Technický ředitel České televize: Přechod na DVB-T2 nepřinesl globální problémy, objevily se jen lokální záležitosti

"Kdybych měl rozhodnout já, tak bych do toho (přechodu na DVB-T2, pozn. red.) nešel a vymyslel bych, jak vysílat HD programy v DVB-T." To je věta, která zazněla z vašich úst na posledním zasedání Rady České televize. Takový výrok se mohl hodit do pomyslného krámu zejména operátorům satelitní televize, kteří se dlouhodobě snažili zpochybňovat přechod na tuto platformu. Možná to nebylo úplně šťastné.

Ano, taková věta tam zazněla, protože jsem samozřejmě předpokládal, že účastníci Rady vědí, o čem hovoříme. Ale interpretoval jste jen její část. Kdyby nám nebylo bývalo odebráno pásmo 700, býval bych raději do DVB-T2 nešel a zůstal v DVB-T a kdyby šlo jenom o HD, tak v DVB-T se HD vysílat dalo, i když složitě, Ovšem nikoliv za situace, že bylo sebráno pásmo 700. Nebyli jsme součástí rozhodovacího procesu a s odebráním jsme nesouhlasili, ale když bylo pásmo 700 odebráno, bylo potřeba zareagovat a udělat sítě takové, aby se zajistilo opět pokrytí pro tuzemské vysílatele, kteří vysílají na českém teritoriu, což bez DVB-T2 nešlo a nejde.

Vy byste dokázali do DVB-T dostat programy v HD kvalitě, v jaké jsou k dispozici v DVB-T2 i s doplňkovými službami, jako je třeba prostorový zvuk a podobně, nebo by muselo dojít k nějakému kompromisu?

Nejenom ke kompromisu, technické řešení je víceméně řečnického charakteru. Muselo by se rozhodnout, které programy by šly do HD, zda všechny nebo některé, zda prostorový zvuk u některých nebo u všech a jestli bychom ještě například neměli kousek nějakého jiného multiplexu za výhodných podmínek. Věta, o které jste mluvil, byla vyňatá z celkového kontextu. Kdybych si mohl vybrat, ano, do DVB-T2 bych nešel, protože jeho realizace stojí peníze a přechod není úplně jednoduchý ani pro diváka. Diváky stál přechod na DVB-T2 spoustu financí a ještě bylo nutné provést všelijaké různé úpravy anténních systémů a podobných věcí. Nicméně pásmo 700 bylo odebráno, a proto DVB-T2 byla jediná cesta. A dotyčnou větou jsem chtěl vyjádřit, že jsem se z něj tak úplně neradoval. DVB-T nedává smysl v situaci, kdy nemáme pásmo 700 MHz. DVB-T2 byla jediná cesta. A terestrické vysílání je zásadním pilířem našeho vysílacího mixu.

Které má asi 50 procent populace.

Ale je hlavně v zákoně.

Navíc volně šířených televizních kanálů je tady v České republice relativně dost a je vůbec otázkou, jestli by se i do DVB-T dostaly.

Těžko říct, to bych spekuloval.

To už asi není otázka na vás.

Ne, ale v každém případě terestrické vysílání je dominantní, zásadní a zcela jednoznačně nepostradatelné pro Českou televizi, a tím pádem z DVB-T musela přejít do DVB-T2. Celý proces byl ale spojen se spoustou starostí. Kdybych si mohl vybrat, raději ne, ale nesmělo by se odebrat pásmo 700 MHz.

Technický ředitel České televize Michal Kratochvíl|foto:Jiří Šeda

Vy jste zmínil, že na straně diváků byly také nějaké náklady, které nemusely být malé, případně třeba do úprav společných televizních antén. České Radiokomunikace ale dlouhodobě avizovaly, že zaprvé jde o přechod bezplatný, že se jedná de facto o jedinou bezplatnou platformu, a zadruhé nejjednodušší a nejlevnější možnost přechodu pro diváka.

Pravděpodobně se liší případ od případu, nechtěl bych situaci nějakým způsobem generalizovat. Nicméně se věta jako axiom dá použít, ovšem kdyby se bývalo neodebíralo pásmo 700, tak by náklady na straně diváka nebyly – přijímač, set-top-box, anténa. Nicméně jsem technický ředitel, technické věci jsou mi blízké. Samozřejmě, že dodatečné možnosti, které máme v DVB-T2, jsou příjemné, ať už například prostorový zvuk díky šířce pásma, nebo bitovou rychlost, kterou máme k dispozici a další a další. Jsme v SFN (jednofrekvenční, pozn. red.) síti, takže oddělit regionální vysílání České televize pro daný region není technicky reálné. Proto vysíláme například Severomoravské a Jihomoravské regionální vysílání po celé republice, což může být příjemné. Odjedete z Brna na dovolenou na Šumavu a na Šumavě se podíváte, co je ve vašem regionu aktuálního v regionálním okně, které je tam vysíláno. Takže ano, DVB-T2 má určitě dodatečné výhody. Nicméně opět říkám, otázka je, jestli dodatečné výhody za ty peníze jsou benefitem, co divák očekával a chtěl. Ale bylo nutností zachovat bezplatné vysílání na území České republiky, a jak jste sám zmínil, terestrické vysílání v České republice má obrovskou historii, tradici a lidé jsou na něj zvyklí. Nejsem sociolog, abych teď vymýšlel, z jakého důvodu, ale prostě to berme jako fakt.

Jednou z výhod vysílání v DVB-T2 HEVC, kterou jste sám zmínil, je vysílání všech programů ve Full HD kvalitě. Proč jste se rozhodli pro formát 1080p50? Byl případně ve hře v souvislosti s přechodem i nějaký jiný scénář, který by připadal v úvahu?

Scénář by se vždycky najít asi dal. Na druhou stranu nežijeme ve vakuu, ale státy okolo nás jako například Německo také přijímají nějaký standard a i Česká republika jako trh není pro přijímače z největších, takže samozřejmě se dost díváte i přes plot k sousedům, jakým způsobem přechod na DVB-T2 řešili a řeší a probíhaly taky testy. Probíhaly testy například s Interlacem v HEVCu a vím, že proces tam nebyl úplně jednoduchý.

Můžete to jenom trošku pro laické čtenáře vysvětlit?

Do doby přechodu na DVB-T2 se vysílalo ve formátu Interlace, tedy prokládané řádkování, kdy máte 25 snímků rozložených do padesáti půlsnímků, ty dělají pohybové fáze obrazu a v podstatě vysíláte v jednom půlsnímku sudé a v dalším liché. V době televizorů s klasickou skleněnou obrazovkou bylo prokládané řádkování harmonizováno. Nicméně se jednalo o formát Interlace v době, kdy bylo 50i prokládané řádkování, tak u formátu HEVC se ukázalo, že 50 progresivních snímků vychází lépe. HEVC je pro zobrazování podstatně lepší, což testy potvrdily. A proto byl vybrán a na úrovni kodéru se teď obrázek převádí kompletně na 50 progressive.

Co se týká Německa, které jste zmiňoval, německé veřejnoprávní televize se rozhodly právě pro formát 1080p50 nekódovaného vysílání. Nechali jste se jimi inspirovat?

Spíše jsme se rozhodovali na základě testů a určitě se dělaly testy i na západ od našich hranic a taky různě laborovali, vymýšleli a HEVC z testů vyšel jako nějaký unifikovaný standardizovaný formát. A jak říkám, nežijeme ve vakuu, ale v nějakém prostředí, které se nějak technicky chová, takže jsme i HEVC převzali jak na základě testů, tak na základě zkušeností ze zahraničí.

Technický ředitel České televize Michal Kratochvíl|foto:Jiří Šeda

Přechod na DVB-T2 se pomalu blíží ke konci. Co jste si z něj odnesli? Jaké jste třeba nasbírali zkušenosti s formátem HEVC vysílání, které se vám můžou hodit v budoucnu?

Využili jsme zkušenosti z přechodu z analogu na DVB-T. Teď nechci mluvit za jiné vysilatele na území České republiky, ale myslím, že tehdy jsme byli všichni poněkud lépe a více připraveni, ať už s ohledem na informační kampaně nebo technicky, protože třeba Česká televize je operátorem multiplexu, museli jsme tedy rekonfigurovat a pořídit novou službu headendu a tam jsme si právě vyzkoušeli například tzv. dynamické sdílení pásma pro regiony. Když se ve vysílání objeví regionální okno, tak my tam určitým způsobem dynamicky zužujeme a rozšiřujeme některé kanály, na kterých vysílají regionální vysilatelé jako Brno, Ostrava a až budeme mít nová odbavovací pracoviště, ještě u nás přibydou další. Zkušenosti s přechodem na DVB-T2 jsou nové, ale využili jsme hodně svých zkušeností, které jsme měli z přechodu z analogu do digitálu.

A lišilo se u DVB-T třeba něco i po technické stránce oproti DVB-T2 pro Českou televizi?

Myslím, že se lišila jedna zásadní věc a sice to, že jsme přecházeli z vícefrekvenční sítě na téměř jednofrekvenční, protože síť České televize je harmonizována na 26. kanále, pouze jižní Čechy a severní Čechy vysílají  na jiných kmitočtech a tam jsme tedy přelaďovali v průběhu přechodových sítí od jara roku 2018. Dá se tedy říct, že Česká televize kromě dvou regionů už vysílá v DVB-T2 na 26. kanále celoplošně. Takže potud byl přechod díky nabytým zkušenostem v některých ohledech jednodušší, na druhou stranu zase jednofrekvenční síť s sebou nese mnoho různých úskalí.

Jaká úskalí se objevila? Projevila se nějak u diváků?

Samozřejmě, že vzniknou-li lokální problémy, tak je také řešíme ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem. My si kmitočty nepřidělujeme, my je získáváme od ČTU jakožto regulátora. Někde v určitých lokalitách mohla zazlobit jednofrekvenční síť a tam samozřejmě ve spolupráci s ČTU hledáme jiná alternativní řešení, ale liší se lokalita od lokality.

Já nechci zabíhat do nějakých podrobností, ale jakým způsobem se problémy se sítí projevovaly? Měly vysílače a dokrývače problém, že by spolu nějak nekomunikovaly nebo co se vyskytlo?

Když vysíláte na stejném kmitočtu a máte vzdálenější vysílač silnější než bližší, tak tam mohou vznikat za určitých konstelací problémy. Ale neevidujeme problémy plošného charakteru, a jestliže vznikly nějaké lokální, tak je samozřejmě řešíme s ČTU lokálně, ale nejedná se o nějaký velký globální problém.

Když vezmeme ještě přechod tedy na DVB-T2, objevilo se tam třeba nějaké regionální specifikum, se kterým jste nepočítali? Vy jste tedy teď zmínil například občas nějaké rušení nebo něco takového, tak objevila se tam třeba nějaká zvláštnost?

Nechtěl bych říci, že by se objevilo něco zásadního. Šlo pouze o lokální a drobné problémy, které jsme řešili například se starosty nebo s anténáři. Jsou to profesionálové, kteří v dané oblasti operují a dělají společné televizní antény. Oni dokáží zobecnit některé trable regionu, které tam vzniknou, a my na ně nějakým způsobem potom reagujeme. Začít teď zevšeobecňovat nějaký problém by nebylo fér.

Technický ředitel České televize Michal Kratochvíl|foto:Jiří Šeda

Nicméně, když byste třeba porovnal DVB-T a DVB-T2, což jsou trošku jakoby jablka a hrušky, tak kromě toho, že samozřejmě třeba v DVB-T byl formát SD, v DVB-T2 je HD formát u všech programů, chovala se technologie třeba i nějakým jiným způsobem, že by pokrytí bylo třeba lepší nebo robustnější?

Zde se hledá odpověď velmi složitě. Ve chvíli spuštění DVB-T2, naší přechodové sítě, se moji technici z inženýringu vydali po českých oblastech a v určitých lokalitách jsme chtěli vědět, nakolik teoretická pokrytí odpovídají praktickému pokrytí. A zjistili jsme, že míra pokrytí sedí, že teoretická a praktická pokrytí se od sebe příliš neliší. Ale naše zjištění nemusí nutně platit ve všech lokalitách, protože někde můžete mít nějakou větší kopcovitost, než s kterou počítá celý teoretický model a někde může pokrytí nějakým způsobem trošku zahaprovat. 26. kanál je kmitočtově poměrně nízko, proto nás zajímalo, jak se vlny signálu ohýbají za terénními překážkami a podobně.

My jsme měli samozřejmě nějaké pokrytí v DVB-T a teď jsme plus mínus třeba dostali podobnou sílu vysílače na stejném stanovišti, akorát že s jiným kmitočtem, a nás zajímalo, nakolik se míra pokrytí od sebe liší. Ale jak říkám, síla signálu odpovídá teoretickým pokrytím, proto tady zase hledat nějaké zásadní rozdíly by asi nebylo úplně korektní a šlo by o příliš technické hledání chyb někde, kde možná nejsou. Aktuálně probíhá dovypínání moravského regionu, blížíme se ke Zlínskému regionu, kde vypneme poslední vysílač, a tam samozřejmě si uděláme ještě  vyhodnocení a poté začneme řešit lokality, které třeba mohou mít nějaký problém. Zatím o něm třeba ani nevíme, ale v průběhu času se o nich dozvíme.

Problémy s pokrytím jdou pravděpodobně řešit dokrývači, ne?

Ano, ale potřebujeme získat v daném regionu kmitočtový příděl. Opět se vracíme k ČTÚ jakožto regulátorovi, který nám musí přidělit kmitočet, který je tam akceptovatelný a dá se tam použít.

Když jsem si procházel diskusní fóra na odborných nebo specializovaných webech, kde jsou pohromadě lidé z celé republiky, tak jsem si všiml, že dost jich mátlo nasazení varovného piktogramu, který upozorňoval diváky, že mají přeladit, a zároveň označoval určitý čas, dokdy to musí udělat. Potom přišel koronavirus, který situaci trošku zkomplikoval a piktogram se vysílal celoplošně.

Pro Prahu a Středočeský kraj, tedy pro první vlnu vypínání, která byla předřazena ostatním a spadala ještě do roku 2019, se piktogram lokalizoval. Následně, pro další vlny, se již vysílal celoplošně. Je však důležité zmínit, že Česká televize umožnila divákům přecházet  na DVB-T2 již od dubna 2018, takže kdo viděl piktogram, mohl nehledě na datum přeladění v jeho regionu přechod vyřešit. Z dosavadního průběhu je navíc jasně patrné, že diváci byli o přechodu dostatečně informováni a pokud se obraceli na naše divácké centrum, pak se jednalo v naprosté většině o dotazy na technické detaily a nastavení přijímačů, a ne o dotazy na termíny přechodu.

Technický ředitel České televize Michal Kratochvíl|foto:Jiří Šeda

Akce nasazení piktogramu lidi tedy nepletla?

Neřekl bych. Piktogramem jsme označili celou síť, která bude vypnutá. Divák v dané lokalitě, co viděl piktogram, tak si zjistil datum, kdy bude jeho vysílač vypnutý. Ve standardu DVB-T2 začala Česká televize na všech svých šesti programech vysílat v dubnu roku 2018, od té doby mohli diváci z kteréhokoli regionu na DVB-T2 přejít.

Jestli si ho zjistil.

No dobře, ale vidím-li tento piktogram na svém přijímači a jsem-li z oblasti XY, pak jako divák dojdu k závěru, že mi vysílač v nějakém datu bude vypnut. Anebo jinak řečeno, pokud vidím piktogram, pak jsem se na DVB-T2 nepřipravil. K vypnutí mělo dojít v červnu, teď až na konci září, tak stejně o současný druh signálu přijdu. Pokud lidé nechají přípravy na DVB-T2 na poslední chvíli, pak těžko radit.

Konkrétní dotaz na DVB-T2 dokrývače od jednoho čtenáře. Proč dokrývače, které se postupně budují po spuštění velkých vysílačů, nevysílají na stejné frekvenci?

Někde by zajistit stejnou frekvenci možná i šlo a opravdu se tak i vysílá, ale kmitočty jsou zkoordinovány za A mezinárodně, když jste u hranic, a za B i vůči jiným sítím a jiným službám. Vy tam například nemůžete pustit nějaký jiný vysílač, který tam vysílá něco jiného než Českou televizi, protože byste ho začal rušit. A opravdu rád bych řekl, jak zajistit vysílání na stejné frekvenci, ale nejsem regulátor. Já naopak kmitočty od regulátora získávám, abych je mohl provozovat. Takže otázka je dobrá, ale ne na nás. My když nějaká lokalita je nepokrytá a je tady nějaká reálná tužba ji pokrýt, tak samozřejmě musíme na ČTÚ jako každý druhý a zažádat si a tam teprve někdo začne hledat, jestli v dané lokalitě jsou dostupné kmitočty. Asi vám nějaký kmitočtový příděl pro konkrétní lokalitu dokáží dát, tam je ale třeba, aby taky dával smysl, aby signál pokryl víc než třeba 20 domů v okolí. Vyžaduje to tedy nějaký výkon, když začnete stavět nějaký stožár atd. Problematika dokrývačů je komplexnější a nelze ji takhle zjednodušit.

Rozhovor bude pokračovat druhou částí, kterou publikujeme v horizontu několika dnů.

Technický ředitel České televize Michal Kratochvíl a editor webu Digitální rádio Lukáš Polák|foto:Jiří Šeda