Jak se stal z Petra Fialy zpěvák? „Kluci z kapely mi řekli: Ty krákoráš sbory, tak šup-šup!“
Kapelu Mňága a Žďorp dnes čeká koncert v Lucerně. „Co dělá zbytek kapely? Válí se na hotelu. Propagaci dělá vždycky ten nejhloupější,“ žertuje frontman kapely.
Nedávno oslavil 60. narozeniny. „A slavil jsem! Nevěřil jsem, že se dožiju takového věku. Když mi bylo 15 let, tak jsem třicátníky považoval za nemístně staré a nechápal jsem, proč na planetě zabírají prostor! To jsem opustil, jak jsem vyzrál,“ usmívá se a pokračuje: „Jsem rád za každý den. A nechci, aby to znělo pateticky. Jsem rád na světě, i když musím jít na berňák. To unesu a zase bude líp.“
Kdysi existovala kapela Slepé střevo, ve které Petr Fiala účinkoval. Proč název nezůstal? „Kapela se rozpadla. A mohl se vymýšlet nový název. Všechny hudebníky to baví. Těšili jsme se do hospody, kde jsme brainstormovali, jak se dnes říká. Často jsme brainstormovali dlouhé měsíce, než se vyloupl nový název,“ popisuje.
Petr Fial se prý stal hudebníkem jen proto, že psal texty a zajímala ho literatura. „V životě by mě nenapadlo, že se stanu hudebníkem, nedejbože zpěvákem. K tomu jsem přišel tak, že se náš původní zpěvák odstěhoval, ve zkušebně nikdo jiný nebyl a kluci se na mě otočili se slovy: Ty krákoráš sbory, tak šup-šup! Ale k textům jsem tíhnul odjakživa,“ tvrdí frontman kapely Mňága a Žďorp v Radiocafé Vinohradská 12.
Související
-
Psaní textů bývá vražda, ale na novou desku už jsou hotové, ubezpečuje Fiala z kapely Mňága a Žďorp
Zpěvák kapely Mňága a Žďorp Petr Fiala nedávno oslavil šedesátiny. Jak vzpomíná na hudební kariéru? A jak píše texty? Poslechněte si celý rozhovor.
-
Původně jsme kapela všech zapadákovů v republice, tvrdí zpěvák Petr Fiala o skupině Mňága a Žďorp
„Na koncerty jezdíme všichni společně a je to dobře. I když není špatné orazit si od svých velice dobrých kamarádů,“ směje se a dodává: „Kapela by měla držet pohromadě.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
