Robert Schuster: Německu možná svítá naděje, že se vymaní z migrační pasti
Nedávné volby ve dvou německých spolkových zemích, v Bavorsku a Hesensku, sice skončily úspěchy stran obou úřadujících premiérů, Markuse Södera za bavorské křesťanské sociály a křesťanského demokrata Borise Rheina. Zároveň ale přinesly výrazné posílení protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
To je neklamné znamení, že hlavním motivem voličů byla nejenom nespokojenost s politikou celostátní vlády kancléře Olafa Scholze, ale také nesouhlas s pokračujícím přílivem nelegálních migrantů do země. I následné povolební analýzy zjišťující motivy voličů, naznačily, že právě migrační problematika byla v obou spolkových zemích v žebříčcích priorit na prvních místech.
Čtěte také
Pro celkový kontext je ještě třeba dodat, že v případě Bavorska a Hesenska, jde o dva bohaté regiony na západě Německa. A zároveň o spolkové země, pro jejichž obyvatele není soužití s cizinci něčím novým jako třeba pro jejich sousedy v kdysi komunistickém východním Německu.
Migrační problematika v Německu zpravidla spadá pod vnitřní bezpečnost, za kterou nese odpovědnost především spolkové ministerstvo vnitra. Jeho současná šéfka, sociální demokratka Nancy Faeserová, přitom dokonce ve zmíněných volbách kandidovala. Vedla svou stranu do voleb v Hesensku a měla tam ambici stát se novou premiérkou. Voliči ji ovšem nechtěli a ona skončila v poli poražených.
Čtěte také
I Faeserová často čelila při setkáních s voliči výtce, že Scholzova vláda před rostoucími čísly ilegálních migrantů přicházejících do Německa zavírá oči. Ona sama se na to snažila částečně reagovat, když začala v průběhu kampaně o migraci hovořit stále silněji a naznačovala zavedení dalších hraničních kontrol.
Reálně ovšem voličům nějaké řešení nabídnout nedokázala. Hlavně ne takové, které by obstálo před jejími kolegy ve spolkové vládě. Tam totiž brzdí tvrdší migrační politiku Zelení, pro něž je nejenom charakteristická ochrana lidských práv, ale současně také velmi široký výklad takzvaného práva na azyl.
Čtěte také
To je garantováno německou ústavou, konkrétně článkem 16a. Tam se hovoří o tom, že politicky pronásledovaní požívají právo na azyl. To je ovšem značně obecná definice, pod kterou se vejde leccos. I proto je německý azylový systém již řadu let přetížený a nefunkční.
Na stejné lodi
S tím úzce souvisí i dlouhodobě největší problém německé migrační politiky: Neschopnost státu dostat ze země uprchlíky, kteří nemají žádný nárok na udělení azylu a do Německa přišli primárně z ekonomických důvodů. Dochází k situacím, že i přestože byli úřady odmítnuti, přesto se je nikdo nesnaží dostat ze země. Postupem času se na ně začnou vztahovat i nejrůznější sociální dávky, z nichž část obvykle posílají do svých domovů.
To by se teď mohlo změnit a můžeme spekulovat, zda se tak nestalo i pod vlivem úspěchu protimigrační Alternativy pro Německu v Bavorsku a Hesensku.
Vláda se totiž chce dohodnout na zpřísnění migrační politiky s demokratickou opozicí, což dosud nepovažovala za nutné. Součástí ujednání by mělo být snazší vyhošťování odmítnutých žadatelů i nahrazení finančních podpor věcnými dávkami.
Kancléř Scholz už v celé záležitosti jednal i s šéfem opozičních křesťanských demokratů Friedrichem Merzem. Oba si totiž uvědomují, že navzdory všemu, čím se od sebe liší, jsou ve věci migračního tlaku na stejné lodi, když čelí stejné konkurenci zprava.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
