Pozměňovací návrhy přetvářejí diginovelu k nepoznání

Pro běžného občana je změť pozměňovacích návrhů obtížně dešifrovatelná. V naprosté většině případů poslanci sáhli po formulacích, jejichž dopad je zřejmý až při zasazení do celkového kontextu mediálních zákonů. V případě některých ustanovení se kromě toho objevilo víc možných variant vývoje. Někde se zase dva poslanci shodli na stejné úpravě.

Jak tedy diginovela dopadla po "lidové tvořivosti", jak se ve sněmovní hantýrce přezdívá podávání pozměňovacích návrhů při druhém čtení zákona?

Návrhy, které se týkají České televize

Zajímavě se může vyvinout situace kolem veřejnoprávního multiplexu. Na pohled nenápadná úprava poslance Petra Bratského (ODS) v zákoně o elektronických komunikacích by totiž zřejmě Českému telekomunikačnímu úřadu umožnila, aby operátorům televizních sítí nařídil sdílet jeden stožár s vysílači. Dosud tak mohl úřad učinit jen z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnosti státu nebo z důvodu splnění cílů územního plánování, nyní by to bylo možné i kvůli budování multiplexu České televize.

Totožné návrhy přednesly poslankyně Ivana Levá (KSČM) a Hana Orgoníková (ČSSD). Členky mediální komise se shodly, že by se do České televize měla přechodně vrátit reklama. Zatímco předkladatelé novely počítali s objemem 0,5 % denního vysílacího času na každém kanálu, Orgoníková i Levá navrhují 0,75 % na ČT1 a 0,5 % na zbylých třech programech. S teleshoppingem se povolená hranice může zvednout až na 5 % denního vysílání na každém programu.

Rozdílný je ovšem pohled poslanců na to, jak by měly být peníze z reklamy využity. Zatímco původně diginovela počítala se třemi fondy (filmový, ČTÚ a zvláštní účet ČT), poslanci výnosy chtějí rozmělnit ještě víc. Mediální komise chce, aby z peněz, které případně po převedení do těchto tří fondů zbudou, ČT uhradila náklady spojené s výběrem výnosů z reklam.

Orgoníková pro změnu upřesňuje strukturu zvláštního účtu ČT. "Dvě třetiny prostředků uložených na tomto účtu použije Česká televize na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR, zejména na rozvoj a provoz multiplexu veřejné služby podle zákona o České televizi. Ostatní prostředky uložené na tomto účtu použije Česká televize na správu a digitalizaci archivu České televize. Česká televize dále hradí z tohoto účtu prokázané účelně vynaložené náklady spojené s výběrem a se správou výnosů z reklam," zní úprava sociálně-demokratické poslankyně.

Pak je tu ale ještě verze další sociální demokratky - Anny Čurdové. Ta nakládání s penězi z reklamy úplně předělala. 150 milionů ročně na podporu českých filmů by neputovalo do příslušného státního fondu, ale na samostatný účet ČT, přičemž ta by se sama rozhodla, jaké tvůrce by podpořila. Další část výnosů - 1,25 milionu Kč měsíčně - by ČT posílala na účet telekomunikačního úřadu, který by je použil na rozvoj digitálních sítí. A konečně zbylá suma by se přesunula na druhý speciální účet ČT, z něhož by byl podle ročního rozpočtu, schvalovaného vládou, financován rozvoj multiplexu veřejné služby.

Návrhy, které se týkají soukromých televizních stanic

Dva poslanci ze dvou stran mysleli na dopady, které by mohlo mít budování digitálních sítí na soukromé celoplošné televize. Petr Pleva (ODS) i Michal Hašek (ČSSD) prosazují v zásadě totéž: Aby technický plán přechodu zajistil, že se při vypínání analogu v dané oblasti nezhorší pokrytí Novy a Primy. Každý ale zvolil trochu jinou formulaci. Pleva hovoří o "zhoršení dostupnosti signálu", zatímco Hašek o "zmenšení území pokrytého signálem". Ať tak či onak, platné zákony znají pouze pokrytí obyvatel, nikoliv území. Plevova verze také nijak nerozvádí, co v daném kontextu znamená "zhoršená dostupnost". Oba se ale shodli, že se pokrytí může zhoršit vzhledem k přírodním či odůvodněným technickým překážkám.

Úprav se dočkaly také pasáže o platnosti licencí k televiznímu vysílání. Kratší návrh Karla Sehoře (ODS) i rozvitější návrh Petra Plevy zajišťují komerčním stanicím, že jejich analogové licence jsou platné i pro digitální vysílání. Pleva navíc dodává, že "program zůstává ve stejné síti (...), pokud se držitel licence nedohodne s podnikateli zajišťujícími síť (...) jinak".

Komunistický klub také ústy Ivany Levé navrhuje, aby Prima už nemusela sdílet v digitální síti svůj vysílací čas s regionálními stanicemi. "Domnívám se, že v den přechodu už nebudou zmíněné [sdílené] kmitočty u nás vůbec existovat," vysvětluje Levá.

Projde-li změna od Petra Rafaje z ČSSD, mohou si Nova a Prima po získání kompenzační licence požádat o prodloužení svých licencí o dalších 8 let. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jim musí vyhovět.

Mobilní televize

Velkou podporu nalezli u Petra Bratského (ODS) mobilní operátoři, kteří pokukují po zprovoznění DVB-H sítí. Poslancovy změny snímají z operátorů povinnost šířit vysílání ve standardu PAL, pokud jde o vysílání pro mobilní telefony.

Háček je v tom, co je vlastně "standard PAL". Zákon neodkazuje na žádnou specifikaci, kterou by se měli operátoři řídit. Pro techniky může být vodítkem dokument Mezinárodní telekomunikační unie z roku 1998 vedený pod číslem ITU-R BT.470-6 (na internetu není veřejně přístupný). Podle encyklopedie Wikipedia má obraz v normě PAL 576 řádků a vysíláno je 25 snímků za sekundu, další parametry se různí.

Další změnou je úprava zákazu křížení vlastnictví mezi operátorem sítě a provozovatelem vysílání tak, aby se nevztahoval na mobilní televizi. Podle současného znění totiž například T-Mobile nemůže spustit DVB-H síť a zároveň v ní vysílat svůj plánovaný program T-Music.

Pokud by ale zároveň sněmovna schválila pozměňovací návrh Ivany Levé z KSČM, nesměla by jedna společnost provozovat či vlastnit více než dva multiplexy.

Povinnost zvaná "must carry"

Podle další změny z pera Petra Plevy by kabelové televize musely v rámci své nejnižší nabídky automaticky nabízet všechny nekódované digitální stanice, a to včetně těch, které by vznikly na základě kompenzačních licencí. Provozovatelé těchto stanic by je také museli bezplatně poskytnout k šíření v síti mobilní televize.

Analogová tma se může posunout

Pozměňovací návrh iniciovaný společností Radiokomunikace, který měl odsunout úplné vypnutí analogového vysílání na Silvestra 2012 až 2014, je sice už passé, ale z mediální komise sněmovny vzešla úprava, která nechává státu manévrovací prostor, kdyby bylo potřeba datum změnit. Výchozím termínem je sice stále 10. října 2010, pozdější termín ovšem může určit technický plán přechodu.

Čtvrteční večerníček

Poslance nyní čeká projednávání digitální novely ve třetím čtení. Protože zákonodárci schválili zkrácenou lhůtu mezi druhým a třetím čtením, odehraje se tato závěrečná fáze ve čtvrtek 27. září v pozdních odpoledních hodinách, pravděpodobně kolem půl sedmé večer. Dolní komora může podle svého jednacího řádu zasedat až do 21 hodin, nejspíš ale o diginovele rozhodne rychleji, neboť v rozpravě je možné vystupovat pouze s opravami chyb a poté se už postupně hlasuje o pozměňovacích návrzích.