ČT3 se nám podařilo spustit za týden, 4K vysílání je v tuto chvíli nereálné, říká technický šéf České televize
V druhé části rozhovoru s Michalem Kratochvílem dokončujeme debatu nad přechodem na pozemní vysílání DVB-T2, dotkneme se i zahájení vysílání stanice ČT3 a její budoucnosti. Distribuce signálu v Ultra HD formátu není v současné době na stole.
Proces přechodu na DVB-T2 začal v případě České televize v roce 2018, teď tedy by měl skončit kompletně někdy v říjnu 2020.
V říjnu u komerčních televizí.
Ve vašem případě tedy v září. Řekněme si upřímně, nejsou dva roky příliš dlouhá doba? Když se podíváme například k sousedům, kde pravda mají jinou penetraci pozemního vysílání, zvládli to výrazně rychleji. Jaký je váš názor na tak dlouhý souběh?
Těžko říct. V každém případě se jednalo a stále jedná o proces termínově stanovený vládními dokumenty.
Nedalo se přejít rychleji?
Asi ano. Vysílače jako takové sice jsou v naší síti, ale máme na ně dodavatele služby, takže přechod i nějakou dobu trvá. Na druhou stranu já bych řekl, že my jsme měli podobu finální sítě od jara roku 2018, přelaďovali jsme tedy jenom něco. Ale když se podíváte na ostatní sítě, tak musely přelaďovat poměrně hodně, což zdaleka není tak jednoduché. A teď je otázka, za jak dlouho jsou lidé schopni si v dotyčné oblasti přeladit napřed na přechodovou, potom na finální síť. Jestliže doteď někteří nebyli schopní přeladit a kupují si přijímače až na poslední chvíli, je otázka, co by se stalo, kdyby se přešlo v kratší době. Já opravdu nevím.
Spíš jsem se ptal na váš názor, protože možná by se dalo také polemizovat, jestli přechodové sítě nebyly zbytečnost.
Určitě ne. Kdybyste vypnutí DVB-T riskl s nějakými výpadky ve smyslu, že vypnete, pak nějakou dobu čekáte, než zapnete DVB-T2, ale myslím, že tak razantní vypnutí asi není úplně možné ani udělat. A představte si, že v nějaké lokalitě řeknete: "Tak teď tady týden vysílat nebudete, my potřebujeme udělat vysílač." To nejde. Něco se dá udělat střihem, ale něco když vypnete, tak než opětovně začnete vysílat, musíte někam aspoň na chvíli odejít. Nemám postup natolik zmapovaný, abych dokázal sofistikovaně odpovědět, ale řekl bych, že takhle jednoduchý není. Byl by určitě dynamičtější, ale po všech stránkách. Mám na mysli i negativní dynamičnost.
Čtěte také
Dobře. Já jsem se ptal i proto, že v průzkumech prezentovaných Českými Radiokomunikacemi se ukázalo, že je právě řada lidí, kteří přechod nechávají na poslední chvíli. Proto je celkem překvapivé, že proces zapínání DVB-T2 tady probíhal dva až tři roky.
Chování lidí možná vychází z nějaké mentality, nevím.
Dobře. Nicméně za Českou televizi vidíte průběh v pořádku?
Ano. Moje vyjádření na Radě, za kterým si stojím, bylo míněno hlavně tak, že divák nemá představu, jak velké množství technologie musíme kvůli přechodu na DVB-T2 měnit inhouse, takzvaně v domě, v televizi jako takové.
Tak si tedy nějak v kostce řekněme, co po technické stránce přechod na DVB-T2 znamenal pro Českou televizi.
Nechme možná stranou několik radiokamer, ale úplně brutálně dotčené jsou bezdrátové mikrofony, mikroportové přijímače, vysílače. Mluvíme o stovkách mikroportů, které musíte buď přeladit, anebo úplně vyměnit, protože jsou kmitočtově úplně jinde od frekvence, kam je potřebujete vy nějakým způsobem přeladit. A technické úpravy děláte za plného provozu a pořady se dále a dále vyrábí. A samozřejmě ctíme a musíme dodržovat zákon o veřejných zakázkách. Něco vysoutěžit v České televizi není tak jednoduché jako v komerční televizi. Mám mnohaletou pracovní zkušenost s komerční sférou, kde když přesvědčíte majitele potažmo finančního ředitele, tak jdete a můžete si koupit mikroporty pomalu druhý den a jen záleží, za jak dlouho vám je dodavatel poskytne. Ale já musím jít na veřejné zakázky, vypsat, dodržet veškerou literu zákona, čekat, než dostaneme nové atd. Takže od chvíle, kdy mám tužbu a záměr do fyzického získání uteče poměrně hodně vody. A v takovém množství udržet provoz v chodu není vůbec jednoduché. Bavili jsme se o 50p, kdy kompletně všechno je dělané teď v 50i a přechod na 50p také něco stojí a také nějakou dobu trvá.
Pro laika zase mluvíme o přechodu z jednoho obrazového formátu na druhý zjednodušeně.
Dá se říct, ale zjednodušeně, máte pravdu. A přechod na jiný formát obrazu s sebou nese samozřejmě věci – postprodukce, návaznosti – dneska je spousta věcí na softwarech, aby data byla přepočítána ve správných kodecích. ale všechno výše jmenované má nějaké konsekvence na disková pole, na vysílací pole, na postprodukční atd. a to měla moje věta z úvodní otázky vyjádřit: kdybych si mohl vybrat, tak takovou obměnu zařízení bych si raději odpustil.
Což ale nejde.
Nejde, pásmo 700 MHz je pryč.
Ale pravděpodobně by to nešlo, i kdyby pásmo 700 MHz zůstalo.
Kdyby pásmo 700 nebylo odebíráno, tak by nebylo nutné tady přelaďovat celé vysílání, nemuselo se jít do HEVC atd., ale pásmo 700 MHz bylo odebráno. Jeho odebrání musíme vnímat jako fakt, a jak říká Cimrman: "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, , ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžeme dělat."
Vy už jste zmínil, že chystáte rozšíření regionálního vysílání. Vaši kolegové na konferenci Radiokomunikace v Pardubicích loni už něco naznačili, že budou dvě regionální verze – jedna severovýchod a druhá jihozápad, pokud se nemýlím.
Téma dalších regionů bych s dovolením nechal případně na generálním řediteli, který jej dokáže objasnit i ze strategického hlediska a já bych toto téma tedy nyní nikterak nerozváděl.
Za jak dlouho se vám podařilo spustit stanici ČT3?
Přesně do týdne včetně navázání na odbavovací a produkční softwary a navíc jsme museli začít vysílat ze záložního odbavovacího pracoviště, celý proces nebyl jednoduchý. A ČT3 jsme rozjeli a vzápětí jsme tam okamžitě přidávali další funkcionality. Přenastavovat headend za vysílání je něco podobného, jako kdybyste si vzal šroubovák a šel jste za letu do pilotní kabiny a řekl jste pilotovi, že mu tam teď něco trochu poladíte. Asi by se netvářil úplně vlídně. A myslím, že cestující zrovna tak.
Když jste tedy věděli, že ČT3 potřebujete v časovém horizontu jednoho týdne spustit, jaké všechny kroky bylo třeba udělat kromě informování operátorů?
Zejména bylo nutné provést poměrně rozsáhlé úpravy v odbavovacím a v produkčním softwaru, protože jsme potřebovali přihlašovat pořady. Když chceme odbavit nějaký program, tak máme nějakou časovou osu, do které takzvaně přihlašujeme pořady. A museli jsme je přihlašovat do něčeho, co tam ale virtuálně nebylo. Když si rozbalíte roletku, ve které máte různé možnosti, kam pořad přihlásíte, tak v té roletce samozřejmě ČT3 neexistovala. A my jsme potřebovali ČT3 pro přihlašování vytvořit, takže jsme tam laborovali, jakým způsobem ji dostat do vysílacího softwaru. Ručně vysílat nejde, jsou tam například krátké upoutávky, přibyly tam hlasatelky atd. Teď tam navíc jsou různá loga a informační zprávy. Všechno ještě probíhalo navíc v době největšího vzestupu koronaviru, respektive informací o něm, potřebovali jsme tam tedy dostat veškeré grafické atributy, které se týkaly titulků s informacemi o koronaviru. A protože kanál ČT3 byl mířen zejména na seniory, kteří potřebovali informace o situaci získávat a ČT3 pro ně byla zásadním informačním kanálem, proto jsme všechny věci tam museli od začátku mít. Spuštění kanálu na zelené louce do týdne není špatné.
Generální ředitel naznačoval a řekl na jednom z posledních zasedání Rady České televize, že zatím je budoucnost stanice otevřená, protože není jasné její financování. Pokud by byla ČT3 náhodou vypnuta, tak vám se z provozního hlediska uleví, protože bude větší kapacita v multiplexu a budete mít, jak jste i naznačil, méně starostí.
Upřímně řečeno, na začátku to byl poměrně velký bolehlav, s kolegy jsme se s ním nějak popasovali, teď už vše běží. A je pravdou, že jsme bez technických rezervních možností, že kdybychom měli problémy na nějakém jiném kanále, tak bych měl zásadní problém, protože samozřejmě nemám nekonečně mnoho odbavovacích pracovišť. Jediná rezerva, která byla, teď jede ve prospěch ČT3 a my se snažíme ze všech sil udržet vysílání tak, aby tam nebyly problémy, nebyly výpadky a nemáme možnost si cokoliv vyzkoušet. Problémů je víc, ale naučili jsme se s nimi žít.
Čistě teoretická otázka: Pokud by náhodou zůstala vysílat ČT3 a přibyly další regiony, to už asi problém bude.
To není za současné konstelace odbavovacích pracovišť možné.
Takže spuštění dalších regionálních studií v DVB-T2 by znamenalo nějaké ještě větší technické úpravy?
Ano, poměrně rozsáhlé.
Například?
Nová odbavovací pracoviště.
Která by byla tedy určená čistě pro regionální studia?
V rámci celkového upgradu odbavovacích pracovišť by bylo myšleno i na ně a i v projektu je na nová pracoviště pamatováno.
A předpokládám, že proto se asi nejedná o tak jednoduchou operaci, protože kolegové už o upgradu mluvili loni a teď bylo řečeno, že další regionální studia budou spuštěna v příštím roce.
Až budou nová odbavovací pracoviště, tak se budeme moci zabývat otázkou dalších regionů, dříve není možné nová vysílání řešit, ani v rovině snění. ČT3 byl sen, který jsme rozjeli rychle a dostali jsme se úplně na konec možností, které máme. ČT3 se zpočátku jevila jako nereálná, ale za dvě minuty si rozmyslíte postup a za pět minut možná už vás něco napadá a druhý den už jste schopní předložit nějaký rozumný technický plán a něco, co dává smysl a co by opravdu někam vedlo. Za současných okolností se teď bavit o dalších regionálních kanálech, je nadbytečné a technicky nereálné.
Vím, že téma vysílání ve 4K je pro Českou televizi prakticky pasé, protože i z dosavadního průběhu našeho rozhovoru je jasné, že Česká televize teď provedla nějaký technologický upgrade na vysílání 1080p50, který stále probíhá. Nicméně občas se objevují i v diskusních fórech různé kritické názory, proč tedy rovnou Česká televize neprovedla třeba částečný upgrade vysílacích pracovišť, neudělala nějaký 4K Ready, který by případně v průběhu let doplňovala?
Tak, jak jste situaci nastínil, není úplně mimo, jde spíš o jinou věc: kdo transformaci na 4K zaplatí? Koncept 4K je neufinancovatelný. A teď ještě jeden drobný problém: technologie stárne mnohem a mnohem rychleji, než stárla dříve, což znamená jedno: udělat si dneska něco Ready je úplně bezvadné, ale pakliže projekt nebudete realizovat asi do čtyř let, tak se udělalo Ready úplně zbytečně a peníze koncesionářů se vyhodily z okna.
Takže 4K vysílání v případě ČT připadá v úvahu třeba za pět let?
Může přijít kdykoliv, ale já potom budu potřebovat nějaký čas dát vše potřebné dohromady. 4K začnu řešit ve chvíli, kdy bude na stole a kdy bude jasné, že tady je opravdu poptávka, požadavek a samozřejmě na úrovni generálního ředitele potažmo ostatních kolegů z managementu, že existuje obsah, který bychom takto vysílali, a pak se nad ním začneme zamýšlet Ale dělat si něco takzvaně do šuplíku, když pak nedojde k realizaci do čtyř pěti let, tak potom už Ready zestárne a bude nepoužitelné. Ready znamená, že máte něco připraveného, ale ono Ready ve finále nenastalo, takže Ready můžete vzít, dát pryč a můžete dělat další Ready. Budovat takovou technologii předem je neekonomické a s péčí řádného hospodáře takhle nemůžu postupovat.
Opět čistě teoretická otázka: Kdybyste náhodou šli do 4K upgradu, tak o kolik násobků by byl jeho provoz dražší než rozlišení, které máte v současné době?
Abyste měl něco, co odbavuje 4K, tak musíte mít taky něco, co vyrobí 4K, co postprodukuje 4K a teprve pak má smysl řešit jeho odbavení. Ve chvíli, kdy nemáte obsah, tak je výborné, že máte odbavovací pracoviště, ale tak skončíte jako některé kanály na nějakých jiných vysílacích platformách, které tam jedou do mrtva nějakou smyčku jezera, listí. Člověk sice vidí, co jeho televize dokáže, což je možná fajn, ale natočení filmu ve 4K už stojí jiné peníze. A 4K je číslo, které lidem moc neřekne, ale vezmete-li si obrázek v HD, tak 4K jsou 4 HD obrázky složené do jednoho. A samozřejmě, že takový obsah také zabírá nějakou plochu na diskových polích a produkčních polích atd., kdy všechno stojí spoustu peněz, a když je na konci sečtete, tak se nejedná jenom o náklady na odbavovací pracoviště nebo jenom na jednu 4K kameru. Bylo by bezva, kdyby bylo financování 4K takhle snadné, ale není. Chápu, že třeba sport by byl hezký ve 4K, ale jeden přenosový vůz by nic neřešil. Konsekvencí, které jsou na 4K nabalené, je strašně moc a bohužel všechny mají jeden společný jmenovatel – peníze. A kdo takový provoz ufinancuje, kdo ho zaplatí? Obávám se, že za současné konstelace není prostředků na realizaci myšlenky 4K, jakkoliv bych rád.
Související
-
Technický ředitel České televize: Přechod na DVB-T2 nepřinesl globální problémy
Měla Česká televize jinou možnost než vysílat své programy s kódováním HEVC? A co by to pro veřejnoprávní médium znamenalo?