Sledujeme on-line: 8. Českokrumlovská mediální konference

15. květen 2008
On-line zpravodajství

V Českém Krumlově dnes začala dvoudenní mediální konference, pořádaná serverem Česká média. Jejím letošním tématem jsou média veřejné služby v roce 2008. Průběh konference sledujeme a přinášíme on-line zpravodajství.

PROGRAM PRVNÍHO PANELU (moderuje Václav Moravec):
Jiří Bystřický - veřejná služba z hledisek filozofických a sociologických,
Pavel Foltán - právní subjektivita médií veřejné služby v ČR,
Radek Mezulánik - média, politika, ekonomika, veřejnost, jejich vzájemné vlivy a souvislosti,
Milan Šmíd - veřejná služba v elektronických médiích v Evropě a v USA,
Marek Síbrt - analýza veřejné služby v českých médiích veřejné služby,
Václav Žák - veřejná služba a demokracie

10.41 - Václav Moravec zahájil první diskusní panel, který má spíše teoretickou povahu. Jiří Bystřický zatím nedorazil, první příspěvek proto patří Pavlu Foltánovi.

10.44 - "Konstrukce veřejné služby byla postavena zákonem v roce 1990, a pak v roce 1994. Zůstala od té doby stejná a nezaznamenala výraznějších rekodifikací. Je to osmnáct let, a to je poměrně dost, protože názor veřejnosti a technika se vyvíjejí," uvedl Foltán.

10.47 - Pavel Foltán: "Divák by si při čtení zákona o České televize mohl říct: Jestliže zákon neurčuje blíže, jakou právní formu tato právní osoba má, pak si položím otázku, jaké právní formy tu máme. Sáhne po obchodním zákoníku, paragraf 90 a hledá, co by to tak mohlo být. Akciová společnost to není, s. r. o. to není, komanditní společnost je tomu blíž, nejblíž asi družstvo. Když si ten divák vzpomene, že ČST byla od roku 1953 v podstatě státní podnik a v roce 1990 bylo to všechno do ČT překlopeno, takže divák se může cítit jako družstevník, protože v tom jsou jeho daně."

10.50 - Pavel Foltán postupně dochází k tomu, že ČT nakonec nemá formu ani družstva, ani občanského sdružení. "Divák může dojít k závěru, že ČT je podnik typu UFO. Stálo by za to úvahu zvážit, když se bude připravovat rekodifikace veřejné služby."

10.52 - Pavel Foltán uzavírá bonmotem, že ČT je zprivatizovaná už dávno, jenom špatně.

10.53 - Jiří Bystřický dorazil, hovořit bude o filozických a sociologických aspektech veřejné služby. "První věc je rozdílnost dvou pojmů, které nám koncepci veřejné služby z hlediska mediálního prostoru komplikují. A to je reprezentace a suverenita. Budeme-li používat termín veřejnost, tak bychom měli vycházet z předpokladu, že veřejnost jako pojem je výsledkem pokroku v historii pojmu, který se původně zabýval tím, že veřejnost byla součástí emancipačního procesu moderny," zahájil Bystřický.

11.06 - Radek Mezulánik oznamuje, že se jeho přednáška zaměří na vzájemnou důvěru médií a veřejnosti. Připomíná, že v dobách Karla Havlíčka Borovského vzniklo rčení "lže, jako když tiskne". Ve své prezentaci se chce dobrat toho, jak se důvěryhodnost médií za posledních 150 let proměnila.

11.09 - "Ekonomická a politická sféra si uvědomuje, že přes rčení: 'Lže, jako když tiskne', nebo spíš dnes 'Lže, jako když vysílá', mají média velký vliv na veřejnost. Veřejnost je vystavena toku informací, které si nemůže ověřit, takže má sklon je považovat za pravdivé a řídit se jimi. To jsou známé a ověřené modely," míní Mezulánik.

11.21 - Slovo dostává Milan Šmíd. "Otázka zní nejen, zda budou či nebudou veřejnoprávní média, ale bude či nebude rozhlas a televize, nebo se obě tradiční média rozplynou v digitálním světě nových médií?" ptá se Šmíd.

11.25 - "U nás se diskutuje, co je a co není veřejnoprávní, ale to podle mě není produktivní. V Evropě je obecně funkce veřejnoprávních médií akceptována. Evropská unie ponechává mediální politiku státům, s výjimkou známé směrnice Televize bez hranic."

11.28 - "Veřejná služba má tři zásadní významy: veřejnou užitečnost, vysílání ve službách veřejné služby a vysílání ve službě posluchačů a diváků," připomíná Šmíd závěry norské badatelky Trine Syvertsenové, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá a shromáždila kolem třiceti různých interpretací pojmu "veřejná služba".

11.30 - "Vede se debata i o financování vysílání veřejné služby. Na západě Evropy čelí vysílatelé obvinění, že jejich financování je v rozporu s právem EU ve věci státní pomoci, narušující hospodářskou soutěž. Na východě provozovatelé nemají zajištěno dostatečné financování nezávislé státních dotacích a reklamních příjmech," shrnuje Šmíd.

11.33 - Milan Šmíd: "Dále se diskutuje o tom, jak kontrolovat plnění zadání vysílání veřejné služby. Zda má být programová koncepce široká se snahou o masovou sledovanost, nebo úzká s obsluhou menšinových zájmů a v podobě pouhého doplňku komerční nabídky. Západoevropské státy opouštějí autonomní model provozovatele a přecházejí na model kontrolovatelné sluby v podobě uzavírání kontraktů se státem."

11.36 - "O budoucnosti vysílání veřejné služby se v digitální budoucnosti nepochybuje, různí se názory na jeho roli a pozici. Ta se v novém digitálním prostředí bude pohybovat mezi krajními póly," nastínil Šmíd. Jednou možností je zachovat rozsah veřejnoprávního vysílání ve stejné podobě, jako při analogovém šíření. Druhou možností je vysílání v plném rozsahu a s využitím všech možností nových technologií.

11.41 - S prezentací analýzy veřejné služby v českých médiích vystupuje Marek Síbrt z agentury MediaTenor. Vysvětluje, že při vyhodnocování kvality zpravodajství používá agentura několik parametrů. Zaměřuje se na variabilitu informací, relevanci, vyváženost, faktickou správnost a aktuálnost. "Obsahová analýza umožňuje ověřitelný pohled na status veřejnoprávního média v porovnání s privátní konkurencí," podotknul Síbrt.

11.47 - Rozdílnost veřejnoprávního a privátního televizního zpravodajství je podle Síbrta v tematické agendě, podílu domácího a zahraničního zpravodajství, v prezentaci ekonomické sféry (privátní zpravodajství je k podnikatelům kritičtější) a v četnosti přítomnosti žen v médiích (kdy komerční média více prezentují ženské protagonistky, ale veřejnoprávní je představují ve vyšších společenských pozicích).

12.02 - Václav Žák: "Bez toho, že veřejnost bude dostávat 'necinknuté' informace, si nemůže udělat kvalifikovaný názor. Úkolem veřejnoprávních médií je právě toto zprostředkovávat."

12.06 - "Už máme slušnou základnu. Veřejnoprávní média do jisté míry patří sama sobě. Mohou tohoto konceptu využít k tomu, aby nebyla vydíratelná ze strany vlády. Tuto svou instituční nezávislost by měla vztáhnout i k tomu, jak plní svou funkci. Veřejnoprávní média se občas chovají, jako by chtěla poskytnout kanonnenfutter svým kritikům," podotknul Žák.

12.22 - "Kladu si otázku, co je veřejný zájem v oblasti médií," přihlásil se v diskusi po prvním panelu o slovo Zdeněk Zajíček z MV ČR. "Vnímám obrovský deficit v diskusi o veřejné službě: co to má být a jak má být vykonávána. Co a jak, to je klíčová otázka," uvedl Zajíček.

DRUHÝ PANEL (moderuje Václav Moravec):
Ladislav Jakl - formulace veřejného zájmu jako nutná podmínka státní angažovanosti v médiích,
Zdeněk Zajíček - digitální perspektivy a e-government,
Jiří Oberfalzer - veřejná služba v podmínkách současné české společnosti,
Michal Hašek - téma neuvedeno,
Ivana Levá - média veřejné služby a mládež.

13.10 - Slovo má Ladislav Jakl. "Dlouho vás nezdržím, nehodlám přicházet s novým tématem," řekl na začátek. "Téma pořád platí. Potřeba bavit se o formulaci veřejného zájmu v oblasti médií je pořád stejná, v této věci jsme mnoho nepokročili. Mou funkcí je spíš klást tuto otázku, než na ni hledat odpověď."

13.14 - Ladislav Jakl: "Nestačí se bavit jenom o tom, co je možné v kategorii médií ve veřejném zájmu vymyslet. Jde o to, že není-li tento zájem formulován, nemá stát morální právo do něj zasahovat a omezovat svobodu lidí, kteří konzumují média, i lidí, kteří provozují televizní vysílání, tím, že vybírá peníze. Musíme cítit obrovský dluh, že tu stát léta strká ruce do celého velkého oboru lidské činnosti, aniž by pro to měl dostatečné zdůvodnění."

13.17 - "Termíny veřejná služba a veřejný zájem chápu protikladně. Veřejnou službu chápu nabídkově - co udělat pro diváky. Kdežto v termínu veřejný zájem vidím něco pro sebe podstatnějšího a prvotnějšího - poptávkovou stránku. Co veřejnost nutně na tomto poli potřebuje, co si objednává, co si přeje. Jedině pokud umíme tyto věci přesvědčivě definovat, opravňuje nás to k zásahům do této oblasti. Nestačí, že stát něco umí, že na to má svou moc a z této moci plynoucí peníze. Tyto peníze jsou vybírány násilím. Na tom není nic samozřejmého, že někdo dává své peníze pod pohrůžkou exekuce nebo vězení," uvedl Jakl.

13.22 - Ladislav Jakl: "Český rozhlas vysílá popík, který můžu slyšet kdekoliv jinde, tudíž nevím, proč za to platit. Česká televize vysílá americké seriály, na které se mohu podívat na kterékoliv jiné komerční televizi. Velebený druhý program je už léta největším sportovním kanálem v republice. Tato média dělají něco, co by asi dělat neměla, lépe řečeno, co nezdůvodňuje zásahy státu v této oblasti. Vysílají něco, co si nikdo neobjednal."

13.27 - "Prosil bych, aby někdo zadání [pro média veřejné služby] hledal," zmínil Ladislav Jakl.

13.33 - Hovoří Zdeněk Zajíček. Tématem jeho prezentace jsou digitální perspektivy v médiích veřejné služby. "Záleží opravdu na nás všech, abychom nabídli zajímavé služby v nově vznikajícím digitálního prostoru," vyzval na úvod. "Digitální televize může být nástrojem pro služby e-governmentu. Výhody plynou nejenom z možnosti je poskytovat na celém území státu, ale i z toho, že je možné je regionálně distribuovat," poznamenal.

13.38 - Zdeněk Zajíček: "Vidíme obrovskou možnost pro spolupráci s médii veřejné služby při zavádění těchto služeb, protože se do značné míry kryjí s tím, co si myslíme, že by tato média měla dělat."

13.41 - Jiří Oberfalzer upozorňuje, že když politici mluví o veřejné službě, většinou tím míní jen Českou televizi. Jejich výtky pak míří především k publicistice. "Máme definovanou instituci ze zákona a předpokládá se, že je jaksi nadána [veřejnou službu] automaticky plnit. Myslím, že to není pravda. Na místě by byla lepší definice. Nemyslím si, že to jde pomocí zákona, kde je velmi obecná, a je to dobře. Uvítal bych, kdyby zde existovala instituce, ať už veřejná debata, nebo debata odborníků, která by veřejnou službu definovala."

13.45 - Jiří Oberfalzer: "Dovedu si představit komisi, složenou také ze zástupců veřejnosti, která by vždy za dva tři roky definovala veřejnou službu. Kdybychom to dokázali definovat, tak bychom mohli vykročit ze setrvačné definice, že Česká televize je jediná instituce, která ví, co je veřejná služba, a ví, jak to vyrobit. Myslím, že by se měla posílit účast soukromých producentů. Veřejnoprávní multiplex by byl vhodným nástrojem, jak tuto věc dopravit k veřejnosti."

13.48 - Michal Hašek svou prezentaci nazval Česká média veřejné služby v době technologického velkého třesku. "Podle mého osobního názoru je veřejnoprávní vysílání úspěšné," uvedl. "ČT i ČRo jsou podle mého názoru nejuznávanějšími zpravodajskými organizacemi," dodal. Existence veřejnoprávních médií má podle něj významný dopad na další tvůrčí obory a pomáhá vytvářet několik tisíc pracovních míst. "Současný model veřejnoprávního vysílání bude vystaven mimořádnému tlaku. Je zájmem státu, aby vytvořil pro veřejnoprávní média takový model, který za těchto změněných okolností zajistí naplňování veřejné služby. Kdo má legitimitu při definici takového zadání bude nepochybně předmětem diskuse," zmínil dále ve své prezentaci.

13.53 - Kvalitu BBC zvýšila podle Haška konkurence dalších poskytovatelů televizního vysílání, která BBC nutila zlepšovat produkovanou tvorbu. "Je logické, že se část veřejnosti ptá, zda má platit koncesionářské poplatky za to, co v komerčních prostředcích dostává zdarma," pokračuje Hašek. Upozorňuje také, že nestrannost je základem veřejnoprávního vysílání. "Mají-li si veřejnoprávní vysílatelé zachovat důvěryhodnost, pak by většina lidí řekla, že nestrannost je jednou z nejdůležitějších odlišností od komerčních médií," míní místopředseda sněmovní mediální komise.

13.58 - Ivana Levá hovoří o uplatnění médií na volném čase dětí a mládeže. Oceňuje kvalitu tuzemské tvorby pro děti při srovnání se západními zeměmi. "Co dokáží veřejnoprávní média skvěle připravit, to jsou pořady o vědě a přírodě," podotkla. Zavzpomínala, jak přínosné bylo při její kantorské praxi televizní vysílání pro školy.

14.09 - Předseda sněmovní mediální komise Vítězslav Jandák volá po definici médií veřejné služby. "Řekněme si, zda je potřeba, abychom měli veřejnoprávní média. Nejsem proti. Ale položme argumenty na stůl," vyzval.

14.27 - Ladislav Jakl během diskuse po panelu v reakci na Ivanu Levou poznamenal, že někdejší Československá televize nedostávala jen koncesionářské poplatky, ale také příspěvek od ministerstva školství na výrobu dětských pořadů.

Konference bude pokračovat po obědové přestávce v 16 hodin.

16.30 - Moderátor Miloš Čermák zahájil další blok prvního dne konference. Týkat se bude veřejné služby České televize. Jako první bude mluvit předseda Rady ČT Jiří Baumruk, následovat bude vystoupení generálního ředitele ČT Jiřího Janečka, programové ředitelky Kateřiny Fričové, ředitele zpravodajství Milana Fridricha a vedoucího projektu digitalizace Pavla Hanuše.

16.35 - Jiří Baumruk poznamenává, že veřejnost si občas plete Radu ČT s cenzurním orgánem. "Tím, jak jsou vytvářeny rady, které Českou televizi, Český rozhlas a ČTK kontrolují, jsme tak 25 let za západnější Evropou," podotýká Baumruk. "Jejich volba je samozřejmě politická, protože jsou voleny sněmovnou." Rekapituluje některé pasáže zákona o České televizi, které se k činnosti rady vztahují. Polemizuje s názory, že v radách by měli sedět odborníci. "A kdo je to odborník? A na co konkrétně?" zeptal se Baumruk. Veřejnou službou je pro něj kvalita a profesionalita každého televizního záběru.

16.54 - Začíná prezentace Jiřího Janečka Veřejná televize aneb Jak to vidím já. Připomíná, že pojem veřejnoprávní přešel do češtiny z německého "öffentlich-rechtlichen Anstalten", když vznikal duální systém, tedy když začala vysílat celoplošná komerční stanice Nova. S tou si podle Janečka ČT konkuruje v poklidu. "Z pojmu veřejnoprávní nevyzařuje nic. I když hodně zdomácněl, každý si ho vykládá, jak chce," podotknul ředitel ČT.

17.01 - Monopol televize na informování, vzdělávání a zábavu v digitální době podle Janečka skončí, ale televize sama je nepřekonatelný fenomén. "Pokud si má televize zachovat pozici významného média, musí si udržet výhody televizního vysílání," řekl Janeček. Dále hovoří o nejobecnější možné definici veřejné služby, která vzniká prolnutím univerzality, dostupnosti a kvality. "Jsou to hlavní atributy televize veřejné služby."

17.04 - Definice veřejnoprávního formátu je stejně problematická jako definice umění, uvedl v prezentaci Janeček. Patří-li do veřejné televize umění, pak je nutné vzít na vědomí, že mezi něj patří i umělecké pořady podle definic Andyho Warhola ("Umění je to, co Vám projde.") nebo třeba Jaromíra Blažejovského z FF MU Brno ("Filmové umění je to, co vlivní lidé za filmové umění považují.").

17.19 - Jiří Janeček: "Veřejná televize veřejné služby by měla být univerzální a normotvorná."

17.23 - "Na setkání EBU ohledně budoucnosti televize veřejné služby v zásadě nejvíce padalo slovo 'rozmanitost'," podotkla Kateřina Fričová k programové stránce věci. "Neumím si představit, jak by zmatený divák reagoval, kdyby mu televize z ničeho nic dala jiný pořad. On si ji pouští s očekáváním sitcomu," řekla k teoriím o objednávání veřejnoprávního obsahu u komerčních subjektů.

17.33 - "Od zpravodajství ČT se nejčastěji očekává nestrannost a objektivita, přitom je to věc, která by se dala očekávat od všech médií. Proč tedy u nás? Protože my jsme zavázáni něco takového poskytovat," zahájil své vystoupení ředitel zpravodajství ČT Milan Fridrich. "ČT a její vysílání má vytvářet pro občany této země zázemí, aby si na základě našeho vysílání mohli vytvářet své názory."

17.40 - Milan Fridrich: "Česká televize je pojistka systému, ve kterém žijeme. Není to pojistka, která by byla všemocná. Ale je to významný prvek demokratických institucí. (...) Bez zpravodajství veřejné služby nemůže fungovat stabilní demokracie."

17.44 - Pavel Hanuš mluví o úloze České televize při digitalizaci televizního vysílání. Rekapituluje známý stav a připomíná, jaké všechny aktivity ČT vyvíjela a vyvíjí kolem digitálního vysílání.

18.02 - Co je veřejná služba? Jiří Baumruk: "Profesionalita a normotvornost." Jiří Janeček: "Univerzalita a normotvornost." Kateřina Fričová: "Vyjádřeno takřka ve sloganu: Nova vás baví a Česká televize toho umí víc." Milan Fridrich: "Jediná pojistka nestranného, objektivního zpravodajství pro život ve svobodné zemi." Pavel Hanuš: "V roce 2010 bude republika pokryta digitálním vysíláním."

18.52 - Po přestávce jsou na řadě vystoupení Petra Plevy, Petra Dvořáka, Marka Singera, Jiřího Balvína, Radka Mezulánika a Miloslava Kučery. Moderuje Ivana Denčevová.

18.57 - Všichni panelisté na otázku moderátorky, zda potřebujeme média veřejné služby, odpověděli "ano".

18.59 - Otázka: "Kdo by měl zadávat a kontrolovat veřejnou službu?" Radek Mezulánik: "Zadání je dáno zákonem a kontrolovat ho musí diváci." Petr Pleva: "Parlament a rada." Petr Dvořák: "Stejně. Souhlasím." Miloslav Kučera: "Veřejnou službu si u médií objednává stát pro své občany. A protože zástupcem státu jsou sněmovna a senát, tedy parlament, ten by měl definovat veřejnou službu a také kontrolovat, jak je tato veřejná služba plněna."

19.01 - Petr Pleva: "Měli bychom používat přesnější termín, a to je veřejná objednávka konkrétní veřejné služby." Definice je podle něj obsažena v zákoně o České televizi v paragrafu 2."

19.10 - Vliv veřejnoprávního média na komerční televize, tak se jmenuje prezentace ředitele TV Nova. "S Jirkou Janečkem vycházíme dobře a ve většině případů si opravdu nekonkurujeme," uvedl Petr Dvořák. "Úkolem jakékoli veřejnoprávní instituce je, aby ukazovala směr v technologických inovacích. Není to úlohou komerčních subjektů. Lídrem v oblasti digitalizace, různých formátů obrazu, HD mají být veřejnoprávní média." Tuto roli podle něj Česká televize plní.

19.20 - "V oblasti programových formátů by ČT měla přinášet novinky a testovat dosud nezavedené formáty," uvedl Dvořák. Do jejího vysílání podle něj patří i pořady typu StarDance, neboť veřejnoprávní média by měla i bavit.

19.25 - Česká televize negativně ovlivňuje TV Nova v případě zacházení s archivními seriály Československé televize. Nova si nemůže koupit Nemocnici na kraji města, i když za ní nabídne tržní cenu, ale musí se spokojit s tím, co se Česká televize uvolí prodat, podotknul ředitel Novy. Dalším negativem je zachování reklamy na ČT a přerozdělování výnosů z ní podle pravidel stanovených diginovelou. Část těchto prostředků putuje také na digitalizaci archivu ČT.

19.45 - Ředitel TV Prima Marek Singer má jako téma reklamu v médiích veřejné služby a její vliv na televizní trh. "I z mého hlediska si myslím, že reklama na veřejnoprávní televizi být nemá a financování by mělo být jenom formou poplatků. Je tu ale polemika, jestli to není tahání peněz z kapes poplatníků, na druhou stranu představa, jak parlament schvaluje rozpočet České televize, mě děsí."

19.53 - "Česká televize je ideálním lídrem na poli digitalizace," pochválil médium veřejné služby Singer.

19.56 - "Cílem následujícího období je skokově změnit variabilitu ve výběru televizních stanic pro české diváky. Abychom to mohli udělat, musí ty televize z něčeho žít." Singer konstatoval, že pokud by ČT neměla reklamu, měly by komerční televize na tento proces více peněz.

20.12 - První den krumlovské konference zakončí vystoupení Miloslava Kučery.

20.15 - Divák podle Kučery zaplatí sledování televizoru dvakrát. Jednou zakoupením výrobků, které mají v televizi reklamu a podruhé koncesionářskými poplatky. "Sledovanost není na závadu. Ale neměla by televize veřejné služby soutěžit ve sledovanosti s komerčními televizemi v pořadech, které jsou konkurenceschopné," podotknul Kučera.

20.30 - První den krumlovské konference končí, a tím končí i toto on-line zpravodajství.

Spustit audio
autor: Filip Rožánek