Rusové se teď nově z médií dozvídají, že na Ukrajině probíhá občanská válka, popisuje dokumentarista Ryšavý
„Ve všech televizních besedách, propagandistických pořadech se už o válce mluví – nicméně je to válka Ruska proti Spojeným státům. Dokonce by se ani nedalo říct, že jde o válku proti Západu. Traktuje se to tak, že Amerika využívá Ukrajinu jako svůj nástroj, svoji zbraň a Evropu jako platformu, odkud na Ukrajinu dováží výzbroj,“ popisuje aktuální sdělení ruských médií dokumentarista, spisovatel a pedagog FAMU Martin Ryšavý.
Zároveň si všímá, že se akcent oficiální propagandy začíná měnit.
„Tak, že teď se Rusko brání americké agresi. Na začátku se hodně mluvilo o osvobozování Donbasu, což je stále to největší téma. Mluvilo se o likvidaci nacismu na území Ukrajiny, ale dnes se čím dál častěji v debatách mluví o tom, že Ukrajina jako stát, nemá vůbec existovat. Ukrajina je část Ruska, historická součást, a že reálně jde o válku občanskou.“
Ukrajina je podle oficiálních médií historická součást Ruska. Reálně tam jde pouze o válku občanskou.
Martin Ryšavý
Čtěte také
Ryšavý tak tato sdělní čte jako předjímání brzké anexe části Ukrajiny, případně celého území.
„A v rámci této anexe se pak celá válka v jejich představách už odehrává na ruském území. Proto jde v podstatě o občanskou válku, kterou ale zavinil Západ, respektive USA,“ popisuje.
Citový vztah k národu
Martin Ryšavý prožil na Sibiři a Dálném východě dohromady pět let a studoval a natáčel život místních v hned několika filmech.
Čtěte také
Má tak v Ruské federaci mnoho přátel, které sám dělí na ty, kteří jsou k Putinově režimu kritičtí a pak na lidi, kteří jsou natolik zasaženi propagandou, natolik v ní vyrostli, že i když si uvědomují, že to nemusí být tak jednoduché, tak jsou v srdci a duši oddanými patrioty.
„Je to ale něco, co neznáme a neumíme si úplně tento druh vlastenectví představit. Vypadá to asi takto: Jsme strašně kritičtí k prezidentovi, kritizujeme, jakým způsobem řídí stát, ale ve chvíli domnělého nebo reálného ohrožení za ním půjdeme klidně až na smrt. To se v Rusku stalo už za Stalina, kdy měla řada lidí velmi reálný důvod Stalina nenávidět, ale zároveň, když vypukla druhá světová válka, tak velmi oddaně bojovali za Sovětský svaz a za Stalina.“
V Rusku je stále dost lidí, kteří i když budou mít hlad, bude jim zima, budou žít z hrdosti.
Martin Ryšavý
Dokumentarista tento vztah popisuje jako velmi patriarchální způsob, dokonce až citový vztah ke státu.
„A ten vztah platí i za situace, kdy ,otec‘, tyran nahoře, nám není osobně příjemný. Přesto to může znamenat, že k němu cítíme velkou oddanost, která je daná například tradicí let. Tím, že za tento stát umírala ve 40. letech spousta lidí. Kdyby pak někdo zrazoval soudobé vedení, tak vlastně zrazuje své předky.“
Čtěte také
Podobný vztah pak mají Rusové i Josifu Vissarionoviči Stalinovi, který má prokazatelně na svědomí desítky milionů životů. „Stále je dost Rusů, kteří vám – a teď nevím, jestli upřímně, nebo ne – řeknou, že to bylo potřeba a že to je z historického hlediska člověk, který rozhojnil říši, tedy získal velká území,“ vysvětluje Ryšavý.
„V Rusku je stále dost lidí, kteří i když budou mít hlad a bude jim zima, tak budou žít z hrdosti,“ popisuje. „I za velmi těžkých situací se budou navzájem ujišťovat v tom, že tak je to správně. Protože trpíme za vlast a trpět za vlast je tam prima,“ doplňuje.
Budoucnost Ukrajiny?
Ať válka nakonec dopadne jakkoli, je otázka, co s Ukrajinou bude. „Málo si uvědomujeme, že Ukrajinci jsou svou mentalitou i historicky Rusku strašně blízko. A kdyby se v jakékoliv podobě podařilo uhájit Ukrajinu jako samostatný stát, který by se orientoval – velmi zjednodušeně řečeno – na liberálnější hodnoty, tak by poprvé v dějinách existoval stát patřící do okruhu ruské kultury, ale politicky se orientující jinak než na tu klasickou ,východní tyranii‘. A to by mohl být jistý zisk.“
„Možná, a říkám to velmi opatrně, by tímto směrem vyvíjející se Ukrajina, měla zpětně vliv i na politické dění v Rusku. O tom by se ale daly psát zatím spíš sci-fi romány, jsou to spekulace, ale rozhodně by to byla geopoliticky nová situace. Pak by se asi dalo mluvit o změnách, možná i o ziscích z hlediska vývoje do budoucnosti. Ale těžko říct. Za situace, kdy se pořád válčí a neví se, co bude dál,“ uzavírá dokumentarista, spisovatel a pedagog FAMU Martin Ryšavý.
Celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské najdete v audiozáznamu.
Související
-
Lidé očekávají tanky v Moskvě, povstání či smrt Putina. To je nereálné, předpovídá analytik Smetana
Bezpečnostní analytik Michal Smetana se domnívá, že válka na Ukrajině směřuje k zamrzlému konfliktu.
-
Politická psycholožka: Lidé si volí, co chtějí vědět. Kladla bych Rusům za vinu, že se nezajímají
„Rusové měli možnost demokracii ochutnat. Problém je, že se ta demokratičnost nerozvinula a že se tím zklamali,“ říká Martina Klicperová-Baker.
-
Rusko bez elit se stane ekonomickým a surovinovým apendixem Číny, předpovídá historik Petr Hlaváček
Ruský pohled na svět je problematický v tom ohledu, že nezohledňuje vlastní chyby, tvrdí historik a filozof Petr Hlaváček.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.