Jak by asi vypadalo vyprávění sedmdesátiletého strýce Pepina z Postřižin? Bohumil Hrabal se to pokusil zachytit v experimentální novele tvořené jedním nekonečným souvětím. Inspirací mu byl jeho vlastní strýc. Vrší se v něm vzpomínky na ztracené mládí a nejrůznější historky motivované snahou zaujmout mladou slečnu Kamilu, jedinou posluchačku celého monologu. Nelehkého úkolu načíst Hrabalův experimentální text se pro rozhlas v roce 1989 chopil Lubor Tokoš v režii Petra Adlera.