Dálkový příjem DAB+ a identifikace vysílače v rámci jednofrekvenční sítě

24. říjen 2018

Na běžných digitálních rádiích je prakticky nemožné idenfikovat konkrétní digitální vysílač zachycený v módu DAB+. Existuje však jedno řešení.

Jednou z výhod digitálního vysílání je možnost využití jednofrekvenčních sítí (SFN). Ty umožňují koexistenci více vysílačů v rámci jednoho kanálu bez toho, aby se navzájem rušily. SFN sítě se využívají i u digitálního televizního vysílání DVB-T/T2. Zatímco u televizního vysílání ale nemáme šanci přijímaný vysílač naprosto přesně identifikovat, u digitálního rozhlasu je situace jiná. My se dnes na tuto problematiku podíváme blíže, dozvíte se, jak je možné identifikaci vysílače dekódovat a ukážeme si praktické využití této funkce při dálkovém příjmu digitálního rozhlasu DAB+.

Možná to znáte i vy - při příjmu digitálního televizního vysílání neexistuje jednoznačná identifikace vysílačů v rámci jednofrekvenčnísítě a i za použití profesionálního měřicího přístroje lze pouze odhadovat (například za pomoci echoanalýzy), jaký vysílač zrovna přijímáme. V případě digitálního rozhlasu DAB+ to ovšem lze stanovit naprosto přesně. Jednotlivé vysílače v rámci SFNDAB+ sítě mají jedinečný identifikátor, označený jako TII. Jeho vysílání sice není pro provoz sítě podmínkou a u některých DAB+ multiplexů není tato funkcionalita využita (TII identifikaci nevysílá třeba české Teleko), ale drtivá většina zahraničních i českých vysílačů identifikaci TII používá a lze říci, že je to takřka standard.

TII identifikace se skládá ze dvou čísel, první dvoučíslí se využívá pro region, druhé dvoučíslí pak pro konkrétní vysílač. Pokud se podíváme třeba do Bavorska na vysílač Einödriegel, jeho identifikace je 0402. Přičemž 04 je kód oblasti (Niederbayern), kterou sdílí s několika dalšími vysílači, a 02 je číslo přidělené právě tomuto vysílači. TII identifikace vysílačů v celé Evropě lze dohledat na internetu v seznamech DABLIST, http://www.dablist.org

Část VHF spektra z měřicího přístroje. Lze vidět několik DAB+ multiplexů, zde sítě  10A Obb/Schw, 10D CRa DAB+, 11A TELEKO DAB, 11D Bayern a 12C CRo DAB+

Pokud si říkáte, že pro běžného posluchače jsou tyto informace nepodstatné, a je mu vlastně jedno, z jakého vysílače v rámci SFN zrovna signál přijímá, máte možná pravdu a pokud vás zajímá jen běžný poslech digitálního rozhlasu DAB+, bez identifikace vysílače se obejdete. Mnohem zásadnější je ale tato informace pro profesionální techniky nebo pro lovce vzdálených signálů (DXery). Díky identifikaci vysílačů mohou jasně určit, z jakého vysílače k nim signály přicházejí, jak se vysílače doplňují v čase a často jsou sami překvapeni, když zjistí, že přijímají úplně jiný vysílač, než předpokládali.

Teď přichází ovšem ten základní háček. Komerčně prodávané DAB+ přijímače a tunerynemají detekci TII identifikace zabudovánu, na běžném DAB+ rádiu se tak konkrétní přijímaný vysílač nedozvíte. Zjistit tyto informace sice umí některé profesionální měřicí přístroje, které používají odborné firmy a technici, přičemž podmínkou je navíc dovybavení takového přístroje o měření DAB+ signálu, což u většiny z nich není standard a jedná se většinou o příplatkovou výbavu. Cena těchto přístrojů ale typicky začíná nejméně na 50 000 Kč, u přístrojů s detekcí DAB+ se pohybuje spíše kolem 100 000 Kč a více. Pokud se tedy zrovna neživíte instalací antén, je nákup podobného zařízení spíše nemyslitelný.

Příjmové pracoviště s měřicím přístrojem Rover HDTab 7 EVO

Profesionální měřicí přístroj umí nejen o DAB+ signálu zjistit spoustu informací, jeho cena tomu ale odpovídá

Existují naštěstí i velmi dostupné alternativy a to díky SDR, což je zkratka pro Software DefinedRadio, tedy zjednodušeně příjem vln přes počítač a vhodný externí tuner k němu připojený. Tuner zachytí signál jako takový a až program v počítači ho zpracuje a dekóduje. Jako tuner se většinou využívá USB „klíčenka“, ke které se připojí výstup z antény a program v PC s ní spolupracuje. Asi nejrozšířenějším typem SDR USB tuneru jsou různé odvozeniny tuneru RTL2832U, využít lze i kvalitnější a pro dálkový příjem stavěné klíčenky jako např. AirSpy mini. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s cenově dostupným tunerem RTL-SDR V3, který je ideálním typem ty, co si chtějí SDR příjem vyzkoušet. Vedle příjmu DAB+ je samozřejmě využitelný i pro jiná pásma, pokud byste chtěli s SDR dále experimentovat. Jeho cena se pohybuje kolem 25 dolarů i včetně poštovného, takže je doslova za „hubičku“.

Pro SDR příjem DAB+ existuje hned několik programů, které spolupracují s různými typy tunerů, včetně RTL-SDR. My se podíváme na asi nejlepší z nich, program QIRX, který umí vyčítat právě zmíněnou TII identifikaci a je tak ideálním partnerem pro lovce DAB+ signálů. Nabízí i spoustu drobných nastavení, jako například manuální kontrolu AGC (zisku tuneru), logování TII identifikací nebo možnost nahrávání jak celého spektra (RAW nahrávka), tak zvolené DAB+ stanice.

USB SDR tuner

Pro příjem DAB+ včetně identifikace vysílače lze využít i cenově velmi dostupné USB SDR tunery.

Pokud si opatříme RTL-SDR tuner, je třeba nejprve nainstalovat tzv. Zadig drivery, aby USB tuner spolupracoval s MS Windows (drivery lze nalézt na webu http://zadig.akeo.ie/). Poté stáhneme program QIRX na webu http://softsyst.com/qirxoptimálně aktuální verzi označenou jako DAB only. Konkrétní postup instalace lze nalézt i na několika webových fórech, stačí trochu googlit. Je třeba upozornit na to, že program je vcelku náročný na výkon počítače – ideální je tedy co nejvýkonnější stroj s dostatečně výkonným procesorem a dostatkem RAM. Po instalaci a spuštění programu (vlevo nahoře zvolíme „Start“ a následně „TCP/IP“) lze vybrat kanál, který chceme přijímat. Níže se podíváme na popsaný screen z programu.

Screen z programu QIRX

Po naladění kanálu program při přítomnosti signálu ukáže identifikaci daného multiplexu (zde DAB+ síť ČRo) a v tabulce také TII identifikaci přijímaného vysílače (vysílačů). Lze samozřejmě poslouchat i samotné stanice v multiplexu, stanici lze zvolit ze seznamu, a poté se v programu objeví i detailní informace pro daný přijímaný program z multiplexu, mimo jiné identifikace programu, datový tok nebo ochranný interval (např. zde EEP-2A).

Příjmové pracoviště s notebookem a USB SDR přijímačem

Pojďme se nyní podívat na to nejzajímavější - příklady dálkového příjmu za pomoci programu QIRX a USB tuneru RTL-SDR V3.

Lokalitou příjmu je v tomto případě Svijanský Újezd nedaleko Turnova, přibližně na pomezí Středočeského a Libereckého kraje, nadmořská výška lokality je 270 m.n.m. Základem kvalitního dálkového příjmu je vždy výkonná anténa nebo anténní soustava doplněná nízkošumovým zesilovačem – zde je to sfázovaná dvojice VHF pásmových antén Vaten 14P se ziskem 11-15 dB a zesilovač Teroz DAB ULN se ziskem 23 dB a šumem 0,7 dB. Antény jsou umístěny na rotátoru ve výšce 10 metrů nad zemí, přijímací pracoviště je pak v domě nedaleko stožáru.

Antény pro DAB+ příjem

Na obrázku níže vidíte příjem DAB+ multiplexu ČRo. TII identifikace zde ukazuje na výrazně převažující příjem z vysílače Praha-Žižkov (70 km, 20 kW, TII = 1112), slabě se projevuje Plzeň-Radeč (129 km, 10 kW, TII = 1113). Pro srovnání je níže i obrázek z profesionálního měřicího přístroje Rover HDTab 7 EVO.

Identifikace kanálu 12C pomocí softwaru QIRX

 

Identifikace kanálu 12C pomocí měřícího přístroje Rover

Dále se podíváme na příjem zahraničních vysílačů – v lokalitě lze stabilně zachytit zejména signály ze Saska a s mírnými výpadky také z Bavorska. Nejsilnější zahraniční sítí je saský multiplex MDR Sachsen na kanále 9A, který lze velmi kvalitně přijímat například i v Praze a okolí. Nejlépe funguje tato síť při natočení antén do azimutu 315 stupňů, tedy na vysílač Neustadt-Unger (73 km, 10 kW, TII = 3910). Slaběji se v SFN projevují také vysílače Dresden-Wachwitz (98 km, 10 kW, TII = 3902) a Löbau-Schafberg (61 km, 6 kW, TII = 3904). Pro srovnání opět obrázek z měřicího přístroje.

Identifikace kanálu 9A pomocí softwaru QIRX
Identifikace kanálu 9A pomocí profesionálního měřáku Rover

Opravdu dálkovým příjmem jsou pak bavorské DAB+ multiplexy. Příjem je zde silně závislý na počasí, v některých dnech je poslech velmi narušován výpadky a signál je nestabilní, v jiné dny (zejména večer a ráno) lze stanice poslouchat několik hodin bez jediného výpadku. Výrazně signál posiluje za letních a podzimních „tropo“ podmínek, spojených většinou s vedry nebo podzimními inverzemi, pak tyto multiplexy mají často lepší signál než blízké saské sítě. Vzhledem k únikům signálu z jednotlivých vysílačů je zde situace asi nejzajímavější, na pozici nejsilnějšího signálu se střídá více různých lokalit, znatelně do příjmu promluvil i nedávno spuštěný vysílač Einödriegel na německé straně Šumavy. Regionální DAB+ síť Niederbayern na kanále 7D lze nejlépe přijímat právě z vysílače Einödriegel (234 km, 2 kW, TII = 0402), Pfarrkirchen (288 km, 10 kW, TII = 0419) a Passau (255 km, 6,3 kW, TII = 0406). Níže obrázek z programu QIRX i screen z měřicího přístroje.

Identifikace kanálu 7D pomocí softwaru QIRX
Identifikace kanálu 7D pomocí profesionálního měřáku Rover

Bavorský celoplošný multiplex na kanále 11D lze pak nejlépe přijímat ze vzdáleného alpského vysílače Untersberg (351 km, 5 kW, TII = 0109) a dále vysílačů Pfarrkirchen (288 km, 10 kW, TII = 0419), Hochberg-Traunstein (351 km, 10 kW, TII = 0102) a Einödriegel (234 km, 2 kW, TII = 0402). Vzhledem k velkému počtu vysílačů v tomto multiplexu se často projeví ještě některé další, jako třeba Wendelstein (389 km, 4 kW, TII = 0101), záleží na podmínkách příjmu. Níže opět obrázek z programu QIRX.

Identifikace kanálu 11D pomocí softwaru QIRX

V lokalitě lze dále zachytit i celoněmeckou síť na kanále 5C a slabě i další vzdálené DAB+ multiplexy, například z německého Duryňska nebo Braniborska, další bavorské sítě nebo dokonce vídeňský DAB+ multiplex. Příjem těchto sítí je ale spíše na hraně a je velmi nestabilní. Do spuštění bavorské sítě na kanále 7D pak za lepších podmínek fungoval příjem švýcarské sítě z vysílače Säntis na stejném kanále, vzdáleného přes 550 km. Vedle zahraničních sítí je samozřejmě možný příjem dalších českých sítí – Teleko na kanálech 5D, 10A a 11A a ČRa DAB+ na kanále 10D z Prahy.

Na závěr je třeba zdůraznit, že citlivost a zejména selektivita SDR přijímačů nedosahuje parametrů DAB+ tunerů. Pokud je na blízkém kanálu silný místní vysílač, může se stát, že byť signál na DAB+ rádio nebo tuner zachytíme ve velmi dobré kvalitě, SDR příjem nemusí být možný. Jedná se tak o alternativu klasického DAB+ příjmu hlavně pro ty, které zajímají technické parametry vysílání a zejména možnost identifikovat přijímané vysílače. Správný fanda dálkového příjmu pak využívá výhod obouzpůsobů příjmu digitálního rozhlasu.

Jakub Melín, externí spolupracovník portálu Digitální rádio

O autorovi: Odborník na problematiku příjmu televizního a rozhlasového vysílání. Provozuje vlastní servisní společnost, která v Praze s středních Čechách zajišťuje instalace anténních systémů pro pozemní (DVB-T/T2) i satelitní (DVB-S/S2) příjem televize a digitální i analogový příjem rozhlasu. Vedle toho podniká v oblasti telekomunikací a internetového připojení a technicky i programově se podílí na vysílání rozhlasových stanic Radio HEY a COLOR Music Radio. Zabývá se také dálkovým příjmem televize a rozhlasu, který je pro něj i koníčkem a je dlouholetým členem Československého DX klubu. Zároveň publikuje články na téma příjmu TV a rozhlasu, v minulosti spolupracoval také se serverem DigiZone.cz.

autor: Jakub Melín
Spustit audio

Související