Seriál týdne: D-dur, stanice pro milovníky vážné hudby
Celý minulý týden se pravidelný pořad Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Seriál týdne nesl v duchu digitálního vysílání. Pokud jste Seriál propásli, nebo jste ho z jiných důvodů nemohli sledovat, přinášíme vám jeho psanou podobu na našem serveru Digital.
Většina evropských rádií veřejné služby má svou stanici pro milovníky vážné hudby. Tuto roli hraje v Českém rozhlase nová stanice D-dur. Jedná se o další stanici určenou pro digitální vysílání, kterou si v našem Seriálu představíme. "D-dur je takovým uskutečněním snu mnoha lidí, kteří poslouchají Vltavu kvůli vážné hudbě, ale respektují to, že ten vysílací čas se musí dělit mezi slovesné umění, informace nebo jazz," říká šéfredaktor stanice Lukáš Hurník.
D-dur vysílá vážnou hudbu 24 hodin denně jen s minimálním komentářem. Možná se ptáte, jací lidé podobný program připravují. Většinou se jedná o ostřílené profesionály, pro které se klasická hudba stala náplní a smyslem celého života. "Stanice vlastně nemá žádného zaměstnance, protože ji vytvářejí dnešní redaktoři Vltavy," popisuje situaci v D-duru Hurník. "Naštěstí máme v Rozhlase obrovské množství nahrávek klasické hudby, z nichž můžeme čerpat při sestavování programu," dodává.
Právě rozsáhlý hudební archiv je podle šéfredaktorových slov je právě rozsáhlý archiv Českého rozhlasu tím hlavním důvodem, proč stanici D-dur posluchači vyhledávají. Ačkoli by se mohlo zdát, že vážná hudba zajímá jen malou skupinu posluchačů, Lukáš Hurník tvrdí pravý opak: "Navzdory technickému handicapu, kdy stanice vysílá jen na internetu, byl ohlas velmi rychlý. Posluchači jsou velice aktivní a často nám chodí e-maily, kde lidé reagují na náš program a snaží se na něm aktivně podílet."
Dokud D-dur neexistoval, museli se milovníci klasické hudby spokojit s programem Českého rozhlasu 3 - Vltavy. Existují však i další alternativy. I přesto je D-dur v mnoha ohledech překonává. Navrch získává hlavně svým programovým schématem, které počítá s předváděním celých hudebních děl. Většina ostatních stanic hraje jen jejich části. Další nevýhodou jsou pak jejich omezené možnosti při výběru programu. "Existují takové stanice, jako Bayern 4 Klassik nebo řada internetových rádií, " říká Lukáš Hurník. "Když je ale posloucháte pozorně, zjistíte, že čerpají třeba jen z několika desítek cédéček , které opakují dokola, zatímco Český rozhlas je nevyčerpatelný zdroj stále nových a nových nahrávek," dodává.
D-dur můžete stejně jako ostatní stanice pro digitální vysílání poslouchat na internetu, a to na adrese www.rozhlas.cz/d-dur.
