Rozhýbe digitalizace český rozhlasový trh?
Zatímco přechod na televizní zemské digitální vysílání se u nás tento rok v podstatě završí, digitalizace rozhlasového vysílání se nedostala dál než ke krátkodobým testům.
Na těch se svými programy podílí Český rozhlas a prosazuje je především příbramská společnost TELEKO. Vstřícné k digitalizaci jsou ale i České radiokomunikace.
Teď se i u nás otevřela cesta ke spuštění řádného zemského rozhlasového digitálního vysílání v osmi krajích včetně Prahy.
Pro digitální rozhlasové vysílání je mezinárodně vyhrazeno a využíváno především tzv. III. televizní pásmo (VHF 174-230 MHz), které analogové televizní vysílání teprve postupně opouští, ale také tzv. pásmo L (UHF 1452-1492 MHz), které je volné.
Už v říjnu 2009 vyhlásil Český telekomunikační úřad na L-pásmo celoplošné výběrové řízení. To skončilo bez výsledku, protože žádná z podaných přihlášek nesplňovala stoprocentně podmínky vyhlášeného řízení. Druhá, krajská etapa, byla vyhlášena 13. října loňského roku.
Minimální cena byla stanovena na 1000 Kč za každých pokrytých 10 000 obyvatel daného kraje. Přihlásily se celkem čtyři společnosti, výběrová komise rozhodovala podle nejvyšší nabídnuté ceny.
Největší počet krajů - pět - dostala společnost TELEKO, která tak získala možnost digitálně vysílat v Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji za částky od 50 000 do 160 000 Kč, celkem za 520 000 Kč.
Nejlidnatější Prahu a Středočeský kraj mají za 1,37 milionů korun kmitočty České radiokomunikace. Plzeňský a Jihočeský kraj bude obhospodařovat společnost RTI cz. Ještě zbývá rozhodnout o kraji Karlovarském, o který se ucházejí RTI cz, RTV Cheb a TELEKO.
O ostatní kraje (Pardubický, Olomoucký, Zlínský a Vysočina) nikdo zájem neprojevil. ČTÚ předpokládá, že vyhlásí další samostatné výběrové řízení na kmitočty v L pásmu pro jednotlivá krajská města.
Práva k přiděleným kmitočtům mohou být využita pro šíření zemského rozhlasového digitálního vysílání ve standardu T-DAB a mobilních multimediálních aplikací založených na technologii Eureka 147 (DAB+, DMB).
Kmitočty jsou uděleny na 10 let. Držitel přídělu musí zajistit jejich efektivní využívání, čímž se rozumí zajištění možnosti příjmu rozhlasového digitálního vysílání alespoň pro 50 % obyvatel jednotlivých krajů. Podle stanovených podmínek se tak musí stát nejdéle do 6 měsíců po požadavku rozhlasové stanice, nebo nejpozději do dvou let od přidělení kmitočtů.
Analogový a digitální rozhlas mohou v zásadě existovat vedle sebe, posluchači si ale musí koupit nová rádia, protože na těch klasických digitální rozhlas nefunguje a ani pro ně není žádná obdoba televizního set-top-boxu. V zemích, kde digitální rozhlas už funguje, je na trhu široký výběr přijímačů.
Přechod na digitální šíření je celosvětový trend reagující na stále se zvyšující poptávku po kmitočtech. Digitální vysílání umožňuje šířit více programů s nižšími náklady. Nezanedbatelná je i možnost vysílání doprovodných dat a z pohledu posluchače snadné nahrávání a archivování pořadů.
Na zavedení digitálního rozhlasu tlačí také Evropská vysílací unie. Pravidelné vysílání s rozsáhlým pokrytím už běží například ve Velké Británii, Irsku, Dánsku a Švýcarsku. Mimo Evropu je největším zastáncem digitálního rozhlasu Austrálie, která zvolila novější normu DAB+.