Magická síla vysílače Topolná

Dlouhovlnný vysílač Topolná
Dlouhovlnný vysílač Topolná

Dlouhovlnný vysílač Topolná je jediný svého druhu v České republice. V době své největší slávy zásoboval rozhlasovým vysíláním celé Československo. Signál z Topolné byl ale dobře zachytitelný téměř po celé Evropě. Údržbová výluka nám umožnila jej zdokumentovat a díky unikátním fotografiím se tam můžete podívat i vy.

Jeho historie se začala psát už v roce 1948, kdy v rámci Evropské rozhlasové konference v Kodani získalo Československo nárok na dlouhovlnný kmitočet 272 kHz, který měl zajistit kvalitní a nerušené pokrytí celého státu z jednoho vysílače. Náročná výstavba vysílacího střediska v Topolné trvala, včetně příprav a testů, tři roky. V únoru 1952 pak bylo vysílání programu „Československo 1“ oficiálně spuštěno. Nejprve jen z jednoho vysílače Tesla DRV 200, k němuž hned v následujícím roce přibyl vysílač druhý a doplnil jej tak na, v té době, maximální povolený výkon 400 kW.

V roce 1975 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Její součástí byl nový anténní systém ARPO, který vznikl přebudováním systému původního. Zároveň byly nainstalovány dva nové vysílače Tesla DRV 750 a celkový výkon tak byl navýšen na úctyhodných 1.500 kW. Umožnil to nový kmitočtový příděl získaný na základě tzv. Ženevského plánu. Rekonstrukce byla ukončena v roce1978. Dalším důležitým milníkem se stal říjen 1990, kdy byl vysílač přeladěn z původního kmitočtu 272 kHz na stávajících 270 kHz kvůli potřebě jeho harmonizace s mezinárodním 9 kHz rastrem definovaným Mezinárodní Telekomunikační Unií (ITU). Topolná na svém počátku šířila program Československo 1. Ke změně došlo v srpnu 1970, kdy jej nahradila nová stanice Hvězda. Ta byla v prosinci 1989 nakrátko přejmenována na Československo a od roku 1990 pak na jejích vlnách posluchači naladí Český rozhlas - Radiožurnál.

Vysílač Topolná se nachází poblíž stejnojmenné slovácké obce, nedaleko Uherského Hradiště. Jeho věže, tyčící se do výšky 270 m, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu kraje a představují jedenáctou nejvyšší stavbu v ČR. Stabilitu příhradové konstrukce stožárů, jež vybudovaly Hutní montáže Ostrava, zajištuje masivní soustava kotevních lan. Vyzařovací diagram čtvrtvlnného anténního systému je posílen směrem na západ a na východ tak, aby kopíroval tvar Československa. Posledních dvacet metrů věží tvoří výsuvné dolaďovací nástavce.

Z úsporných důvodů byl během historie tohoto slavného vysílače několikrát redukován jeho výkon. Nejprve v roce 1994, kdy byl snížen na polovinu, tedy na 750 kW, pak v roce 2002 na 650 kW a v roce 2013 na 350 kW. Snižování výkonu bylo doprovázeno důmyslnými inovacemi. Některé z nich šetřily energii, jako například tyristorový usměrňovač "VYTYRUS" z roku 1994, který umožňoval provoz s tzv. "řízenou nosnou vlnou" kdy výkon vysílače klesá během ticha nebo slabých pasáží. Jiné zase kompenzovaly klesající dosah vysílače. Například v roce 2008 instalovaný digitální modulační procesor Phobos Trans-AM 2005. Dnes vysílá Topolná výkonem pouhých 50kW. Jedná se ale o zcela novou technologii. Polovodičový vysílač Tram 50L od výrobce Transradio Sender Systeme Berlin AG má nesrovnatelně vyšší účinnost a spolu s novým modulačním procesorem Phobos Trans - Digi 2009 poskytuje i při relativně malém výkonu stále zajímavé pokrytí. K této výrazné modernizaci došlo v prosinci 2014. V té době Český rozhlas uvažoval, jako již poněkolikáté, o ukončení jeho provozu.

Své jisté má Topolná až do konce roku 2021. S jeho dalším provozem ale již Český rozhlas nepočítá. I když… vysílač, který dokázal, díky své precizní konstrukci a houževnatosti techniků Českých Radiokomunikací, vysílat i zcela zaplavený a během ničivých povodní na Moravě v roce 1997 neúnavně poskytovat informace posluchačům, možná stále neřekl své poslední slovo.

Spustit audio
autor: Karel Zýka

Související