Potřeba zranit tam většinou není. Bývá to chování naučené doma, říkají o původu násilí psychologové

12. červen 2023

„Bylo pro mě důležité ukázat pohledy všech stran,“ říká psychoterapeutka a školní psycholožka Aneta Zápotocká o spolupráci na scénáři seriálu Reakce. Spolu s psychologem Jiřím Ammerem rozebírají své odborné zkušenosti v oblasti nejen sexualizovaného násilí a diskriminace, kterým se mimo jiné ve své praxi věnují.

„Pokud se někdo dopouští něčeho tak závažného, jako je násilí na svých nejbližších, je těžké si to připustit a lidé pak mají tendenci to bagatelizovat, popírat,“ popisuje stud a jeho dopady na chování původů násilí Ammer, který v organizaci Spondea pracuje s původci násilí.

Ti podle něj v posledních letech přicházejí řešit své problémy v mnohem dřívější fázi, než tomu bylo v minulosti. „Společnost se začíná zcitlivovat, čím dál častěji se ozývají lidé, co to chtějí řešit v rané fázi. Takže to pak může fungovat více preventivně,“ dodává.

Čtěte také

Na téma původu zla a násilí v lidech vzniklo nespočet textů a uměleckých děl. I když nelze motivace k násilnému jednání zobecnit, má své vzorce. „Potřeba zranit tam většinou není, je to spíš o nasycení vlastních potřeb jako třeba uznání, respektu ale i lásky,“ vysvětluje Ammer.

Násilí se ale neodehrává jen v rodinách, ale i nejrůznějších institucích, se kterými má zkušenost Aneta Zápotocká z z organizace Magdaléna. „Co pozorujeme ve školství, je to většinou převzatý vzorec z rodiny. Často je dotyčný překvapen, že to není norma, protože to tak sám zažil,“ popisuje Zápotocká typickou terapeutickou interakci.

Jak se proměnila psychologická pomoc? Kdo jsou ti, kdo pomoc za posledních několik let, co žijeme s cancel culture a #MeToo kauzami, hledají? Zjistíte v rozhovoru.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.