Přechod do DVB-T2 není zadarmo, znamená obrovské investice, říkají manažeři České televize
Veřejnoprávní televize chce šířit ve svém multiplexu všechny stanice ve vysokém rozlišení, tedy včetně regionálních mutací. Manažeři ČT popisují pro web Digitální rádio úskalí celého procesu.
Podle plánu Českých Radiokomunikací by v horizontu čtyřech až pěti měsíců mělo začít u nás vysílání přechodových sítí ve standardu DVB-T2, ČTÚ ale prozatím ještě nezveřejnil podrobnosti, z nichž by měla být jasná podoba jízdního řadu. Česká televize už má ale, předpokládám, jasno, jak bude proces v její režii probíhat?
Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře České televize: Z hlediska obecných principů celého procesu jasno máme, ale konkrétní realizace bude záležet na podmínkách, za kterých se přechod uskuteční. A tady zatím jasno úplně není. Hodně bude záležet i na legislativních změnách. Bude nutná opět diginovela, kterou v tuto chvíli připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Bude opět připraven Technický plán přechodu, který určí, za jakých podmínek se to vše udělá, jak bude proces financován a podobně. Dokud tyto věci nebudou schválené a prakticky aplikovatelné, instituce jako Česká televize těžko může dělat nějaké závazné kroky. ČTÚ jsme předběžně požádali o to, zdali by nám nemohl říci, jak bude vypadat přechodová síť, s jakými kanály a na jakých stanovištích. Až odpověď dostaneme, poběží dál příprava projektu. V tuto chvíli můžeme říci to, že DVB-T2 považujeme za platformu pro vysílání ve vysokém rozlišení, takže naše kanály budeme rozhodně šířit ve vysokém rozlišení.
Lze tedy v tuto chvíli říci, jaká je ideální představa tohoto procesu? Kanály ani další technické parametry nevíme.
Nevím, jestli to lze nazvat ideální představou, ale je to vcelku jednoduché. Musí proběhnout výstavba a oživení sítě DVB-T2. Musí mít nějaké významné pokrytí, abychom se mohli bavit o přechodu. Aby mohl přechod začít reálně běžet, síť musí být blízko pokrytí 95 %. Ostrý přechod by měl začít někdy okolo roku 2018 a v průběhu roku 2020 by to mělo pomalu běžet k vypnutí současných sítí DVB-T a k transformaci přechodových sítí na sítě finální. Přechod bude ve skutečnosti trvat tak necelé dva roky, což je, myslím si, optimum. Mezitím bude náběh a souběžné vysílání. Otázkou je, jakým způsobem bude vyřešeno financování. Předpokládá se využití telekomunikačního účtu, ale dokud není vše legislativně ošetřeno, žádné zdroje na přechod k dispozici reálně nejsou. Minulá digitalizace byla financována de facto z výnosů z reklamy, kterou měla Česká televize. Tento zdroj tu v současné době není, takže se musí najít zdroje jiné. Druhou otázkou je regionální vysílání po roce 2021.
Takže do roku 2021 se problém regionalizace řešit nemusí?
Musí se řešit, protože je složitý, ale my rozhodně nebudeme řešit regionální vysílání v přechodové síti.
Regionální vysílání v období 2017 až 2021 tedy bude vypadat jak?
Naše regionální vysílání bude vypadat tak, jak vypadá, protože vedle přechodového multiplexu České televize bude ještě fungovat standardní DVB-T. Tady se nic měnit nebude. Jak bude vypadat regionální vysílání poté, bude záležet na tom, jaké podmínky budeme mít po roce 2021.
Bude se do roku 2021 řešit pouze problematika hlavních vysílačů, nebo se počítá i s dokrývači?
To je předčasná otázka, protože v tuto chvíli nevíme, jak bude vypadat topologie sítě. V momentě, kdy to budeme vědět, tak budeme vědět, jaký je rozdíl mezi přechodovou a finální sítí. V místech, kde bude mít síť rozdílný kmitočet od přechodového kmitočtu, tak tam žádné velké dokrývání dělat nebudeme. Byl by to nesmysl. Tam, kde budeme mít stejný kmitočet jako u finální sítě, tak tam se můžeme bavit o tom, že to budeme dělat načisto. V tuto chvíli to ale nejsme schopni říct. U DVB-T2 musí padnout původní představa třinácti regionů, protože to by byl nesmysl, který jde proti principu této technologie. Minimum kmitočtů a velké jednofrekvenční sítě. Maximum regionálně pokrývaných oblastí je pět, a pak je ještě otázka, jestli tyto regiony budou fyzicky odpojované, nebo jestli budou řešeny jiným způsobem, například obdobně jako je tomu v případě současného regionálního vysílání na satelitu. Finální řešení bude záležet na topologii finálních sítí, kterou určí ČTÚ.
Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře České televize (Foto: Česká televize)
Česká televize plánuje jako jednu z motivací pro přechod na DVB-T2 nabídnout divákům své programy v HD rozlišení. Lze tedy zjednodušeně říci, že přechodový multiplex 1 bude de facto překlopenou verzí stávajícího multiplexu 1?
V podstatě ano. Bude to překlopená jednička s HD rozlišením, to znamená všech šest kanálů České televize včetně regionálních mutací.
To je určitě důležitá zmínka. Takže přesto, že regionalizace se zatím řešit nebude, takže tyto verze tam budou. Zeptám se za čtenáře, které to bez pochyby bude zajímat. Máme ČT 1 Čechy, ČT 1 Jižní Morava a ČT 1 Severní Morava. Jak se to tedy bude řešit?
V tuto chvíli nevíme, jak bude vypadat finální stav. Fyzická regionalizace, která připadá v úvahu po roce 2021, je pět regionů – Severní Morava, Jižní Morava, Severovýchod, Jihozápad a Střed. Jestli to opravdu budeme fyzicky odpojovat, nebo si zvolíme jiný způsob regionálního, ale přesto celoplošně šířeného vysílání, to je otázka, na kterou v tuhle chvíli nedokážeme odpovědět. Ale jak už jsem řekl, v případě přechodové sítě rozhodně nebudeme regiony fyzicky odpojovat.
Proč jste v pražském experimentu DVB-T2 testovali a stále ještě testuje čtyři obrazově odlišné verze kanálu ČT sport? Mělo to nějaký význam pro DVB-T2 vysílání, které nás v následujících letech čeká?
Ivo Ferkl, ředitel techniky: Počítáme s tím, že již v první fázi umístíme do přechodového multiplexu všechny kanály České televize včetně regionálních verzí v HD kvalitě ve formátu 1080p/50. Vycházíme z toho, že HD rozlišení v progresivním módu by mělo být v budoucnu základním televizním standardem. To nám potvrdilo i experimentální vysílání DVB-T2.
Pavel Hanuš: Teď jsme se dotkli závažného problému a tím je přechod 1080p/1080i. Není triviální a není zadarmo.
To znamená?
Pavel Hanuš: Znamená to obrovské investice do technologií v České televizi v příštích letech.
Ivo Ferkl: Není problém přejít na signálovou kompresi HEVC. K zakódování dochází až na výstupu vysílacích řetězců při multiplexování signálu pro distribuci. HEVC kodér si však velmi špatně poradí se signálem v prokládaném módu, naopak velmi efektivně komprimuje TV signál v progresivním formátu. Až dosud se veškerá televizní výroba odehrávala v prostředí prokládaného řádkování. To bude třeba postupně změnit. Problém nastane u televizních archivů, kde jsou mnohé materiály ještě v klasickém SD rozlišení a vše je v prokládaném řádkování a bude třeba vyřešit transformaci do progresivního HD formátu. Stejně tak bude třeba řešit přechod z prokládaného do progresivního formátu i v rámci výroby nových pořadů, to však znamená změnit kompletní signálovou strukturu televizních studií.
Takže mluvíme o tom vysílacím řetězci.
Ano. Abych zohlednil všechny výhody šíření DVB-T2 s HEVC kompresí, tak již signál na odbavovacích pracovištích by měl být v progresivním formátu a tím pádem i nativně celá studiová výroba by měla probíhat v progresivu. Abych byl schopen toto zajistit, musím vyměnit kompletně signálové rozvody včetně studiových kamer a veškerého postprodukčního zázemí. Protože musím zajistit přenos signálu o dvojnásobném objemu dat oproti 1080p50, přecházím z rozvodů 1,5 Gbps na 3 Gbps. Vývoj vede k tomu, že se časem přejde z klasického koaxiálního propojení do IP prostředí, tedy na optiku, která je dnes schopna přenášet signály 70 Gbps a více, což bude dostačující v budoucnu i pro Ultra HD/4K.
Dá se tedy asi hovořit o největším problému na straně České televize, který bylo nutné v souvislosti s přechodem na DVB-T2 vyřešit.
Budou se tím muset zabývat všechny televize. Pochopitelně je možné udělat to v první fázi tak, že až na výstupu odbavovacího řetězce provedu konverzi do progresivního módu, ale tím kvalitě signálu rozhodně nepomůžu. Naší snahou bude, aby se obrazový signál viditelně nezhoršil.
Pavel Hanuš: Bohužel tenhle problém se vynořil docela neočekávaně a není mimochodem ani zmíněn ve schválené strategii rozvoje terestrického vysílání. Je to věc stará tak necelé dva měsíce, kdy se ukázalo, respektive jsme dostali informace o tom, že prokládaný režim je nevhodný, a že se jako standard bude využívat „péčko“.
Ivo Ferkl: Vysílání v progresivním HD režimu vychází z německého modelu. Trh se spotřební elektronikou bude pro střední Evropu jednotný. Nemůžeme tedy zvolit odlišný systém, než je v Německu, v Rakousku nebo v dalších okolních zemích. V Německu mají na rozdíl od nás výzkumné instituty, kde se dalším vývojem televizního vysílání zabývají. V květnu letošního roku na základě doporučení zahájili v Německu vysílání v sítích DVB-T2/HEVC v progresivním módu. Shodně, všichni vysílatelé, jak veřejnoprávní, tak i komerční.
Technický ředitel České televize Ivo Ferkl (Foto: Česká televize)
Pro laiky, kteří se možná už u výše uvedené problematiky ztratili, to pojďme zkusit vysvětlit jednoduše. Co by se stalo, pokud by se vysílání v progresivním módu nedodrželo?
Pavel Hanuš: Pokud to hodně zjednoduším, tak testované televize, které mají implementovaný DVB-T2/HEVC, v prokládaném režimu obrazně řečeno „škubou“.
Ivo Ferkl: Prokládaný režim byl ideální pro skleněné obrazovky. Dnes je princip přenosu obrazu jiný. Procesy, které se uplatní při zpracování signálu, vyžadují kontinuitu signálu. Věřím, že kodéry HEVC si časem relativně dobře poradí i se signálem v prokládaném režimu, ale rozhodně se nebude jednat o technicky čisté řešení, komprese signálu je neefektivní. Zjednodušeně řečeno ve své době byl prokládaný režim nutný vzhledem k šířce pásma a analogovému vysílání, v digitálním zpracování je tento proces odlišný a my musíme výstupní signálový režim optimalizovat vůči digitálnímu kompresnímu algoritmu tak, aby, jak zmínil kolega Pavel Hanuš, obraz „neškubal“.
Pavel Hanuš: Je jasné, že pro vysílání přechodových sítí budeme muset nasadit nějaké dočasné řešení, protože jde o tak vysokou investici, že výměnu na naší straně není možné učinit v jednom či dvou letech. Do roku 2021 to pro nás pochopitelně bude znamenat určitě a řekl bych docela zásadní technické přezbrojení.
České Radiokomunikace testy v Praze dokazují, že DVB-T2 je připravené i pro distribuci signálu ve formátu Ultra HD. Jak využití této technologie vidíte reálně v této platformě vy sami?
Ivo Ferkl: Technicky to reálné je, realizace je ale pochopitelně otázkou nalezení vhodného obchodního modelu a potřebných finančních prostředků. Do jednoho multiplexu se vejdou jen dva UHD programy. Je otázkou, zdali po zredukování televizního kmitočtového pásma bude v DVB-T2 pro Ultra HD dostatek místa.
Česká televize by pro takové vysílání tedy potřebovala logicky další multiplex.
Pavel Hanuš: Strategie říká, že Česká televize by měla, pokud k tomu bude mít podmínky, provozovat dva multiplexy – jeden celoplošný a druhý regionalizovatelný, členěný zhruba na pět regionů. Česká televize by měla využívat část pro sebe a část jako servisní instituce, která by podpořila regionální vysílání třetích stran. Malých vysílatelů, kteří by nebyli schopni zaplatit terestriku.
Bavíme se po roce 2021?
Bavíme se po roce 2021. Aby tohle mohlo být, Česká televize musí mít takové technické, ekonomické a provozní podmínky, aby mohla říci: Ano, tohle jsme schopni dělat. Dnes na to odpovědět nelze. Nicméně druhý multiplex není vládou schválenou strategií určen pro Ultra HD. To, co se dnes řeší, je záchrana terestrického vysílání v situaci, kdy ztrácí již více jak 40% kmitočtů. Otázka rozvoje a způsobu vysílání Ultra HD jde nad tento rámec a bezprostředně s přechodem na DVB-T2/HEVC nesouvisí.
Ivo Ferkl: V případě UHD se nebavíme pouze o distribuci, potřebujeme i nativní obsah. Musíme kontent vyrobit, a to je podstatné. Nemůže jít pouze o nějaký přepočet z HD rozlišení. Byli jsme na výstavě IBC v Amsterdamu. Bylo tam několik firem, které vystavovaly 4K přenosové vozy, ale pouze jeden byl 4K se vším všudy. Měl 44 kamer Sony, z toho 22 z nich bylo 4K, dvě režie. V červnu Francouzi vyráběli s tímto vozem 24 hodin Le Mans. Mají dva štáby, kdy jeden dělá výstup 4K a druhý dělá režijně odlišný výstup HD. Vůz má po vysunutí boků asi 75 metrů čtverečních. 4K výroba se bude bezpochyby rozjíždět především ve sportu, ale budou to pouze sporty prémiové. Určitě to nebudou nějaké okrajové sporty. Půjde o vrcholné akce, které jsou schopné vysoké výrobní náklady pokrýt a najdou se lidé, kteří za tento program budou ochotni zaplatit v placené nabídce poměrně velké peníze.
Technický ředitel České televize Ivo Ferkl (Foto: Česká televize)
Pavel Hanuš: Rozvoj nějaké technologie ještě neznamená, že bude v reálné praxi použita, byť by byla sebedokonalejší. Rozhodně nelze opomíjet ekonomické či sociální aspekty. Hitem například mělo být 3D, ale nestalo se hitem, protože se neprodukovalo ve 3D. Ultra HD/4K produkce všechno zdraží. U 4K už jste de facto odkázáni pouze na exteriéry. Musíte natáčet v reálu, protože vyrobit u 4K studiové dekorace, je nákladné a někdy i nemožné. Je to otázka líčení, svícení. Všeho co je potřebné pro výrobu pořadů. Musíte mít odpovídající datovou infrastrukturu, kterou protékají obrovské objemy dat. Jde o explozivní nárůst nákladů. Otázkou je, kdo tohoto bude schopen. Původní tvorba v těchto formátech bude znamenat takový růst nákladů, že u většiny nízkorozpočtových evropských televizí to nebude připadat v úvahu. Trh bude proto ještě více zaplaven masovou produkcí velkých produkčních studií, která je dělaná pro globální trh a u které bude zaručena návratnost vložených investic. V případě veřejnoprávních televizí je však trochu zavádějící mluvit o návratnosti. Nejsou to komerční subjekty. Pro ně je to jen masivní růst nákladů.
Pod tíhou těchto argumentů je tedy asi naivní očekávat, že by se tento formát u veřejnoprávních vysílatelů v nejbližších letech uchytil.
Ivo Ferkl: Vše je otázkou peněz.
Pavel Hanuš: Je třeba odlišovat. Není veřejnoprávní televize jako veřejnoprávní televize. Například BBC bude takovou produkci bezpochyby dělat. Ta je příkladem globální produkční firmy. Je třeba zůstat oběma nohama na zemi. Česká televize má roční rozpočet na úrovni rozpočtu jednoho amerického velkofilmu. Za rozpočet České televize nenatočíte Avatara. Lidé nemají reálnou představu o tom, kolik audiovize stojí. Inovace jdou jedna za druhou, životní cyklus technologií se zkracuje. Když jsem přišel do České televize dělat digitalizaci, byly tu analogové kamery, které tu sloužily bez problémů například i patnáct let. Dnes tu pochopitelně žádnou kameru, která je stará patnáct let, nenajdete. Přirozeným technickým vývojem budou dříve či později tyto technologie samozřejmě nasazeny i u veřejnoprávních televizí, ale tahounem jejich praktické implantace, až na čestné výjimky jako je jmenovaná BBC anebo ARD či ZDF, budou jen stěží.
Ivo Ferkl: Technologie se postupně posunují do 4K a vysílatelé, ať už se jim to líbí nebo ne, budou nakupovat technologie, které budou 4K kompatibilní. Je to stejný příklad, jako kdybych dnes chtěl sehnat režii pro standardní rozlišení. Nesehnal bych ji. Musel bych si koupit režii HD, která ovšem umí i SD.