Host Radiožurnálu: Zdeněk Duspiva

Zdeněk Duspiva

V pondělí 27. dubna přišel do studia dopoledního Radiožurnálu národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. Hovořila s ním moderátorka Lucie Výborná a své otázky mohli klást také posluchači, ať už prostřednictvím moderátorky, nebo v on-line rozhovoru. Přečtěte si zkrácený přepis pořadu, uvnitř AUDIO.

Pane Duspivo, proč se analogové vysílání nevypne najednou a rovnou se nepřejde k digitálnímu signálu? Došlo by k chaosu?

Určitě by došlo k nějakým dílčím problémům, ale to není ten hlavní důvod. Důvodem je poměrně složitá situace v České republice. Za prvé: 80 % obyvatel doposud přijímalo terestrický signál, to znamená vzduchem přes domácí, nebo přes běžnou anténu. A druhá věc je, že u nás je nedostatek kmitočtů. Všechny kmitočty jsou využity pro 4 celoplošné dosavadní televizní programy. Abychom mohli postavit digitální sítě pro všech těch dalších třicet - a do budoucna třeba sedmdesát - nových televizí, tak je nutné postupně uvolňovat kmitočty a z nich budovat nové digitální sítě. Proto postupujeme stejně jako naprostá většina okolních evropských států: postupně, takzvanou ostrůvkovou metodou. První na řadě je Praha.

Jak vlastně postupuje pokrytí? Kde se vypíná a kde se bude vypínat analogový signál?

Zdeněk Duspiva

Jak jsem uvedl, Česká republika postupuje ostrůvkovou metodou, to znamená region po regionu. Nejprve je zahájeno digitálního vysílání. Po nezbytné, minimálně půlroční, době souběhu analogu a digitálu se vypínají vysílače hlavního výkonu. Ten proces byl zahájen na podzim vypínáním programu ČT 2. Regulérní vypínání všech analogových programů je na pořadu 30. dubna, kdy bude ukončeno vysílání z vysílače Praha-Žižkov. A budeme postupovat, zjednodušeně řečeno, přes Čechy na Moravu. Tím dalším regionem bude zbytek Prahy, který přijímá televizní vysílání z Cukráku. To bude 31. října. Ještě předtím bude ukončen analog na Plzeňsku z vysílače Krašov. Pak přes jižní Čechy, přes Vysočinu přejdeme na Moravu s tím, že do roku 2011 bude vypnuta téměř celá republika. A zbývající region, Zlínsko, bude vypnut v létě roku 2012. To je konečný termín pro analogové vysílání v České republice. Dnes už máme téměř 60 procent obyvatelstva České republiky pokrytých digitálním signálem.

Někteří posluchači se cítí dotčeni, proč zrovna ten jejich region je mezi posledními. Proč je úplně poslední Morava, Zlínsko a Jesenicko?

To je důsledek toho technického řešení. Není to žádný plán, nebo žádný úmysl někoho upřednostnit a někoho poškodit, ale vychází to z technických parametrů, jak je možné uvolňovat postupně kmitočty, ze kterých se posilují a dobudovávají digitální sítě. Registrujeme zájem diváků, nejenom z těch českých regionů, ale i z Moravy, aby se celý proces zrychlil. Za nás se tomu samozřejmě nebráníme, nicméně i nutná montáž a demontáž těch vysílacích zařízení si vyžaduje určitý čas - a samozřejmě příprava těch regionů, včetně nezbytné informační kampaně.

Jaké jsou nejčastější technické dotazy, na které se lidé ptají, s čím nejčastěji bojují?

Zdeněk Duspiva

V zásadě to nejsou problémy při zapojování set-top-boxů, což je relativně jednoduchá záležitost i s běžným návodem při koupi tohoto zařízení. To, co bývá nebo byl problém v oblasti Prahy, jsou společné televizní antény, kde je nutné si na konverzi systému najmout odbornou firmu. Není to amatérsky zvládnutelná věc. A je třeba se dohodnout.

Nájemníci se musí dohodnout.

Ano. Je to problematika majitele a nájemníků. Případně, když je to společenství, vlastníků bytových jednotek. Takže první "problém" je ta dohoda. Druhý problém je technický, to znamená zvolit správnou variantu, aby zásah do anténního systému byl jednorázový, aby nebylo nutné opakovaně s dalšími novými programy předělávat anténní systémy. Tohle je asi jeden z těch větších problémů - zejména v pražské aglomeraci, kde je trošku jiná struktura obyvatel a bydlení než je tomu třeba v dalších regionech, kde jsou vesnice a menší města. A potom bývá problém v nedobrém stavu anténních systémů. To znamená, že pokud má někdo zastaralou anténu, tak se při přechodu na digitální vysílání všechny nedostatky podstatně projeví více než v analogovém vysílání.

Čistě teoreticky, když bude někdo zápasit se zapojením set-top-boxu, může mu někdo napovídat prostřednictvím telefonní informační linky?

Určitě. Jak na té lince 800 90 60 30, tak na webu www.digitalne.tv, nebo i na dalších informačních zdrojích - webech Českého rozhlasu a České televize, informační lince ČT - je dostatečná struktura frekventovaných problémů, otázek a k tomu příslušných odpovědí včetně grafických návodů. Většina těchto dotazů je vyřešena ku spokojenosti tazatele, takže pokud není možné to zvládnout podle návodu, tak zpravidla pomůže tato telefonní pomoc. Pokud je to nějaký větší problém, je nutné přizvat nějakého odborníka.

Zdeněk Duspiva

Pojďme si říci něco také o rozhlasovém vysílání. Třeba pana Vozku zajímá, zda bude stačit připojit set-top-box například k věži, nebo je třeba si obstarat nové rádio.

Digitální vysílání už se týká rozhlasového vysílání, a to tím, že všechny programy Českého rozhlasu jsou součástí takzvaného veřejnoprávního multiplexu, kde jsou všechny programy České televize. Diváci se přes televizní přijímač dostanou ke všem programům Českého rozhlasu. Samotné digitální rozhlasové vysílání přijde na řadu až v dalších letech s tím, že není nutné vypínat analogové rozhlasové vysílání, protože to pásmo, kde jsou umístěny rozhlasové programy, nemá žádné jiné využití. A v případě digitálního rozhlasu je to čistě rozvojová technologie. Znamená to pro všechny diváky, že si budou muset pořídit nové digitální přijímače. Otázkou je, zda to bude v digitálním systému DAB+, případně to budou další multimediální formy. Digitální rozhlas je perspektivně do jisté míry něco mezi televizí a rozhlasem, protože k tomu běžnému zvuku se přidávají další multimediální služby, takže je otázka, zda to bude digitální rozhlas, nebo zda to půjde cestou internetu.

Posluchač Vláďa se ptá, kolik bude spuštěno multiplexů a na čem je závislé, které naladí a které ne.

Cílově má Česká republika k dispozici 6 celoplošných digitálních multiplexů. Dnes jsou naplánovány a přiděleny kmitočty pro 4 celoplošné sítě. Při současné kompresi je možné v každém celoplošném multiplexu vysílat 5 televizních programů plus další služby. Dnes je tedy k dispozici 20 programových televizních pozic. Při té budoucí kompresi, která nastoupí - přijde na řadu pravděpodobně po vypnutí analogu - bude možné podstatně větší kapacita. Otázkou je, zda se všechny nové televizní programy uživí na přece jenom omezeném českém trhu.

A jak je to vlastně vůbec s výhledem na vysílání v HD kvalitě?

Zatím je to ve fázi experimentů. HD vysílání je primárně využíváno jak na satelitu, tak v kabelových rozvodech. Pro digitální terestrické vysílání - to vzduchem šířené - zatím nejsou dostatečné kapacity ani vybavenost na straně diváků. Je to poměrně náročná technologie, co do nákladů na pořízení. A je otázka, zda budou využity neplacené formy. Většina HD kanálů, které jsou k dispozici v Evropě, jsou placené služby. V každém případě HD vysílání je perspektivou, kde je přidaná hodnota ještě výrazně vyšší, než u standardního digitálního vysílání.

Další posluchačský dotaz: "Nova s Primou se údajně rozhodly vyčkávat na poslední chvíli s vypnutím analogu ze Žižkova. V případě, že nebude dostatečně velké procento obyvatel Prahy zásobeno digitálním signálem, plánují v Praze i nadále analogově vysílat. Mohou být potom nějak sankcionovány? Případně jak se dále bude vypínání analogu řešit?"

Já bych rád připomenul, že celý princip legislativy je postaven na dohodě mezi komerčními televizemi, které historicky nabyly práva ke kmitočtům již v 90. letech, a státem. Jakýmsi výměnným obchodem za dobrovolný souhlas s technickým plánem přechodu, to znamená s postupným vracením kmitočtů podle těch naplánovaných termínů, získala jak televize Nova, tak televize Prima další nové televizní licence, Prima Cool nebo Nova Cinema. Podmínky, které zákon a vládní nařízení stanovují pro vypnutí, jsou splněny: šestiměsíční souběh analogu a digitálu, tříměsíční informační kampaň a pokrytí v digitálu identické jako v analogu. Žádné jiné podmínky legislativa nezná. Pokud by televize případně nevrátily kmitočty na základě svého dobrovolného souhlasu, nastupuje standardní režim odebírání licencí, jak to zákon ukládá. To znamená, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání by potom pravděpodobně zahájila standardní správní řízení. Jsem přesvědčen o tom, že to nenastane. Všechny aktivity směřují k tomu, abychom v Praze společně dosáhli toho úspěšného vypnutí a přechodu na digitál.

Jedna osobní otázka. Nekladu ji já, ale někdo z našich posluchačů, kdo se podepsal jako Sibo: "Slyšel jsem, že vy osobně si digitál nezavedete, je to pravda?"

Já jsem úspěšně přešel na digitální vysílání na podzim, na programy veřejnoprávního multiplexu. Jakkoliv nejsem televizním divákem, ani mé děti, jsem velmi spokojen, že ten přechod proběhl naprosto automaticky a jednoduše. Já jsem z Českého Krumlova a měl jsem možnost slyšet přímé reakce sousedů, takže se přiznám, že to bylo určité riziko. Na druhé straně musím říct, že u naprosté většiny lidí z mého regionu zatím přechod na Českou televizi proběhl velmi dobře.

(Kráceno, redakčně upraveno)

Přečtěte si také: On-line rozhovor se Zdeňkem Duspivou