Pozměňovacích návrhů k digitální novele je na 80 stran

Paragrafy a DVB-T

Druhé čtení digitální novely Zákona o rozhlasovém a televizním vysílání č. 231/2001 Sb. proběhlo v rámci letošní poslední schůze Poslanecké sněmovny ve středu 14. prosince 2005. Projednávání novely bylo několikrát zařazeno jako pevný bod jednání s přesným termínem, ale kvůli jiným prioritám vlády i poslanců a dlouhým diskuzím nad aktuálními věcmi docházelo k neustálému odkládání. Závěrečné třetí čtení návrhu zákona se nepodařilo zařadit na prosincovou schůzi a přijde tak pravděpodobně na řadu až na první lednové schůzi, která začíná 24. ledna 2006. S ohledem na pravidla jednání lze očekávat závěrečné hlasování den poté nebo až 1. února 2006. Vzhledem ke všem dosavadním průtahům by to byl pro všechny, kteří na novelu čekají, spíš vymodlený zázrak.

Přijímání zákona prochází poměrně dlouhou procedurou. Původně byla problematika digitálního vysílání zařazena již ve vládním návrhu zákona o elektronických komunikací na podzim roku 2004. Na základě politické dohody došlo k vyjmutí části o digitalizaci, aby další projednávání tohoto zákona nebylo zatíženo dalšími politickými spory - bylo ho potřeba přijmout v co nejkratší době s cílem včas implementovat pravidla nového regulačního rámce. Zákon o elektronických komunikacích byl nakonec schválen jako č. 127/2005 Sb. Ministerstvo informatiky mělo však předložit vyjmutou část jako samostatnou novelu zákona. To se po zkrácené lhůtě počátkem roku 2005 také stalo. Peripetiím, které se děly se zákonem dále, se věnujeme už ve článku Digitální novela je ve druhém čtení. Dopadne lépe, než minule?

Nový návrh vychází z původního textu, ale v řadě ustanovení je rozšířen a doplněn. Proti původní verzi se například již nepočítá se zrušením probíhajícího licenčního řízení RRTV na udělení licencí pro digitální televizní vysílání, ale jen s jeho přerušením a pokračováním v režimu nového zákona. V textu zůstávají bonusové licence pro stávající provozovatele televizního vysílání, které mají umožnit rychlejší přechod na digitální vysílání a uvolnění kmitočtů dosud využívaných pro analogové vysílání, které jsou nezbytné pro doplnění současných tří digitálních sítí a pro sestavení sítí dalších. Diskutovalo se ohledně rizika těchto ustanovení a jejich možného vnímání jako tzv. nedovolené státní podpory, zejména pak nyní po potížích s rozhodnutím Evropské komise v případě finanční podpory při ukončení analogového vysílání v Berlíně. Po řadě konzultací je zřejmé, že tato ustanovení nelze za nedovolenou podporu považovat.

Text novely řeší "překlopení" stávajících provozovatelů televizního vysílání. Návrh se nově rozšířil i o poměrně problematické a diskutované téma "očištění" licence televize Prima. Podle dohadů měl být právě problém Primy a regionů hlavní brzdou ve schvalování novely.

Významnou změnou je zařazení Technického plánu přechodu, který podle dřívějšího usnesení vlády zpracuje a předloží Český telekomunikační úřad. Plán určí také postup při ukončení analogového vysílání a jeho postupném vypínání v jednotlivých oblastech. I nadále není za vysílání podle tohoto zákona považováno vysílání prostřednictvím internetu. V návrhu pak zůstávají nové definice a úpravy řízení pro získání digitální licence, které může nyní rada vyhlásit i z podnětu žadatele. Takové licenční řízení pak je určeno všem přihlášeným a nikoliv jen jeho iniciátorovi. S drobnými úpravami proti letní verzi je zapracována otázka tzv. must carry a ustanovení o veřejném zájmu a jeho přezkoumávání.

Návrh nově obsahuje limity pro omezení vlastnictví více celoplošných televizních programů shodně se stávajícími ustanoveními pro analogové vysílání. V průběhu příprav novely byla původně více rozpracována problematika úprav digitálního vysílání veřejnoprávních médií, ale díky zahájení řádného televizního vysílání v multiplexu "A" v říjnu letošního roku se nakonec některé tyto úpravy staly bezpředmětné.

Základní návrh poslance Skopala v podobě doporučené kulturním výborem však zatím nebyl formálně potvrzen jako základ na jednání Sněmovny. Důvodem bylo stanovení časové lhůty pro poslanecká hlasování v den projednávání návrhu zákona a fakt, že návrh poslance Koníčka na formální potvrzení tohoto textu jako základu pro podávání pozměňovacích návrhů byl podán až po této lhůtě. Poté poslanci v obecné a později podrobné rozpravě přednesli své pozměňovací návrhy a jejich základní zdůvodnění. Nyní jsou k dispozici návrhy uspořádané pro další fázi jednání Sněmovny. Zpravodaj tisku 855 poslanec Pleva bude muset pro třetí čtení prověřit strukturu a obsah podaných návrhů, které jsou v řadě případů v principu totožné nebo naopak zcela protichůdné.

Pozměňovací návrhy podané v rámci druhého čtení představují téměř 80 stran textu. Některé se vztahují i k jiným normám, v několika případech k zákonu o rozhlasových a televizních poplatcích (např. poslanec Koníček) nebo k zákonu o správních poplatcích (poslanec Vlček - zvýšení poplatků k žádostem o digitální licence nebo o jejich změny v rozsahu 1 a 2 miliony Kč). Poslanec Pleva předložil svůj komplexní pozměňovací návrh a současně i drobnější návrhy upravující text z kulturního výboru. K tématu Primy a regionálních vysilatelů vystoupila zejména poslankyně Táňa Fischerová, která řekla např.: "zákonem přikazujeme, jak mají být uspořádány vztahy mezi soukromými podnikateli, kteří se v tuto chvíli neumějí mezi sebou dohodnout. Zákonem vnucené řešení vkládá poškozené straně do rukou nástroj k domáhání se odškodnění na státu.".

Kritické vystoupení poslance Karla Sehoře obsahovalo doporučení tento návrh zákona raději vůbec nepřijímat a pokračovat v přechodu na digitální vysílání podle současných norem. Návrh poslance Ivana Langera obsahuje ustanovení k omezení křížení vlastnictví mezi operátory sítí a provozovateli vysílání. V dalších návrzích jde spíše o procedurální úpravy, například o některé lhůty pro rozhodování RRTV nebo o prodloužení lhůty pro zahájení vysílání od doby udělení licence z navrhovaných 180 dnů na jeden rok, jako je tomu dosud u analogového vysílání.

Poslanci navrhují např. doplnit úpravy veřejnoprávního multiplexu kromě vysílání i o tzv. multimediální obsah veřejné služby, zajistit přesnost a nestrannost v publicistických pořadech, neprodlužovat nové digitální licence, přesně charakterizovat držitele licence, a to i případě akciové společnosti. Existují i návrhy alternativ pro vracení analogových kmitočtů ve vazbě na penetraci zařízení pro digitální příjem a na úpravu licenčních kritérií. Celkem podalo své návrhy na změny digitální novely mediálního zákona 14 poslanců.