Změna klimatu je vnímána jako aktivistické téma, co má potenciál rozdělovat, říká oceněná analytička Kazlauskas
Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2023 získal Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky. Jeho členové se snaží o práci na osvětě, kultivaci diskuse a přemosťování názorových rozdílů, které ve veřejném prostoru panují. „Klima není jenom o ochraně ledních medvědů, ale o našich každodenních životech,“ říká analytička Vendula Kazlauskas.
Prací Klimatýmu je hledat konkrétní řešení pro zmírnění dopadů změn klimatu i komunikace s veřejností, pro kterou složité problémy často bývají abstraktní. „Ze sociologických výzkumů vychází, že se Češi bojí sucha a znečištění ovzduší, ale mnohem méně se bojí dopadů klimatické změny jako takové,“ popisuje.
Čtěte také
Podle ní vnímáme pouze ty projevy, které zažíváme na vlastní kůži, jako bylo sucho nebo kůrovcová kalamita, ale chybí širší porozumění tomu, jaká komplexní klimatická změna je a jak moc ovlivňuje běžné aspekty našeho života.
Hlubší porozumění často souvisí s nedostatečným zastoupením tématu v politické agendě. „Politiků, kteří by byli ochotni mluvit o klimatu pozitivně, jsou jednotky,“ upozorňuje Kazlauskas. „Pořád je to totiž téma, které je tady vnímáno jako něco aktivistického, co má potenciál rozdělovat.“
Společnost se podle ní v současnosti ocitla v komplikované situaci. „Chceme, aby se něco dělalo, ale je to zároveň bolavé a moc se nám to nelíbí,“ ukazuje soudobé dilema klimatické politiky.
Systematické a sociálně spravedlivé změny
Bez systematických změn ale nelze dosáhnout řešení. „Problém klimatické změny je nesmírně komplikovaný, opravdu se prolíná všemi oblastmi života,“ upozorňuje. „Je to problém ekologický i ekonomický, problém, který se prolíná nastavením našeho hospodářství. A málokdo je ochotný sáhnout třeba do vlastní peněženky kvůli tomu, aby přijal nějaké klimaticky odpovědné opatření.“
Čtěte také
Obavy z navrhovaných změn často vedou k nespokojenosti. „Vidíme to na klimatických protestech napříč Evropou – od žlutých vest ve Francii přes protesty v Německu v posledních letech až po Španělsko,“ poukazuje Kazlauskas.
Důležité podle ní je postupovat podle jasné vize. „V České republice když víme, co chceme, tak jsme schopni toho dosáhnout,“ chválí. Změny ale musí být postupné, systematické a sociálně spravedlivé. „Máme fond spravedlivé transformace a je potřeba, aby na dotace, finance a na opatření dosáhli ti, kteří to opravdu potřebují,“ uzavírá Vendula Kazlauskas.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu. Moderuje Markéta Vozková.
Související
-
Ondřej Houska: Green Deal jako jedna z příčin politických problémů mnoha evropských zemí
Greel Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, je kromě svých ekologických dopadů „příležitost k udržení naší budoucí prosperity“, prohlásila předsedkyně Evropské komise.
-
Europoslanec Vondra: Usilování za zlepšení životního prostředí je sympatické, pokud je v mezích
Jak důležitý je v současnosti hlas mladých lidí bojujících za zlepšení klimatických podmínek? Debatují Alexandr Vondra a Petr Doubravský, Moderuje Karolína Koubová.
-
Bezmoc, frustrace, hněv. Poslechněte si dokument o tom, jak mladí prožívají obavy z klimatické změny
Environmentální žal či klimatická úzkost. Stav, se kterým se potýká většina příslušnic a příslušníků generace Z, tedy zhruba dnešních dvacátnic a dvacátníků.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
