Věřím, že do digitalizace rozhlasu půjdeme s komerčními vysílateli, doufá šéfka distribuce RTVS

Ivana Holíčková, šéfka distribuce signálu Rozhlasu a televize Slovenska
Ivana Holíčková, šéfka distribuce signálu Rozhlasu a televize Slovenska

S Ivanou Holíčkovou jsme si koncem října přímo v sídle veřejnoprávního média povídali o situaci u našich východních sousedů a možných cestách a vizích pro následující roky.

23. října jste novinářům zaslali tiskovou zprávu, ve které se objevila následující pasáž: „Koncem října nabude účinnosti dnes podepsaná smlouva na digitální pozemní vysílání v systému DAB+. Pro RTVS tak začne příprava na úplnou digitalizaci rozhlasového éteru.“ V čem konkrétně příprava spočívá a jaký bude další průběh?

Tisková zpráva popisovala skutečný stav, který nastane k 1. listopadu. 1. listopadu RTVS uzavírá smluvní vztah na šíření digitálního rozhlasového vysílání v systému DAB+ na síti čtyř, v budoucnosti pěti vysílačů. Zdůrazňujeme začátek smluvního vztahu, protože vysílače se nezapínají k 1. listopadu, ale všechny vysílače jsou k dnešnímu datu už v provozu, zapínají se postupně už víc než rok.

Nicméně doteď byly aktuálně běžící vysílače v nějakém zkušebním režimu, kdy bylo vysílání asi na nějakou omezenou dobu, nebo ne?

Byly ve zkušebním režimu. Pro nás jako pro vysílatele to zejména znamenalo, že jsme neovlivňovali parametry vysílání, nediskutovali jsme o podmínkách a také je nutné říci, že jsme se nepodíleli na financování vysílání, kdy celé vysílání bylo na bedrech operátora sítě, společnosti Towercom. Na základě smlouvy se od 1. listopadu budeme přiměřeným způsobem podílet na nákladech na provoz sítě a současně se budeme v průběhu platnosti smlouvy snažit získat co nejvíc zkušeností s provozem digitálního rozhlasového vysílání, což znamená do 30.6. 2020.

Říkáte, že se budete snažit získat nějaké zkušenosti. Vy už ale nějaké máte z doby experimentu. Co se teď změní?

Budeme se snažit cíleně získat zkušenosti jednak technického charakteru jako vliv parametrů vysílání na pokrytí, potřebné datové toky pro kvalitní příjem, vhodné zdrojové kódování a ohlas diváků na změny technických parametrů, ale i reálný dosah změny technických parametrů na celkové pokrytí v hornatém terénu na Slovensku, což je docela specifická záležitost. A druhá věc je, že bychom do poloviny roku 2020 měli dostat do širokého povědomí posluchačů existenci DAB+ vysílání, možnost naladit si sedm našich programů a budou nás zajímat reakce posluchačů, o jaké další programové služby by v DAB+distribuci měli zájem, jestli očekávají příchod úplně nových, nebo by v DABu přivítali ty, které doposud nemáme v pozemním vysílání. V pozemním vysílání máme pět programových okruhů z devíti kvůli nedostatku FM frekvencí. Máme další programové služby, které jsou vysílány pouze digitálně a to na satelitu, internetu a teď dostanou prostor i v DABu, takže pro tyto programové služby je to příchod do pozemního vysílání a přiblížení se k posluchačům.

Vysílač Zobor

Bude se do roku 2020 něco měnit ohledně počtu vysílačů? Říkala jste, že jsou v provozu čtyři vysílače a chystá se pátý vysílač.

Předmětem smlouvy jsou aktuálně provozované čtyři vysílače plus pátý vysílač, který je v procesu koordinace na Regulačním úřadě (obdoba českého ČTU), a máme ho ve smlouvě také zahrnutý. To je vysílač pro Dunajskou Stredu. Jedním z důvodů spuštění digitálního rozhlasového vysílání je pomoci programovým službám s pokrytím, mimo jiné se to samozřejmě týká i Rádia Patria, které šíří program v jazyku národnostních menšin a které by potřebovalo zlepšit pokrytí zejména v oblasti Žitného ostrova.

Bude nějaký šestý, sedmý nebo případně další vysílač?

Do roku 2020 pravděpodobně nebude. Důvodem není, že bychom my nechtěli, nebo že by nechtěl operátor sítě, ale omezuje nás zákon o digitálním vysílání. Náš zákon o digitálním vysílání se zaměřuje na celoplošné multiplexy, které je ale možné získat jenom prostřednictvím výběrového řízení a to není tento případ. Dále pozná takzvané místní multiplexy, které si žadatel o frekvenci, standardně operátor sám vyhledá a nechá si je na Regulačním úřadě individuálně zkoordinovat. Pokud má jeden operátor sítě více individuálně zkoordinovaných místních multiplexů a vytvoří z nich síť, potom musí dodržet limit pokrytí signálem, kterýnepřesáhne30% obyvatelstva Slovenské republiky. Taková síť není předmětem výběrového řízení, není za úhradu, není v aukci. Zákon z roku 2007tímreflektoval situaci v televizním vysílání a potřebuje být novelizován, abychom se mohli dál v rozhlasovém vysílání rozvíjet. V rámci televizního vysílání vznikl institut místního multiplexu jako reakce na požadavky regionálních a lokální vysílatelů, často městských televizních společností, které měly v daném čase zájem o spoustu frekvencí, ale nechtěli se účastnit celoplošných sítí. Důvodem je pochopitelně finanční zátěž vyplývající z provozu takovýchto sítí a neměly k tomu důvod ani z hlediska cíleného pokrytí. Regionalizace v celoplošných multiplexech není úplně ideální a status místního multiplexu jim dovolil neúčastnit se provozu celoplošných sítí a koordinovat si vlastní vysílače. Zpětně se zamýšlíme nad prioritami mezi požadavky na frekvence pro celoplošné sítě a sítě místních multiplexů.

Naznačujete, že situace není optimální, protože čtyři, pět vysílačů není moc. Budete se snažit něco změnit třeba jednáním s politiky o nějaké novele, která by vám umožnila spustit celoplošný multiplex?

Novelizace digitálních zákonů se připravuje. Tento úkol vychází i ze Strategie zavádění pozemského digitálního rozhlasového vysílání na Slovensku, která byla na začátku tohoto roku schválená vládou.

Co pro vás strategie znamená?

Je pro nás velikou pomocí, protože se nejedná o strategii rozvoje Slovenského rozhlasu ve smyslu digitalizace programových služeb, ale je to celostátní strategie schválená Skupinou pro digitální vysílání, kterou máme na Slovensku zřízenou už několik let. Jedná se o mezirezortní pracovní skupinu, kde jsou členy veřejnoprávní vysílatel, stát jako regulátor, operátor a samozřejmě Asociace nezávislých vysílatelů. Na fóru jsme se dokázali dohodnout na strategii na období 2017-2026 s tím, že její konec není úplně definovaný a zůstává částečně otevřený.

Takže momentálně nedokážete říci, co budete mezi roky 2020-2026 dělat?

Máte pravdu. V této chvíli není rozhodnuto o dalším postupu například ve smyslu kapacity jedné sítě určené výhradně pro programové služby Slovenského rozhlasu, které říkáme veřejnoprávní multiplex. Strategie ale poměrně podrobně popisuje kroky, které je nutné udělat na vládní úrovni proto, aby se ulehčil nebo podpořil rozvoj digitálních sítí. Jedním z kroků je příprava novely mediální legislativy tak, aby byla předložena na vládu Slovenské republiky v březnu 2019.

Vysílač Králova hola

Takže za rok až rok a půl by se teoreticky mohlo něco dít?

V čase,kdy bude naše smlouva končit, bude už pravděpodobné rozhodnuto jak pokračovat dál, jestli zákon bude hovořit o institutu veřejnoprávního rozhlasového multiplexu nebo ne a jaké možnosti dalšího rozvoje tam pro nás budou. Doufám, že budou stanoveny práva i povinnosti pro operátory i vysílatele. Aktuální strategie popisuje tři období: období přípravy, období paralelního provozu nebo jinak řečeno pravidelného provozu celoplošných sítí a třetí - citlivé období vypínání analogových sítí s tím, že termín úplného vypnutí se určí právě až v tomto třetím období. V každém případě konečnou fází digitalizace má být úplné ukončení analogového pozemního vysílání.

Pravděpodobně to bude rok 2026.

Bylo by příjemné, kdyby k tomu došlo roku 2026, ale na Slovensku je podobná situace jako v České republice a jako v jiných zemích Evropy. Evidujeme jisté obavy komerčních vysílatelů a nepříliš velký optimismus. U některých subjektů by se dalo mluvit o mizivém odhodlání zúčastnit se digitalizace rozhlasového pozemního vysílání.

Co se týká digitálního vysílání, teď je asi příliš předčasné se bavit o tom, že by docházelo k vypínání nebo něčemu podobnému. Digitální vysílání tady bude teď probíhat paralelně vedle analogového vysílání. V budoucnu možná dojde k vypínání analogového vysílání, ale asi není na Slovensku taková situace, aby se o něm v současnosti vůbec dalo bavit.

Doufám, že uvedená situace na Slovensku nastane. Původní znění strategie definovalo rok 2026, ale právě na základě iniciativy komerčních vysílatelů se rok ukončení ponechal otevřený s tím, že se ve třetí fázi přehodnotí stav zavádění sítí, vybavení domácností přijímači a procentuálně i poslech digitálního příjmu, který by měl být nad 50-ti procenty celkové poslechovosti. Osobně ale zastávám názor, že užívaní slova „přechod“ se nemůžeme vzdát. Jsme veřejnoprávní vysílatel, dnes vysíláme v pozemních sítích na středních vlnách, v FM pásmu, v DABu, dále satelitu a na internetu. Počet distribučních sítí se tak neustále rozšiřuje, celková cena distribuce roste a pozemní síť je z nich nejdražší. Na druhou stranu je pozemní síť nenahraditelná z pohledu principu jednosměrného free to air broadcastingu, kterého kvalita nezávisí na intenzitě provozu v síti. Úplně se proto neumím ztotožnit s hlasy, které slyším z mnohých veřejnoprávních rozhlasů v Evropě, které mluví o DAB+ jako o zavádění nové digitální platformy. Podle mého názoru je to velká opatrnost. Nová digitální platforma je pro mě Twitter, YouTube nebo sociální sítě ve všeobecnosti, ale DAB+ je v období předcházejících ale i nastávajících pěti let jednoznačným kandidátem na rozvoj pozemních rozhlasových sítí.

Zmínila jste kromě VKV distribuce střední vlny. Některé evropské státy postupně střední vlny opouštějí a zůstávají buďto u VKV nebo pokročilejší státy přecházejí na DAB. Předpokládáte, že v rámci středních vln bude docházet k nějakým změnám? Jak vidíte jejich budoucnost na Slovensku?

Shodou okolností 1. listopadu podepisujeme se společností Towercom i dodatek smlouvy na střední vlny. Na Slovensku máme aktuálně jen tři vysílače v pásmu středních vln, jejich pokrytí je ale významné. Od 1. listopadu tedy navyšujeme výkon v Nitře, a po letech znovu zapínáme středovlnný vysílač v Rimavské Sobotě. To se stane současně. Z hlediska čistě technologického a technického to působí dojmem, že v jednom konkrétním období jdeme současně dopředu i dozadu. Situace v FM pásmu je ale opravdu náročná, FM pásmo je už deset let obsazené, a pokud se nějakému vysílateli na Slovensku podaří zkoordinovat frekvenci, je to v podstatě překvapující informace. Pokud tedy vůbec najdeme novou frekvenci, tak často za cenu toho, že pokryjeme jen malou lokalitu. Bohužel potenciál nových interferencí je často vyšší než užitek z nového pokrytí. Z pohledu správy frekvenčního spektra se zahušťuje síť nejenom novými vysílači a jejich užitečným pokrytím ale i mírou povolených interferencí. To jsou takové, kde interferovaný prostor se nachází mimo garantované pokrytí už z koordinovaného vysílače. To znamená, že my nějakou malou pokrytou lokalitu získáme, ale současně omezujeme pokrytí existujících sítí,ať už našich vlastních programových služeb nebo komerčních vysílatelů. Podobně pokud získá novou FM frekvenci jakýkoli komerční vysílatel. Neumím si představit stav FM sítí, pokud v tom budeme pokračovat nejbližších 10 let. V každém případě, pokud RTVS hledá řešení pro větší oblasti, jako je v našem případě Žitný ostrov nebo severovýchod Slovenska nebo oblasti, kde má některá z programových služeb geografickou mezeru v pokrytí, tak samotným FM vysíláním to už nedokážeme vyřešit. Slovensko je malá země střední Evropy, máme pět nejbližších sousedů a ještě probíhají koordinace s Rumunskem, protože vzdušnou čarou je to mezi jihovýchodním Slovenskem a severozápadním Rumunskem jen asi 65 kilometrů. Z toho vyplývá, že získat nové FM frekvence je téměř nemožné. Proto pokud je tu zájem o rozvoj pokrytí rozhlasových programových služeb v pozemním vysíláni, musíme hledat ve frekvenčních pásmech, kde je na takový rozvoj prostor. Nic jiného nám nezůstává. Ne, že bychom v roce 2017 chtěli rozvíjet středovlnné vysílání, ale jednoduše hledáme pro naše programové služby cesty, jak je bezplatně doručit k posluchači.

Takže vypínání v pásmu středních vln není rozhodně na programu.

V nejbližších letech ne, pokud se nerozběhne digitalizace v takovém rozsahu, abychom mohli mluvit o celoplošných sítích. DAB, FM vysílání a střední vlny jsou součástmi pozemního vysílánía free-to-air. Pro veřejnoprávního vysílatele je hodnědůležité dostat signál k posluchačibez bariéry placené služby.

Vysílač Bratislava - Kamzík

Takže to souvisí s tím, co už jste říkala předtím. Jak se bude situace vyvíjet po roce 2020?

Já bych si moc přála, aby se vyvíjela směrem k cíli, a jsem opravdu ráda, že jsme se dokázali dohodnout na národní strategii, byť není příliš ambiciózní a popisuje období přípravy a období rozvysílání, ale dokázali jsme dostat do strategie a udržet v ní společný postup všech vysílatelů -multiregionálních, regionálníchi lokálníchs licencí spolu sveřejnoprávnímvysílatelem. Pokud tedy v budoucnosti nastane nějaký další krok jako například Technický plán přechodu, tak už dnes jeve strategii uvedeno, že budeme postupovat společně. To mi dává jistý optimismus.

Jak už jste zmínila, vaším významným partnerem v rozšiřování digitálního vysílání a i ve stávajícím pokrytí je operátor Towercom, nicméně spolupracujete ještě se společností AVIS. Bude se zde něco měnit, nebo budete v rámci jejich multiplexů nadále také spolupracovat?

Ještě k dnešnímu dni a do 1. listopadu je vnímáme jako dvě téměř rovnocenné společnosti. K oběma jsme měli stejný vztah, který se zakládal na tom, že od nás dostali souhlas na šíření rozhlasových programových služeb prostřednictvím DAB+ sítí a všechny náklady nesly obě společnosti. 1. listopadu uzavíráme se společností Towercom dvouapůlletý kontrakt, ale neznamená to, že se společností AVIS nebudeme pokračovat. Společnost AVIS šíří identické programové služby jako společnost Towercom, aktuálně přelaďuje vysílač v Banské Bystrici na kótě Panský Dieľa tu také zajímavě navyšuje výkon, dál pokračuje ve vysílání v Nitře ze Zoboru. Také se nám s nimi dobře spolupracuje a je opravdu jenom na nich, jak bude spolupráce probíhat dál, nejsme žádným způsobem nuceni rozhodnout se pro spolupráci pouze s jedním z nich.

Nicméně na rozdíl od spolupráce s Towercomem se v případě AVIS-u jedná o experiment.

Je to experimentální vysílání, ale spolupráce je velice dobrá. Vysílač na Zoboru v Nitře je zajímavý mimo jiné i pro Žitný ostrov. Kóta Zobor je jedna z nejlepších kót na Slovensku z hlediska pokrytí, protože je to dominantní kóta v lokalitě. Dobrý výkon na takové kótě může znamenat výborné pokrytí celého kraje, proto jsme za spolupráci se společností AVIS rádi.

Řešili jste s operátorem Towercom kromě středovlnného vysílání a DAB vysílání také budoucnost v rámci terestrické distribuce? Mám na mysliDVB-T.

Rozhlasová distribuce byla provozovaná v DVB-T síti poměrně dlouhou dobu, ale musela z kapacitních důvodů ustoupit televizi. Samozřejmě proběhla debata, jestli ten krok udělat nebo ne, ale výsledkem diskuse je že rozhlasové programy k dnešnímu dni nejsou v DVB-T multiplexu šířeny. V něm jsou nyní televizní stanice Jednotka, Dvojka v SD a Jednotka, Dvojka v HD. Tím je multiplex s datovým tokem 19,91 Mbps opravdu naplněný; řekla bych až po strop. Vzhledem k tomu, že jsme jedna instituce, tak samozřejmě mezi námi neproběhly žádné smluvní vztahy nebo finanční přesuny. Přiznávám, že někteří rozhlasoví posluchači byli tímto krokem zklamaní, protože celoplošná DVB-T síť jim umožňovala příjem i těch rozhlasových stanic, které nejsou v pozemní FM síti. Na druhou stranu rozhlas patří do DAB+ sítě, tam je jeho budoucnost, tam ho mají posluchači hledat, z toho důvodu si mají posluchači kupovat DAB+ přijímače. A možná, že přesun, kterým je ve výsledku rozhlas v rozhlasové síti a televize v televizní síti, by mohl motivovat k rychlejšímu rozvoji obou z nich. Přeji si, aby digitální rozhlasová síť dosáhla většího pokrytí co nejdřív.

Měli jste třeba představu, jaké bylo procento lidí, kteří poslouchali rozhlas přes terestrickou platformu?

Neumím vám říct číslo, ale poté, co se předchozí vedení RTVS rozhodlo přesunout rozhlasové programové služby do DAB sítí a nechat v DVB-T multiplexu jenom televizní programové služby, se ozývali zejména mladí posluchači. Největší procento byli zřejmě mladí otcové, kteří svým dětem pouštěli na Junioru pohádky. Rádio Junior je totiž výlučně digitální programová služba. A ozývali se překvapivě také starší lidé, kteří postrádali Rádio Litera. Mají už na odpočinku o něco více času poslouchat literární tvorbu a vytvořili si za tu dobu posluchačský návyk.To bylo příjemné zjištění. V souvislosti s tímto rozhodnutím jsme se o posluchačských preferencích hodně naučili. Pozemní sítě opravdu mají v přiblížení se k posluchači pořád velký význam. Mohli jsme každého odkázat na internet nebo na satelitní vysílání, ale vidíte, svůj oblíbený program hledali v pozemním vysílání.

Vysílač Javorina

Považujete stávající portfolio rozhlasových stanic za optimální? Vysílání v DAB teď přechází do nějakého pilotu. Nepočítáte tam s nějakými změnami, ať už třeba ohledně možnosti některé stanice vypnout, případně při příležitosti nějaké události vytvořit speciální stream, který by bylo možné šířit?

Vypínat ne, protože náš kontrakt mluví o počtu vysílačů a počtu programových služeb. Je tak stanovena jeho hodnota a je to minimální počet programových služeb, které chceme v DAB+ šířit. Poskytovatel služby DAB+ nás informoval, že multiplex jako takový nebude úplně obsazený, alespoň ne ke dni spuštění. V kontraktu máme klauzuli, která říká, že je možné po vzájemné dohodě doplnit nebo zavést novou programovou službu, pokud tam bude kapacita. Také můžeme programovou službu, kterou už tam máme, pustit dvakrát - s různými parametry, abychom si dokázali porovnat pokrytí a kvalitu příjmu.

Od 1. listopadu budete mít pilotní vysílání. Umožňuje vám stávající legislativní situace spustit v rozhlasovém multiplexu nějakou stanici, která tady třeba ještě není a opravdu by byla přidanou hodnotou DAB?

Legislativa ani strategie takové omezení neurčuje. Naopak bych řekla, že u nás jsou snahy spíše opačné, tedy abychom celý multiplex obsadili veřejnoprávními službami, což by bylo základem budoucího veřejnoprávního multiplexu. Na jednu stranu je to samozřejmě zajímavá nabídka, kapacitu pozemních sítí považuji za součást národního bohatství, ale na druhou stranu by ve fázi mezi rokem 2017 a 2020 popularizaci DAB+ vysílání pomohlo mnohem víc, kdyby v multiplexu spolu s námi byly i další zajímavé a hodně poslouchané programové služby. Posluchači by se na základě kombinace veřejnoprávního a komerčního vysílání začali o technologii více zajímat. Ulehčilo by to celý proces digitalizace. Pokud by se v nejbližších čtyřech, pěti letech digitalizace pozemního vysílání účastnil jenom veřejnoprávní vysílatel, tak jsem přesvědčena, že by to celý proces prodloužilo a v konečném důsledku by to výrazně zdražilo přechod. Protože opravdu není jedno, jestli paralelní provoz analogových a digitálních pozemních sítí bude trvat pět nebo patnáct let.

Nicméně smlouva, kterou budete mít s Towercomem, umožňuje vstup privátních vysílatelů do multiplexu.

Smlouva není na kapacitu celého multiplexu a není v ní řečeno, že to je multiplex veřejné služby. Je to síť místních multiplexů. Je to kapacita, kterou si zkoordinoval provozovatel a obsadí ji podle svého nejlepšího přesvědčení. Nám bylo v multiplexu nabídnuto sedm pozic respektive šest, protože dvě programové služby máme v režimu denního a nočního vysílání, kdy Rádio Patria vysílá od šesti ráno do šesti večer, a potom se tam nasazuje programová služba Radio Slovak International. Účelem je, aby se využily i noční hodiny. Další pozice zůstaly plně k dispozici operátorovi, protože je to jeho síť, jeho zkoordinovaná kapacita a my budeme velice rádi, když tam budou spolu s námi další komerční programové stanice. Čím víc, tím líp. Teď jde podle mého názoru o to, abychom získali podporu posluchačů.

Nicméně nevylučujete, že i vy byste teoreticky mohli přispět nějakou případně časově omezenou stanicí, která by vznikla například jako Rádio Retro v Česku a po určitou dobu by vysílala při příležitosti například osmiček nebo listopadových událostí a podobně?

To je asi otázka na programového ředitele Slovenského rozhlasu, ale samozřejmě proč ne? A tato aktivita bude ještě víc žádaná v čase celoplošných sítí. V současnosti je ještě otevřená otázka veřejnoprávního rozhlasového multiplexu. I to je téma k diskusi, možná právě v rámci Skupiny pro digitální vysílání, kterou na Slovensku máme, protože veřejnoprávní multiplex přináší obrovské výhody v tom, že celá kapacita je určena pro veřejnoprávního vysílatele a je na něm, jak multiplex obsadí a s jakým pokrytím bude vysílat. Může si samozřejmě dohodnout i pokrytí 99,9%. Otázka je, jestli by komerční vysílatel měl zájem o tak vysoké pokrytí. Máme také zkušenost ze stavby televizních multiplexů, kdy rozdíl mezi osmdesáti pěti procenty pokrytí a devadesáti devíti procenty pokrytí představoval exponenciální nárůst ceny provozu takového multiplexu. Takže předpokládám a mám takovou zkušenost z televize, že komerční vysílatelé hledali nějakou objektivní hodnotu mezi pětaosmdesáti a devětadevadesáti procenty, která je ještě pro ně z komerčního hlediska zajímavá. Veřejnoprávní vysílatel bude pravděpodobně cílit na vyšší pokrytí, než komerční vysílatel. Z tohoto hlediska by pro nás byl veřejnoprávní multiplex samozřejmě zajímavý. Na druhou stranu 99% pokrytí něco stojí a jde o to, jestli takové prostředky budou okolo roku 2020 disponibilní, z jakých zdrojů budou čerpány a jestli budou disponibilní na celé období kontraktu. Takže aktuálně půjdeme ve společné síti a já osobně nevylučuji takovou i budoucnost. Bylo by to pro nás i pro ně finančně jednodušší, ale samozřejmě za cenu dohody o pokrytí. Obě varianty mají v této chvíli na Slovensku své odpůrce i zastánce.

Nicméně přece jen jednu speciální stanici, která vznikla při příležitosti 90. výročí Slovenského rozhlasu, máte, a tou Rádio Pyramida. Bylo řečeno, že to bude projekt na časově omezenou dobu. Platí to pořád?

Rádio Pyramida není nová programová stanice, předtím už byla vysílána s označením Rádio Klasika. Máme na ni digitální licenci, máme oprávnění ji vysílat v analogových sítích, existuje a bude i dál součástí našich okruhů.

Dohledové centrum operátora Towercom

Nicméně pod tím označením Pyramida teď vysílala po nějakou omezenou dobu.

Není důvod ji nevyužít pro oslavy československého výročí nebo vzniku Československé republiky nebo pro jakékoliv další výročí. Samozřejmě by bylo zajímavé ji použít ve prospěch digitalizace, ale to je opravdu téma na další období.

Naznačila jste, že existuje nějaká pracovní skupina, která má na starosti digitální rozhlas. Řekněte o ní něco čtenářům. Jaká je aktuálně její role a jestli se případně její role od listopadu, nebo vůbec do roku 2020 nějak změní?

Pokud mám správné informace, na rozdíl od Českého rozhlasu se jedná o pracovní skupinu zřízenou ministerstvem. Zabývá se digitalizací pozemního vysílání, ale nejenom jí. Několik let zastřešovala přechod z analogového na digitální televizní vysílání. Minulý rok bylo hlavním tématem finalizace a schválení strategie přechodu na digitální rozhlasové vysílání. Strategii schválila vláda Slovenské republiky v lednu 2017, což považuji za úspěch celého týmu pracovní Skupiny. Vzhledem k tomu, že je členem skupiny je i stát v podobě ministerstva dopravy, ministerstva kultury, ministerstva financí, tak se na této půdě dají komplexně připravit všechny podmínky přechodu a dají se podporovat na různých úrovních včetně zapojení automobilového průmyslu. Myslím, že naše práce koresponduje spíše s pracovní skupinou, kterou zastřešuje české ministerstvo průmyslu a obchodu pro přechod na DVB-T2.

Takže se jedná o pracovní skupinu na vládní úrovni asi do roku 2020. Na úrovni rozhlasu se nic takového nechystá?

To nevylučuji. V srpnu nastoupil nový generální ředitel a samozřejmě bude mít vlastní představy o digitalizaci rozhlasového vysílání. Součástí jeho projektu, se kterým kandidoval na pozici generálního ředitele RTVS, byla jak digitalizace rozhlasového vysílání, tak iznalost situace související s přechodem na digitální televizní vysílání druhé generace. Nepochybuji, že problematice bude nové vedení RTVS věnovat dostatečnou pozornost.

Vy už jste naznačila, že bude docházet k určité lehké propagaci digitálního vysílání směrem k posluchačům. Počítáte s tím, že třeba budete hledat nějakého partnera mezi prodejci s elektronikou, aby se mezi lidmi rozšířil počet DAB přijímačů, nebo nějakou firmu, která by opravdu výrazně mohla napomoci a posunula digitalizaci směrem ke stavu, aby se to mohlo potom nějakým způsobem dále hýbat?

Nejsme zatím ve fázi hledání externího partnera. V každém případě bude propagace v oblasti digitálního rozhlasového vysílání potřebná, protože se ne výjimečně setkáváme s nedostatečnou informovaností personálu v prodejnách s elektronikou.Obchodní společnosti jsou často nadnárodní nebo mají zahraniční vlastníky a ne vždy je personál kvalifikovaně vyškolen a ne vždy ovládá lokální situaci ať už v oblasti přípravy digitálního rozhlasového vysílání nebo přechodu na DVB-T2 . Obzvlášť se to týká oblastí, kde chybí evropská regulace, jako je konec DVB-T nebo FM vysílání v krajinách Evropské unie, kde bude datum ukončení nebo délka souběhu velice různorodá. Na poli propagace máme hodně příležitostí k realizaci. Digitální rozhlasové vysílání samozřejmě potřebuje propagaci z mnoha důvodů. Jeden z důvodů je skutečnost, že to není vynucený přechod jako u televizního vysílání. Vynucený přechod znamenal, že byla uvedena přesná data a cíle, které musela každá země Unie splnit a ta nedobrovolnost jistým způsobem mobilizovala síly.Ukončení analogového vysílání a přechod na digitální rozhlasové vysílání není regulovaný na evropské úrovni. Není regulovaný ani trh s přijímači v tom smyslu, že by se k nějakému datu ukončil dovoz přijímačů podporujících výlučně FM standard do zemí Evropské unie. V rozhlasovém prostředí tak chybí tlak, který by země motivoval a hnal k nějakému konkrétnímu datu, k vytvoření technického plánu přechodu, k certifikaci přijímačů, D-booku a ke všem ostatním krokům, kterými procházela televizní digitalizace.

Nicméně například v Norsku nebo ve Švýcarsku je pochopitelně situace úplně jiná a věřím tomu, že kdyby taková byla na Slovensku, tak by se nebylo o čem bavit.

Osobně se ještě nevzdávám myšlenky, že nějaký společný postup bude nutný, protože bez společného postupu se opravdu může stát, že vysílatelé budou šířit všechny své programové služby všemi platformami a bude to trvat nekonečně dlouho. Potom je tu riziko, které ještě dnes neumíme úplně přesně popsat, a to riziko představuje příchod nových technologických platforem, které dnes ještě nejsou k dispozici a už jsou zkoumány. Potom se nám může stát, že pokud nezrealizujeme přechod v rozumném horizontu, tak technologie DAB+ už opravdu začne být zastaralá. Digitální rozhlasové vysílání tady nemáme ani rok, ani pět let. Vysílací systém DAB má už dnes za sebou snad pětadvacet let existence.

Jak to vypadá s komerčními vysílateli? Už jste několikrát naznačila, že bude důležité, aby se na procesu podíleli. Jak se aktuálně na digitalizaci tváří? Zabývají se tím vůbec? Předpokládám, že asi moc ne a situace bude podobná jako v České republice.

Věřím, že jejich odpor má svůj důvod. Komerční rozhlasoví vysílatelé jsou naši přátelé a naši partneři a pořád ještě věřím, že do toho půjdeme společně, i když samozřejmě oni vnímají ta rizika mnohem citlivěji. Těmi riziky jsou pro ně potenciální ztráta trhu, příchod nových rozhlasových stanic a také cíli na jinou posluchačskou základnu. Já si to všechno uvědomuji a nechci zlehčovat ani naši otázku stabilního rozpočtu, ani jejich situaci ve smyslu budoucího podílu na trhu a budoucích marketingových možností, ale přece jenom si pořád myslím, že digitalizace rozhlasového vysílání jednoduše přijde.

Otázkou je kdy.

Přijde mi jako mnohem rozumnější přístup zajímat se o digitální rozhlasové vysílání, vložit do něj své programové služby, učit se měřit a počítat pokrytí, sledovat výkony a uvažovat o reálných nákladech budoucích síti. Zkrátka využít období první fáze digitalizace na to, abychom se co nejvíc dozvěděli a ne na to, abychom ztratili čas tím, že ji budeme odmítat. Doufám, že do toho půjdeme společně. Na místě je otázka, jestli bychom to vůbec bez komerčních vysílatelů dokázali. Samozřejmě, pokud budou peníze a pokud bude státní zájem, tak postavit a provozovat celoplošnou DAB+ síť dokáže veřejnoprávní vysílatel i sám. Ale docílit poslechovost nad 50% potřebnou k vypínání sám dokáže stěží. Je jenom málo posluchačů, kteří jsou bezvýhradně věrní své programové službě a nepřeladí rádio. Myslím, že čím bude obsah multiplexu bohatší, tím líp. Samozřejmě, že jsou v České republice a stejně tak i na Slovensku zástupci vysílatelů, kteří mají tendenci třeba se i hodit na koleje, aby jim digitální oř nepoškodil jejich mediální pastviny, ale otázka je, do jaké míry je to skutečné. A do jaké míry za tím může být docela pochopitelná snaha o získání dobrých negociačních pozic ve vztahu k budoucím podmínkám provozu sítí. Já jsem přesvědčená o tom, že do toho můžeme jít jedině společně, a že to víme jak my, tak i naši přátelé v komerčních rádiích. Že si vzájemně uvědomujeme, jak se potřebujeme.

Foto: Towercom