V digitálních sítích jsou "mikrodíry", televize je musí vyřešit
Televizní digitalizace se sice před třemi lety rozjela díky dohodě mezi Českou televizí a Českým telekomunikačním úřadem, ale tento postup měl i svá negativa. O digitálním vysílání byla tentokrát řeč v pořadu Média v postmoderním světě, který vysílá Český rozhlas 6. Hosty moderátora Václava Žáka byli Pavel Hanuš (ČT), Pavel Dvořák (ČTÚ) a Petr Beneš (Sdělovací technika).
Česká televize má síť už prakticky přes celou republiku. Jak to z vašeho hlediska s digitalizací vypadá?
Pavel Hanuš, ČT: O mně je známo, že jsem kritický. Stojí za to připomenout, že realizujeme krizovou variantu přechodu na digitální vysílání. Ono se na to trošku zapomíná. Po onom nešťastném roku 2007, kdy byla digitalizace zablokovaná, stála na začátku dohoda mezi námi a Českým telekomunikačním úřadem, že Česká televize využije kmitočty ČT 2. To pro Českou televizi samozřejmě mělo některé negativní důsledky. V některých lokalitách nemáme úplně ideální kmitočty, které já bych si dovedl představit.
To není kritika ČTÚ?
Pavel Hanuš, ČT: Ne, to není kritika ČTÚ. Prostě jsme se na tom dohodli. Nám nic jiného nezbývalo, než to udělat tímto způsobem.
Pavel Dvořák, ČTÚ: My na to nezapomínáme a v té fázi, která bude následovat, je pro nás schovaný termín optimalizace sítí. Jistě se na Českou televizi dostane.
Pavel Hanuš, ČT: To velmi rád slyším, protože jsme tomuhle procesu hodně obětovali. Druhý problém byl, že na některých místech jsme museli přejít "střihem". S tím se počítalo, je to v technickém plánu přechodu. V některých případech není souběh [analogu a digitálu] na hlavním vysílači a přes noc dochází k vypnutí [analogu] právě proto, že používáme kmitočty ČT 2.
Pak je tam programové negativum. Já vím, že Česká televize je něco jako fotbalový míč a do fotbalového míče se kope, to je podstata hry. Tomu rozumím, ale za velmi nespravedlivé považuji, když někdo hovoří o komercionalizaci České televize. Česká televize ze zákona dostala za úkol produkovat prostředky pomocí vysílání reklamy, aby mohl běžet proces digitalizace. Ona prostě musí aspoň částečně vysílat pořady, které tyto peníze produkují.
To, že jsme úplně vepředu a že všude není digitální pokrytí, nám neumožňovalo dokonalou profilaci jednotlivých kanálů. I to byl programový důsledek tohohle postupu.
Podtrženo, sečteno: Krizovou variantu, na které jsme se domlouvali s ČTÚ, skutečně realizujeme podle plánu, dokonce v předstihu, ale všichni jsme za to něčím zaplatili. Čím za to zaplatila Česká televize, to jsem říkal. A celý proces digitalizace za to zaplatil tím, že byl pomalejší, než by býval mohl být. (...)
Česká televize dnes má více než 93% pokrytí obyvatelstva podle vyhlášky ČTÚ a do konce října letošního roku budeme mít 99,6 %. To ovšem neznamená, že ta síť je ideální. Máme to, čemu říkáme slangově "mikrodíry". Řešení těchto mikroděr není úplně jednoduché, není laciné a hlavně je potřeba dojít k dohodě mezi námi a ostatními vysilateli. Když mikrodíru dokryje jenom Česká televize, nemá to v podstatě efekt. Musí to dokrývat všichni.
Stejným technickým způsobem.
Pavel Hanuš, ČT: Stejným technickým způsobem. Čili, je tam určitá sada problémů, abychom si ten proces zase nelakovali tak dokonale, ale to hlavní, co říká technický plán přechodu, je naplňováno. A můžeme říct, že 31. 10. budeme mít naprosto jistě síť vystavěnou tak, jak předpokládá TPP.
Poslechněte si celou diskusi všech tří hostů v záznamu pořadu.
