Wagnerovci mají problém sehnat další vězně. Z 50 tisíc naverbovaných jich žije maximálně pětina, tvrdí lidskoprávní organizace
Ruská soukromá armáda wagnerovců, za kterou stojí petrohradský podnikatel Jevgenij Prigožin, přestala verbovat ruské vězně. Informaci potvrdil sám Prigožin, respektive jeho tisková služba. Odsouzení přitom bojují v přední linii na Donbase, hlavně u Bachmutu. „Co za rozhodnutím stojí už ale Prigožin neupřesnil, nicméně nezávislý ruský web MediaZona napsal, že wagnerovci mají problém sehnat další muže,“ popisuje Ivana Milenkovičová ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.
„Ještě loni v létě a na podzim se k wagnerovcům hlásily stovky odsouzených přímo ve věznicích, ve druhé vlně to byly jen desítky. I mezi vězni se totiž šířily zprávy o vysoké úmrtnosti naverbovaných,“ přibližuje.
Čtěte také
Někde podle serveru pak nebylo k verbování nakloněno ani vedení věznic, protože přicházeli o pracovní síly – vězni v Rusku totiž často šijí například uniformy.
„Počátkem února pak Olga Romanovová, šéfka lidskoprávní organizace Rusko sedící, uvedla, že verbování ve věznicích údajně dál pokračuje – ,verbíři‘ už o sobě prohlašují, že nejsou od wagnerovců, ale z ministerstva obrany.“
O tom, kolik doopravdy bylo a je odsouzených mezi wagnerovci, se vedou jen dohady. „Má se za to, že dosud naverbovali desítky tisíc vězňů. Naznačují to i oficiální statistiky ruské vězeňské služby, protože v době intenzivní náborové kampaně vězňů výrazně ubylo.“
Čtěte také
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby pak už v prosinci uváděl, že wagnerovci naverbovali kolem 40 tisíc vězňů, dalších 10 tisíc pak měli být žoldáci najatí mimo věznice.
Některé jiné zdroje tvrdí, že jen vězňů mělo být až 50 tisíc. Ale vzhledem k jejich nasazováni do nejtěžších bojů jich dnes bude naživu pouhý zlomek.
„Romanovová tvrdí, že zůstat mohlo asi 10 tisíc mužů, což je asi čtvrtina až pětina. Ostatní podle ní buď zahynuli, byli zranění, pohřešují se, anebo dezertovali, případně se vzdali ukrajinské armádě a jsou v zajetí,“ dodává redaktorka.
Prigožin vyrostl
Čtěte také
O Prigožinovi se podle serveru mluví i v souvislosti s až příliš velkým vlivem, což se nemuselo Kremlu líbit.
„Vladimir Putin rád a dlouhodobě osobně vyvažuje vliv jednotlivých mocenských a konkurenčních skupin – v tomto případě jsou na straně jedné wagnerovci, na druhé regulérní ruská armáda. Putin tak střídavě straní jedné, pak druhé straně, což mu zaručuje, že ani jedna ze stran nezesílí natolik, aby mohla ohrozit samotného Putina,“ vysvětluje Milenkovičová.
Celý rozhovor najdete v audiu, ptá se Renata Kropáčková.
Související
-
Do Estonska odcházejí proruští Ukrajinci i protirežimní Rusové, popisuje bývalá zpravodajka v Moskvě
Nespokojení Rusové prchají od počátku okupace Ukrajiny přes hranice. Někteří našli útočiště v Pobaltí, dokud to ještě bylo možné.
-
Ruští středoškoláci se budou učit rozebírat zbraně, říká redaktorka Milenkovičová
„Vojenská výchova má být přípravou na přežití války, přírodních katastrof nebo k výkonu vojenské služby,“ popisuje Ivana Milenkovičová ze zahraniční redakce.
-
Bývalá zpravodajka: Vlajka, zpěv hymny a vedení k vlastenectví. V Rusku začíná nový školní rok
„Kreml je v rozhodování chorobně závislý na průzkumech a snaží se zohledňovat nálady ve společnosti tak, aby se neobrátila proti němu,“ uvádí bývalá zpravodjka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
