Rozhlas by se neměl věnovat digitalizaci, míní poslanec

5. říjen 2006

Kulturní výbor poslanecké sněmovny se na dnešním zasedání zabýval mimo jiné výroční zprávou o hospodaření Českého rozhlasu za uplynulý rok. Zpráva výborem prošla naprostou většinou hlasů, ale jeho členové vznášeli také kritické připomínky. Nejvíce jich měl Petr Pleva (ODS), který se dotkl také tématu digitalizace a úlohy rozhlasu při přechodu na digitální vysílání. UVNITŘ: ZVUKOVÝ ZÁZNAM JEDNÁNÍ KULTURNÍHO VÝBORU

Člen výboru Zbyněk Novotný (ODS) postrádá ve zprávě ekonomický výhled na příští období a vlastní pohled Rady ČRo na hospodaření rozhlasu. "Já se domnívám, že by bylo dobré a vůči povinným plátcům poplatku spravedlivé, aby znali dlouhodobější záměry tohoto podniku, neboť hodnotit tyto činnosti vždy pouze zpětně nedává možnost nějaké smysluplné debaty o rozumně koncipované a kvalitní službě," vysvětlil. "Dá se říct, že to hospodaření je koncipováno tak, aby po pěti šesti letech skončilo na nule. Takže ten výhled existuje," odpověděl předseda dozorčí komise Rady ČRo Libor Svoboda. Spokojen byl se zprávou Miroslav Grebeníček (KSČM): "Podle mého názoru to, co posuzujeme, bylo předloženo na vysoké profesionální úrovni." Materiál označil za přehledný a obsahující všechny údaje, které členové výboru potřebují vědět.

TIP: Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2005 naleznete na stránkách Rady ČRo.

Část výtek poslance Plevy mířila do mzdové oblasti. Zarazil ho významný, více než šestitisícový rozdíl mezi průměrnou mzdou na celoplošných stanicích a v regionálních studiích. "Když vidím některá studia, která jsou velká a produkují spoustu pořadů pro Prahu, pro Vltavu a některá vysílají jenom pro svůj region, ten rozdíl v nákladech není tak velký. Mám dojem, že někdo žije na úkor někoho jiného," prohlásil bývalý režisér Československého rozhlasu Brno. Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík vysvětlil rozdíl obecně odlišnou úrovní mezd a platů v Praze a v jiných částech republiky. "Částka u regionálních stanic zahrnuje veškeré provozy, které v dané regionální stanici jsou, zatímco celoplošné stanice nemají všechny tyto provozy obsaženy," dodal druhý důvod. Celoplošné stanice, vysílající z Prahy, nezapočítávají do průměrné mzdy například mzdy ostrahy, uklízeček a podobně.

Vybrané hospodářské výsledky Českého rozhlasu za rok 2005
Výnosy 1,634 mld.
Náklady 1,658 mld.
Hospodářský výsledek -24,1 mil.
Dlouhodobý hmotný majetek 1,89 mld.
Údaje v Kč

Poslanec Pleva kritizoval rozhlas za údajné rezignování na kulturní úlohu ve prospěch zpravodajství. "Vím, že zpravodajství je drahé, ale zároveň si myslím, že umělecká tvorba není nejlevnější, pokud ji chceme dělat dobře. A proto nákladové rozdíly mezi Radiožurnálem a stanicí Vltava jsou pro mě taky málo pochopitelné," řekl. Argumentoval přitom srovnáním rozpočtů stanic ČRo 1 - Radiožurnál a ČRo 3 - Vltava. Radiožurnál hospodařil v roce 2005 s rozpočtem 86,5 milionu Kč, zatímco Vltava se 37,7 milionu Kč. Podle Plevy nemusí rozhlas zpravodajství vysílat, protože to může dělat i soukromý subjekt, třeba Rádio Impuls. "Ale jestliže tu nebude Vltava, tak žádný jiný subjekt ji dělat nebude," řekl Pleva. Na jeho slova opět reagoval generální ředitel ČRo. "O tom, že by rozhlas zanedbával kulturu, nemám žádnou povědomost," ohradil se Kasík. Připomněl, že rozpočet Radiožurnálu počítá mimo jiné s náklady na devět zahraničních zpravodajů. Každý takový post vyjde na 4,5 milionu Kč ročně. Ve shodě s předsedou dozorčí komise Rady ČRo Liborem Svobodou také Plevu upozornil, že zatímco Radiožurnál vysílá velmi členitý program s řadou živých vstupů, vysílání Vltavy je koncipované jinak.

Podle Plevy nejsou správné ani investice Českého rozhlasu do digitálního rozhlasového vysílání. "Český rozhlas dělá o své vlastní vůli, aniž mu to přikazuje zákon, množství nových digitálních stanic, kde - troufám si říct - vysílá pro tvůrce a jejich rodiny. Nevím, jestli má rozhlas nějakou analýzu, kolik lidí poslouchá nové digitální stanice při penetraci digitálního vysílání u nás. Nechci se pouštět do polemik, jestli digitální rozhlasové vysílání je skutečně to pravé, čemu se má Český rozhlas věnovat, ale kdyby ty prostředky věnoval do zkvalitňování a rozvíjení svých analogových stanic, možná by ten výsledek v poslechovosti rádia i poskytované veřejné služby byl lepší," uvedl. "Všichni si snad uvědomujeme, že digitalizace je nutnost, kterou jsme si nevymysleli, ale přišla. Ono to bez investic do lidí i technologie nelze," odpověděl mu člen Rady ČRo Štěpán Kotrba. Upozornil poslance Plevu také na zákon o Českém rozhlase, který veřejnoprávnímu rádiu stanovil digitální vysílání a nové technologie jako povinnost.

§ 3, odst. 1 zákona 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu v platném znění: Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že a) provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy (...),
b) provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby; kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a kabelových sítí,
c) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil naplňování úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídá stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb. Využívá přitom zejména části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména ve III. televizním pásmu.

Místopředsedkyně Rady ČRo Dana Jaklová na závěr členy výboru informovala, že se radní velmi podrobně zabývají programovými otázkami. Připomněla také pozastavení digitalizace ČRo iniciované usnesením Rady a s tím související požadavek na předložení plánu strategického rozvoje a programového auditu. "Možná ušlo vaší pozornosti, protože to bylo v době politických vyjednávání, že v srpnu bylo přijato usnesení, kterým Rada zastavila dočasně digitalizaci do konce října a do konce října má Rada dostat programový audit. To jistě budou materiály, které vás budou zajímat," uzavřela své vystoupení. Řeč je o usnesení Rady ČRo z 28. června (nikoliv ze srpna), které pozastavilo přípravu dalších stanic a nových projektů, schvalovaných ze zákona Radou. Radní ale také podle stejného zákona nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.

Kulturní výbor nakonec ústy zpravodaje Josefa Ježka (ODS) doporučil sněmovně vyjádřit souhlas se zprávou o hospodaření ČRo. Pro tento návrh hlasovalo 14 z 15 přítomných poslanců.

autor: Filip Rožánek
Spustit audio