Zmizelé židovské příběhy
Z chrudimských Goldschmidů přežila holocaust jen babička
Arnoštka Goldschmidová se osvobození dočkala v Terezíně v den svých 83. narozenin. Bohužel z celé rodiny jediná. Holocaust nepřežili její sourozenci, děti ani vnoučata.
V roce 1863 přišel do Chrudimi čertsvě rozvedený Moric Barbier se svou roční dcerkou Arnoštkou. Usadili se v domě na Širokých schodech, kde měli i obchod se střižním zbožím.
Arnoštka se v roce 1891 vdala za obchodníka vdovce Adolfa Goldschmida a vyvdala dceru Hermínu, spolu pak měli ještě čtyři děti. Bohužel už v roce 1918 Adolf zemřel a obchod i starost o rodinu zůstaly na Arnoštce. Nejstarší syn Eugen odešel do Kolína, ale ostatní děti zůstaly s matkou až do transportu v prosinci 1942.
Terezínské ghetto bylo na konci roku 1942 přeplněné a tak většina lidí z pardubických prosincových transportů pokračovala už v lednu roku 1943 do Osvětimi. Tam byli bez selekce zavražděni v plynových komorách. Tento tragický osud postihl tři mladší Aroščiny děti, nejstarší Eugen zahynul už v říjnu 1942 v Treblince.
Nejstarší, přesto přežila
Důvod, proč byly do Osvětimi poslány Arnoštčiny děti, ale ona sama ponechána v Terezíně, není znám. Buď měla vlivné známé v židovské samosprávě, nebo se na ni díky administrativní chybě zapomnělo. Jisté je, že se osvobození dožila v Terezíně. A to 8.května, v den svých 83. narozenin.
Arnoštka Goldschmidová byla jednou z pouhých šesti chrudimských Židů, kteří se po válce do města vrátili.
Traubovi
Arnoštčina nevlastní dcera Hermína se vdala za Richarda Trauba a žili také na Širokých schodech. Oba dva i se svými syny Adolfem a Jiřím byli také zavražděni v Osvětimi.
Související
-
Před 80 lety museli odjet židé z Pardubic do ghetta Terezín
Před osmdesáti lety 5. a 9. prosince 1942 museli židé opustit Pardubice.
-
Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
-
Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice
Lidově se jim říká štolprštajny. Přímo na ulicích nám v různých městech připomínají oběti druhé světové války, holocaustu a nacistického režimu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.