Digitální budoucnost
Proces digitalizace rozhlasu už běží ve světě naplno a ani Česká republika není pozadu. Experimentální vysílání u nás probíhají přes deset let a od 6. srpna přibyl na Pražském Žižkově nový vysílač.
Aktuálně je pokryto více než 50 procent našeho území a podle Zdeňka Duspivy, jednoho z autorů koncepce digitalizace Českého rozhlasu, se celoplošného vysílání dočkáme velmi brzy.
„Plnému, plošnému pokrytí brání v podstatě jenom dílčí legislativní a možná technické podmínky z hlediska přidělení kmitočtů. Nicméně Český rozhlas je na digitalizaci nejenom připraven, ale už digitálně i vysílá. Ten harmonogram za Český rozhlas je naplánován tak, že bychom od roku 2017 mohli vysílat na celém území.“
„Strategií, která se odvíjí od vlastní koncepce, je, že Český rozhlas nechce vysílat pouze sám. Cílem je pokud možno koordinovaný postup se všemi dalšími vysílateli, kteří mají o digitální vysílání zájem, tak abychom nabídli posluchačům zajímavý digitální produkt.“
Rozhlasovou digitalizaci tlačí televize
Při digitalizaci televize byl pro všechny zúčastněné silnou motivací termín vypnutí analogového vysílání, což bylo v důsledku zejména zvyšující se poptávky po kmitočtech obsazených televizními kanály. U rozhlasu takové datum zatím není a proces je díky tomu volnější. Přesto právě z hlediska zájmu o pásmo určené pro digitální rádia tu určitý tlak panuje.
„I když se v posledních měsících, právě s tlakem na využití části kmitočtového spektra pro televizní vysílání, objevují další a další ambice mobilních operátorů využít i toto pásmo pro nějaké další služby, pro rychlý internet. I proto se objevují některé teoretické návrhy, které by vlastně z části mohli vrátit televize právě do toho třetího pásma. To je, řekl bych, určité riziko nebo hrozba, že když se rozhlas nebude digitalizovat, tak i to pásmo může být opět využito třeba televizemi.“
Proces digitalizace je potřeba koordinovat také se soukromými stanicemi, tak aby byl co nejplynulejší. Překotný vývoj by totiž podle Zdeňka Duspivy, mohl vést až k roztříštění posluchačské obce. A to ať už v důsledku malého rozšíření digitálních přijímačů nebo právě nezájmu komerčních stanic o jiné než analogové vysílání.
„Je známo, že komerční rádia se zavázali podporovat digitalizaci výměnou za prodloužení svých vlastních licencí do roku 2025. Což by měl být ten krajní termín konce analogového rozhlasového vysílání. Nicméně za Český rozhlas, tak jak je popsáno v koncepci, je možné ten termín zkrátit. Samozřejmě nemá cenu udržovat nějakou zastaralou analogovou technologii, až to šíření bude probíhat digitálně.“
Komerční stanice se bojí o finance
Kromě formální podpory se soukromé stanice podílí na digitalizaci i aktivně. Konkrétně formou vysílání. Přesto však z jejich strany v poslední době zaznívají obavy o komerční stránku věci. Podle Duspivy by situaci v tomto případě mohl nejlépe vyřešit stát.
„Tady je asi důležitá role státu, který by se měl stát jakýmsi koordinátorem, po vzoru televizní digitalizace, aby stanovil základní, pokud možno jednoduchá pravidla a samozřejmě určité garance pro jednotlivé provozovatele vysílání, jak pro Český rozhlas, tak i pro komerční média. Tak aby měli garantovány určité podmínky při tom přechodu na digitální vysílání, ideálně s nějakou podporou státu. Například v případě informační kampaně, stejně jako v televizní digitalizaci, kde stát nepřímo financoval informační kampaně.“
Spolu s novým vysílačem začíná od 6. srpna plnohodnotný veřejnoprávní multiplex s kompletní nabídkou stanic Českého rozhlasu. Díky tomu bude možné přidělit kmitočty i ostatním operátorům. V rámci koncepce digitalizace rozhlasového vysílání se počítá s úplným koncem analogového příjmu v roce 2025.