Zákon o elektronických komunikacích a média

digitalizace a legislativa

Přestože výhled telekomunikačních firem ve střední Evropě je pozitivní, nelze v případě naší digitalizace hýřit přehnaným optimismem. Dohody a snahy o systémové a dostatečně rychlé řešení mediální legislativy potřebné pro digitální vysílání nebyly dosud zcela splněny a dotaženy. Spíše naopak.

Páteční hlasování v Parlamentu v průběhu schvalování Zákona o elektronických komunikacích dospělo k poněkud jednostrannému výsledku. Důsledky přijatých změn zatím ještě nejsou zcela analyzovány. Již teď se však domnívám, že ani přes obecně optimistický výhled pro telekomunikační operátory (viz výše) nebudou v nejbližší době v případě rozvoje nových digitálních služeb zcela spokojeni. Plný text návrhu zákona, včetně změn schválených Poslaneckou sněmovnou, bude dostupný až během několika dní.

Na rekordně zrychlené projednání desítek pozměňovacích návrhů k tak důležité normě a na celkově hladké schválení celého Zákona o elektronických komunikacích (dále jen "ZEK") bylo možné slyšet řadu kritických názorů. Například i parafrázované hodnocení, že se "Sněmovna většinově rozhodla ohrozit investici CME do televize Nova". K takovým extrémně pojatým úvahám možná přispívají i některé kuloárové informace, podle kterých jde o postup proti současným komerčním televizím a oslabení jejich vlivu. Z hlediska politického proběhla naprostá většina hlasování o změnách pro ČT/ČRo v ZEK v počtu přibližně 114 hlasů proti zbytku (společně prakticky všichni přítomní poslanci ČSSD, KSČM, US-DEU).

Již v úvodu vystoupil poslanec Jaromír Talíř s kompromisním návrhem o stažení svého pozměňovacího návrhu. Zdůvodnění bylo velmi logické, tzn. potřebou dojít ke shodě a kompromisu tak, aby vznikla jasná pravidla pro všechny účastníky digitálního vysílání. Předseda Komise pro sdělovací prostředky připomněl zkušenosti získané při návštěvě této komise ve Finsku, kde také došlo při přechodu na digitální vysílání ke shodě a koordinovanému postupu všech provozovatelů vysílání. Jeho žádost však poslanci zmíněné dočasné "digitální koalice" i přes žádost samotného předkladatele přehlasovali. V té chvíli bylo jasné, jakým směrem půjdou zákulisní dohody a jak asi dopadnou další hlasování. Mezi projednáváním byla ještě pauza pro taktické porady, a pak už běžela pro laika méně srozumitelná hlasovací mašinérie o málo srozumitelných zkratkách bez nějaké diskuze nebo vysvětlování (oddělené hlasování u C 2, C 7, C 72 až C 75, C 89 a C 108,dále před G 26 je nutno hlasovat o G 14 odst. 10, nebo G 14 a případně odstavec 10 samostatně.).

Zjednodušeně řečeno: výsledkem je vyjmutí části zákona s vlivem na mediální zákon a na rozhlasové a televizní vysílání a vsunutí úprav zákonů o České televizi a Českém rozhlasu - vytvoření veřejnoprávního digitálního multiplexu s více programy a poskytování nových služeb v jeho rámci. BBC charakterizuje páteční hlasování tak, že sněmovna schválila zákon o digitálním vysílání ČT a ČRo. To je titulek formálně nepřesný, ale obsahově správný - tedy od účinnosti tohoto zákona by u nás mohlo velmi zjednodušeně existovat jen veřejnoprávní digitální vysílání. Bohužel tolik potřebná pravidla pro celou oblast digitálního vysílání, pravidla vztahů a regulace zatím k dispozici nejsou. Zůstává jen dnes již neúplný příslib vypracování komplexněji pojaté novely zákona, který by vycházel z obecného konsensu, ke kterému provozovatelé pomalu dospěli.

Podzim přitom byl již ve znamení konkrétních žádostí všech celoplošných televizí včetně ČT o přechod od experimentů na regulérní digitální vysílání, ovšem bez odpovědi nebo případně se zamítnutím (jako v případě TV Prima). Je velmi pravděpodobné, že díky novému zákonu již brzy budou nejlepší digitální frekvence přiděleny veřejnoprávním médiím a komerční provozovatelé mohou "jen" soutěžit o zbylé multiplexy s omezeným pokrytím (např. multiplex "B" jen se 40% pokrytím, Severní Morava nebo Vysočina nemají na digitální vysílání celoplošných nebo regionálních komerčních TV pro několik nejbližších let žádnou naději). Česká televize bude moci ihned vysílat v multiplexu s přibližně 70% pokrytím, ale není jasné jak splní podmínku 95% celoplošnosti v novém Zákonu o ČT . Mimochodem, je možné, že přijetím Zákona o ČT s novým způsobem volby Rady ČT dojde k její úplné obměně.

Na rozdíl od dříve veřejně deklarované shody tedy došlo k neúplnému vyjmutí problematiky mediálního zákona ze ZEKu, aby záhy byla díky úspěšné a naprosto dokonalé práci lobby ČT a ČRo vložena ještě neúplnější a nekoncepčnější část s bezesporu jednostranným prospěchem. Přestože je funkce veřejnoprávního multiplexu podle mého názoru v zásadě správná a perspektivní, zvolená metoda k prosazení zájmů a požadavků ČT a ČRo a výsledek vyvolává mnoho pochybností. Nově vložené změny nebyly vůbec předloženy k diskuzi, ani alespoň v hlavních tezích (nepočítáme-li více méně jen jeden den na prostudování konkrétních návrhů) a nelze je považovat za zcela systémové či koncepční. Nejen, že vůbec neřeší problematiku digitálního vysílání v obecné a definiční rovině, ale jasně neřeší ani postupy rozhodování nebo funkční vztahy mezi jednotlivými účastníky. Pro ČT a ČR se sice zákon snaží zajistit garanci pro existenci veřejnoprávního multiplexu, ovšem za cenu řady nepřesností a nejasností. Česká televize tak nyní, bude-li zákon schválen Senátem a podepsán prezidentem, může zahájit digitální vysílání po uzavření smluv s operátory a další programy začne vysílat dle svého uvážení (bude-li dostatečně technicky, finančně a organizačně připravena.). Opět tak chybí mj. i obsah a zadání pro nové programy nebo případně kdo, jak a na základě čeho rozhodne o podobě nových programů. Současně s vysíláním televizních a rozhlasových programů může ČT a ČRo nově v rámci multiplexu provozovat zákonem vymezené tzv.multimediální a doplňkové služby, jejichž definice a obsah jsou zcela nejasné a nejsou nikde přiměřeně popsány (půjde o komerční služby?). ČT se tedy může velmi brzy stát provozovatelem telekomunikačních služeb a dostává se pod regulaci nově strukturovaného ČTÚ.

Jde tedy o významný posun od snahy digitálně vysílat na základě argumentu využívajícího ustanovení dosavadního zákona o ČT v §3 písm. j) : "ČT/ČRo vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb" ke kvalifikovanější metodě. Bohužel jde ale o narušení základního principu předkladatele - ZEK je především zákonem telekomunikačním a obsahové věci patří do zákona mediálního.

K "povinnému" programu téměř každé letošní schůze PSP patří koncesionářské poplatky. Financování ČT není ale ani po prosincové schůzi vyřešeno, před řešením vleklých diskuzí na téma koncesionářských poplatků dali někteří zákonodárci přednost zajištění nikým nezpochybňované úlohy veřejnoprávních médií v digitální éře vysílání. Objevují se i další kritiky, že kvůli úpravě, podle které má ČT nyní vysílat další digitální programy a provozovat další služby a plnit nové úkoly, vznikne záhy další požadavek a argument pro navýšení koncesionářských poplatků. Podle některých zákonodárců jde o dobře takticky promyšlený tah, který může pokračovat před únorovým hlasování o TV poplatcích. Zástupci ČT ale mnohokrát při veřejných vystoupení informovali, že vysílání digitálních programů by nemělo vyžadovat mimořádné finanční náklady a měly by být realizovatelné na základě již prezentovaného finančního plánu.

Česká televize rozhodnutím Sněmovny v podstatě také získává další prostor pro umístění reklamy a poměrné zvýšení reklamního objemu, byť v první fázi půjde o malý zájem inzerentů kvůli malé divácké penetraci. Nikolaj Savický z ČT na krumlovském konferenci sdělil, že ČT zatím nepočítá pro nové programy s reklamou, ovšem jde o deklaraci, zákon nic takového neurčuje.

Původní naděje na rychlé vypracování konsensuální legislativní úpravy pro digitální vysílání jsou nyní v poměrně složitější situaci. Do doby slibované vstřícnosti ke komerčním médiím v digitálním vysílání nezbude privátním televizím než "soutěžit" v neustále zpochybňovaném tendru podle dosavadní normy a to na územně omezené multiplexy. Předseda RRTV ve svém podvečerním pátečním tiskovém vyjádření opakovaně připomíná, že se TV Prima, která podala na RRTV žalobu, může přihlásit do vyhlášeného tendru - přihlášení do soutěže ve skutečnosti neznamená žádný nárok nebo regulérní přednost, a ještě ke všemu jde o velmi limitovaná území. Právní jistota pro naprostou většinu provozovatelů se zatím neustále snižuje s počtem dalších soudních zvratů a žalob k mnoha kauzám a rozhodnutím RRTV. Sněmovna evidentně vidí určitý problém i zde a zřejmě i proto si téměř jednomyslně (až na jeden neutrální hlas) vyžádala mimořádnou zprávu RRTV o digitalizaci na nejbližší zasedání v únoru 2005.

Podle vyjádření Vladimíra Smejkala v pátečním nočním zpravodajství ČT ale není vyloučeno, že naší "českou cestu digitalizace" čeká výtka Evropské komise kvůli jednostrannému zvýhodňování. Ještě před tím ale čeká upravený zákon projednání v Senátu, následně se pak buď vrátí do Sněmovny, nebo přejde k podpisu do rukou prezidenta. Poté by měly přijít na řadu komerční televize. Uvidíme.