvě věci: jedna je penetrace zařízení a zkušenosti koncových uživatelů s připojením televize do internetu jako taková. Samozřejmě populace, jak si obměňuje koncová zařízení, tak většina z nich už dneska má HbbTV standard implementovaný. Ne každá z domácností tu televizi nutně připojí do internetu, ne nutně využívá mediální obsah, který je dostupný. Takže v okamžiku, kdy tenhle krok uživatelé udělají, a my vidíme, že penetrace připojení smart televizí a připojení do internetu roste, samozřejmě i s tím roste význam hybridního vysílání. Samozřejmě, že cílení je hodně důležité, abychom uměli zacílit na zákazníka v pravý okamžik. Já si myslím, že jsme velice blízko k tomu, že člověku na obrazovce dáme promokód, že Billa, kterou má za rohem, mu dá deset procent slevu za něco. To si myslím, že je ten správný směr, kam by se to mělo ubírat, protože jinak hybridní televize nebude nic jiného než další prostředek k tomu, jak do vás „cpou“ reklamu na internetu. Další otázka hybridní televize je z pohledu placení – mikroplatby nebo možná i makroplatby. Asi jste zkoušel někdy vzít dálkový ovladač k televizi a něco tam napsat. Je to hrozně zdlouhavé. Já si myslím, že budoucnost je second screen – převzít ovládání televize třeba na mobil, kde člověk už může efektivně ovládat a zadávat tam to, co se objeví na obrazovce, a následně případně s propojením s nějakou platební bránou platbu provést. Televizor zřejmě nikdy nebude mít takovou důvěru, aby tam lidi měli svoji mobilní banku. Vždy se budeme chránit v nějakém jiném zařízení, kterému věříme trošku víc.
Je možné tu platformu ještě nějakým způsobem posunout, protože je tedy jasně, že vy říkáte second screen, potom je tam nějaká personalizace reklamy. Jakým směrem se ještě hybridní vysílání může posunout?
Televize je velká, tak je vždycky příjemnější se na obsah dívat na televizi než na telefonu nebo tabletu. Určitě je to cesta, jak archivy, které televize mají, a mají je bohaté, zpřístupnit zákazníkovi. Dnešní teenageři se chtějí koukat na to, co je baví zrovna teď, ne na to, co jim terestrika v daný okamžik nabízí, takže tady vidím další možnou cestu HbbTV. Pokud televize má archiv a má k němu práva, je komfortní si to pustit přes obrazovku. Potřebuju doma něco udělat, tak si program na chvíli zastavím, za pět minut přijdu a pokračuju. To si myslím, že má strašnou sílu.
Myslíte si, že nějaký posun ve vnímání nebo ve vývoji technologie přinese HbbTV 2.0?
HbbTV 2.0 bude další důležitý milník v oblasti hybridního vysílání a přináší sebou důležité prvky, které lze následně opět rozvíjet a stavět na nich nové služby. Jedná se například o plnohodnotnou podporu DRM (digitalrights management) a také nativní podporu multiscreenu.
Tam bude ale problém, že budou lidé pravděpodobně potřebovat i nové přijímače.
Určitě, ne pravděpodobně. Já si nedovedu představit, že by dnešní výrobci jednoduchým upgradem firmwarů povýšili na verzi 2.0. Bude potřeba, aby udělali technologické změny v přijímači, aby na něm tato technologie běžela. A to samozřejmě zabere čas, než bude podstatná část televizorů na trhu podporovat tento nový standard.
A jsou v tuhle chvíli ještě nějaké televize – myslím televizní stanice, ne televizory – které by se chtěli směrem hybridní televize vydat? Je tady Česká televize, je tu Prima, je tu Šlágr, Óčko, dlouhodobě se hovořilo například o televizi Barrandov, která ji ale doteď nenasadila…
Jsou tu dvě věci. Z pohledu reklamního světa a cílené reklamy zájem určitě na trhu je. Co se týká archivů a streamování video obsahu, tak to je věc, která už samozřejmě jde mnohem dál a ti první, kteří to využívají aktivně, tak samozřejmě jsou velcí hráči na trhu, protože to řešení není úplně triviální. Reklama sama o sobě má trošku jiný model i obchodní model než vlastní vysílání.
Ale teď se objevilo relativně dost nových televizí. V jednom z vašich multiplexů například televize Tuty. Myslíte si, že pro takovéto hráče atraktivní tyto platformy?
Řešení, které nabízíme, máme určitě připravené i pro „menší“ hráče. Z mého pohledu je to pouze otázka času, tedy kdy, ne jestli. Můj názor je takový, že je to nevratný směr, a že kdo bude chtít na trhu dlouhodobě fungovat, tak tento krok bude muset jednou udělat - tedy streamování do internetu. Terestrika však bude i nadále hrát zásadní roli.
Foto: České Radiokomunikace