Digimedia 2007: Sledujte on-line

V prvním diskusním bloku usedl předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS), 1. náměstek ministra kultury Jaromír Talíř (KDU-ČSL), člen sněmovní mediální komise Petr Bratský (ODS), ředitel pro strategický rozvoj STV Nikolaj Savický a předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

"Digitalizaci se neubráníme, ale kde je psáno, že to bude DVB-T?" zeptal se na úvod své prezentace Nikolaj Savický. Vzápětí ujistil, že v České republice a na Slovensku skutečně o DVB-T půjde. Účastníkům konference přiblížil podobu nového slovenského zákona o digitálním vysílání. "Je liberálnější než český, neboť licence k digitálnímu vysílání je při splnění předepsaných parametrů uchazečem nároková," připomněl Savický. Analogová tma by měla u našich východních sousedů nastat 31. prosince 2011.

Slovensko začalo sice s digitálními experimenty dříve než Česko, ale během posledních několika let se celý proces zadrhnul. Pro další postup bude po schválení nového zákona klíčový technický plán přechodu. Zákon Slovenské televizi určuje, že musí do roku 2012 vysílat nejméně čtyři programy, ale Rada pro vysílání a retransmisi si není moc jistá, jak bude další licence STV udělovat (zákon zavádí podmínku, že licenci bude nově dostávat i vysílatel ze zákona, tím se liší od českého). "Na Slovensku už dnes pokrývá experimentální vysílání lokality, které předtím nebyly pokryté analogovým vysíláním. To je výhoda pro současné vysílatele, protože už jim DVB-T přináší nějakou přidanou hodnotu, a mají tedy zájem ho dále rozvíjet," upozornil Savický.

Na Slovensku má 1,61 milionu domácností aspoň jeden televizor, z nich je 39,2 % připojeno na kabelové sítě, 10,8 % má satelit a 2,6 % společnou satelitní anténu. Vezme-li se v úvahu překrývání způsobů příjmu, je na Slovensku asi 60 procent diváků odkázáno na příjem "ze vzduchu". Satelitní příjem ale rychle roste, údaj 10,8 % je z loňského roku. Na slovenském trhu je také vyšší konkurence, protože do hry vstupují zahraniční televize, které mají na sledovanosti podíl asi 28 % (v Česku jen 7-8 %).

Klíče k úspěšné slovenské digitalizaci jsou podle Savického tři: spolupráce, informovanost a motivace. Operátoři, vysílatelé a orgány státní správy musí spolupracovat, diváci musí mít všechny potřebné informace a stávající televize budou muset být motivováni, aby digitalizaci podporovali.

Slovo dostal senátor Jiří Oberfalzer. "Považuji za velké neštěstí, jak proběhlo výběrové řízení. Zejména díky výroku soudu teď neúspěšné subjekty vědí, jak ten proces v budoucnu zastavit," obává se v souvislosti se šesti digitálními licencemi, následně zrušenými Městským soudem v Praze. "Čím liberálnější podmínky nastavíme, tím menším problémům budeme čelit v budoucnosti," vyzval. "Stavba sítí stojí velké peníze a provozovatel také potřebuje ty peníze někde vydělávat. Představa, že postaví síť a bude čekat, až někdo přijde, je nereálná."

Na Oberfalzera navázal Jaromír Talíř. "Ministerstvo informatiky, nyní začleněné do ministerstva vnitra, má na starosti vysílače a tyto věci, ministerstvo kultury má na starosti regulaci obsahu," popsal rozdělení kompetencí mezi jednotlivými vládními resorty. Dále vysvětlil, že podle připravené digitální novely budou mít digitální stanice se zrušenými licencemi nárok na přechodné licence. Potvrdil, že vláda usiluje o to, aby byl zákon ještě před prázdninami projednán ve sněmovně. (Kompletní znění novely najdete od dnešního rána na stránkách Českého rozhlasu Digital.)

"Po šesti letech vysílání bychom se [finančně] zhruba dostali do nějaké pozitivní hladiny, ale pak tu ještě chybí nějaký zisk, takže bychom potřebovali ještě tak rok, abychom něco vydělali," poodhalil byznys plán své mateřské televize generální ředitel zpravodajské Z1 Martin Mrnka.

Michel Fleischmann ze skupiny Lagardere se domnívá, že se s digitalizací moc spěchá a do roku 2012 je ještě čas připravit zákon, který by vyhovoval všem. "Bylo by lepší ho nějakým způsobem dotáhnout k tomu dobrému," domnívá se Fleischmann. Ujistil, že nebudou vznikat žádné klony nadnárodních stanic, protože je nutné vycházet vstříc českému publiku, ze kterého vysílatelé žijí. Digitální novela podle něj "jenom látá problémy" a zvýhodňuje původní držitele digitálních licencí, tedy šestici Barrandov TV, Febio TV, Óčko, TV Pohoda, RTA a Z1. "My sami [s novelou] nejsme spokojeni a doufáme, že se k ní budeme moci vyjádřit," konstatoval Fleischmann.

"Pevně věřím, že návrh novely bude schválen nejpozději do konce letošního roku," oznámil poslanec Petr Bratský. "Návrh z ministerstva vnitra poměrně rychle nastavuje proces tak, abychom v digitalizaci srovnali krok se Slovenskou republikou," zhodnotil digitální novelu.

Pro Český telekomunikační úřad je důležité, aby byl technický plán přechodu ze zákona vymahatelný, aby to nebyl "prázdný dokument", nastínil Pavel Dvořák. ČTÚ má také zájem na lepším prosazování vlastních kompetencí a na jasnějším řešení případných sporů mezi operátory sítí a provozovateli vysílání. Významným cílem je také co nejrychlejší a nejefektivnější transformace stávajících kmitočtů na digitální. "Rád bych, aby nám ten zákon umožnil co nejrychleji využít kmitočty i pro další platformy, jako je DVB-H nebo HDTV, i když experimentálně. Preferovali bychom hlavně DVB-H," řekl Dvořák.

Jiří Oberfalzer se svěřil, co se dozvěděl na nedávné návštěvě Velké Británie. Informační kampaň na digitální vysílání bude financovat BBC, stejně tak přechod na digitální vysílání v sociálně slabších rodinách. "Role veřejnoprávních médií je klíčová a u nás to musí být Česká televize. A to nejen v případě kampaně," vyzval Oberfalzer. "Bezpochyby veřejnoprávní televize musí být tím, kdo táhne digitalizaci, protože to v první fázi není ekonomický proces," reagoval na něj manažer digitalizace v ČT Pavel Hanuš. "BBC je extrémně bohatou televizí, která si může ledacos dovolit. Speciální dotace set-top-boxů je problematická věc," upozornil. "Česká televize se rozhodně hlásí k tomu, aby fungovala jako lídr," dodal.

Druhý blok diskuse se věnuje ekonomice digitálního vysílání. Jako první mluví Pavel Hanuš. "Sky+ provedl test time-shiftingu. 17 procent diváků v prime time ho použilo," představil zahraniční zkušenost s některými doplňkovými službami digitálního vysílání. "Nikdy v historii nebyl rozdíl diváckých skupin tak velký, jako je teď," upozornil. Diváci se rozdělí na "digitální domorodce", tedy převážně mladé lidi, pro které jsou nové technologie denním chlebem a "digitální přistěhovalce", což je hlavně starší generace.

"Pokusil jsem se udělat nějaké výpočty z údajů, které jsou k dispozici," uvedl následně prezentaci o nákladech digitalizace. "Původně ziskový prostor se v době přechodu na digitální vysílání stává buď vyrovnaným nebo deficitním. Doba nestability vychází zhruba na čtyři až pět, kdy se dá očekávat, že budeme mít různé ekonomické problémy," řekl Hanuš. Digitalizace dovedla k finančním potížím například respektovanou britskou kulturní stanici Channel 4. Optimalizovat se dají buď náklady a výnosy na straně sítí, nebo je možné sáhnout po snížení nákladů na program a zavedení placených služeb. "V Česku jsou ovšem velice nepopulární jakékoliv placené služby. Druhá možnost je podpora procesu z digitalizačního fondu a třetí jsou nové obchodní modely," doplnil.

Společnost Lagardere ve Francii zatím investovala do digitálního vysílání třicet milionů euro a stejnou sumu bude investovat i v příštích letech. Provozuje tři digitální okruhy, z toho dva volně přístupné, přiblížil Michel Fleischmann. "Ta čísla nebudou daleko od pravdy i v tomto prostředí," míní Pavel Hanuš. "Kdokoliv chce dneska dělat digitální vysílání, musí investovat," vzal si slovo Petr Dvořák, ředitel TV Nova. Peněžní vklad by do digitalizace měl podle jeho názoru dát také stát, ať už v podobě peněz do informační kampaně, nebo v podobě úlev na daních pro digitální stanice. "Přímá účast státu je ve financování základní informační kampaně," reagoval na Dvořákova slova národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva a dodal, že žádná jiná finanční role státu není zatím stanovena. "To je dobrá finta, kdy stát vymyslí obsah a my zaplatíme náklady té reklamní kampaně," odpověděl mu Dvořák. "Musím pouze souhlasit," připojil se výkonný ředitel Primy Petr Chajda.

Slovo dostal Martin Nováček z reklamní agentury OMD. "Moje prezentace asi nebude moc optimistická, ale ten trh takový je," zahájil své vystoupení. "Televizní sledovanost bohužel dlouhodobě klesá. Meziroční propad není tak dramatický, je kolem pěti procent. Porovnáme-li ale první kvartál 2006 a první kvartál 2007, tak ten propad už je dvanáctiprocentní," pokračoval. Hlavními důvody jsou podle něj nové zdroje informací, změna životního stylu zejména u mladých lidí a také určitá programová jednotvárnost nabídky současných televizí. "Na třech kanálech běží seriál, na čtvrtém fotbal," uvedl příklad typické středeční nabídky. Netáhnou ani filmové premiéry, protože jsou jiné způsoby, jak se k novým filmům dostat. Sledovanost ovlivňuje i počasí.

Poptávka po televizní reklamě převyšuje nabídku. "Dvě ze tří terestrických stanic jsou vyprodány 24 hodin poté, co začnou prodávat reklamu. Čtvrtá televize moc reklamy nenabízí a navíc postupně přijde o reklamu. Pokrytí kabelových, satelitních a digitálních stanic je ještě nižší, než na Slovensku. Jejich počet je vysoký, ale sledovanost nízká," varoval Nováček. Reklamní agentury ale rozšíření televizního trhu vítají, protože se projeví na cenách za spoty a budou moci lépe oslovovat konkrétní cílové skupiny. Nezbytnými předpoklady jsou ale životaschopné digitální projekty s dostatečným pokrytím, ochota diváků investovat do vybavení a reprezentativní výzkum sledovanosti.

Peníze do digitálních projektů nepoplynou podle Nováčkových odhadů dříve, než v roce 2010. Do té doby nemohou být vážnou konkurencí pro stávající stanice. Hrozí, že peníze z televizní reklamy zmizí, protože zadavatelé je přelijí do jiných forem komunikace.

170 tisíc lidí sleduje ČT24 na webu a archiv České televize na webu zaznamenal jen za březen tři miliony spuštění pořadů, upozornil na stoupající vliv internetu Pavel Hanuš z České televize. Navázal tak na přednášku Jaroslava Círa ze společnosti Unilever, který prezentoval, jak jeho zaměstnavatel nakládá s penězi na reklamu a zároveň využívá i bezplatné možnosti nabízené internetem, a to včetně virálního marketingu (příkladem může být masově šířené video s reklamou na řadu přípravků Dove).

Rudolf Pop a Karel Moulík z České televize zahájili po obědové přestávce svou prezentací třetí a poslední blok konference Digimedia. Tématem jsou doplňkové a interaktivní služby. Pop připomněl, že dodatkové služby se objevily už v analogu. Například jde o teletext (v Československu od 1. 5. 1988) nebo VPS. V digitálním vysílání se objevuje řada dalších, třeba elektronický programový průvodce, aktualizace softwaru přijímačů přes diitální signál, skryté DVB titulky a jiné. Česká televize v první fázi digitálního vysílání bude nabízet jen elektronického programového průvodce, na další služby přijde řada až se zakotvením definitivního veřejnoprávního multiplexu. Moulík popisuje, jak funguje EPG.

Poštovní spořitelna chystá podle svého zástupce Jana Lamsera aplikaci Videobankéř, která by přizpůsobovala obchodní nabídky tomu, co uživatel sleduje. Například při dokumentech o cestování by se na obrazovce objevila nabídka aktuálních zájezdů a tipů na dovolenou.