Stát nedal nohu na plyn rozvoje digitálního rozhlasu, přiznává šéf telekomunikačního úřadu ČTÚ

Vláda nedávno schválila dokument označovaný jako Strategie rozvoje digitálního terestrického vysílání, který de facto nastartoval proces zavádění DVB-T2 v České republice. Co se bude dít dál?

Dokument byl schválen a usnesení nám jako regulátorovi zároveň uložilo do konce srpna vydat individuální oprávnění subjektům, které mají právo získat oprávnění pro přechodové sítě. Úřad zatím vydal první dvě individuální oprávnění pro vysílače Praha – město a Praha (Cukrák, pozn. red.). V tuto chvíli probíhá komunikace s Českou televizi ohledně případného vydání dalších individuálních oprávnění.

To první jsou tedy České Radiokomunikace?

Ano. Zatím jsme obdrželi pouze tyto žádosti, které jsme zpracovali nebo zpracováváme. Vlastní termín spuštění a toho, co bude následovat, je pak už v moci držitelů těchto individuálních oprávnění. Mimo to pokračuje činnost pracovní skupiny, vedená Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně dalších kroků realizace.

Kdy by měl být vypořádán požadavek České televize?

Předpokládám, že až přijde žádost o vydání individuálního oprávnění od České televize, bude se vyřizovat obdobně jako v případě Českých Radiokomunikací. Proces pro tyto dvě přechodové sítě je v tuto chvíli pouze čistě administrativní. Co v tuto chvíli probíhá, je ještě mezinárodní koordinace pro třetí síť. Původní požadavek byl pouze na dvě sítě. U třetí regionalizovatelné sítě je tedy v tuto chvíli technická překážka právě v podobě koordinace.

V tuto chvíli asi není možné říci nic o parametrech?

Ne.

Regionalizovatelný multiplex je tedy síť Digital Broadcasting, tedy pro stávající klienty multiplexu 4?

Přesně tak.

Individuální oprávnění, která byla, respektive budou vydána, se týkala pouze Prahy?

Ano, týkala se pouze dvou vysílačů.

U Digital Broadcasting půjde také pouze o Prahu?

To je věcí žádosti DB. Dvě přechodové sítě počítají s šestadvaceti vysílači, které by měly být postupně přidělovány na základě individuálních oprávnění. Je třeba nicméně upozornit, že součástí vládou schváleného materiálu bude i legislativní řešení, které v současné době připravuje MPO a součástí tohoto legislativního řešení je i otázka poplatků za využívání kmitočtů za tyto přechodové sítě. V současné době neexistuje žádný nástroj, který by ČTÚ mohl zohlednit charakter přechodových sítí třeba při povinnosti placení poplatků za využívání kmitočtů.

Takže další individuální oprávnění se budou vydávat na základě materiálu, který budete mít od MPO?

Nařízení musí projít vládou a podle něho budeme vyměřovat poplatky. V současné době neexistuje legislativní nástroj, který by zohlednil proces digitalizace číslo dva, tedy DVB-T2 – ani na úrovni zákona, ani na úrovni prováděcích předpisů. S tím vším strategie počítá. MPO připraví novelu zákona o elektronických komunikacích, ale ta doposud není. Právě proto zde možná v tuto chvíli máme jen jednu žádost o individuální oprávnění a vedle toho nám přišla i od České televize. Operátor musí za kmitočty pro přechodové sítě platit podle současného stavu, což znamená další náklady.

České Radiokomunikace již několikrát avizovaly, že plánují provoz přechodové sítě v Praze zahájit začátkem příštího roku. Kdy odhadujete, že by se mohlo vysílání rozšířit do dalších oblastí?

Rozšiřování je v tuto chvíli plně v rukou operátora sítě

Když se zeptám jako úplný laik, kanály pro přechodové sítě už v tuto chvíli jsou?

Některé jsou a některé se váží na regionální sítě. Část kmitočtů z regionálních sítí bude využita i na přechodové sítě. V tuto chvíli ale nemůžeme říci které. Váže se to na mezinárodní koordinaci. Je možné, že některé z těchto kmitočtů budou moci být nějakou dobu nadále využívány.

Předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák|foto: Český telekomunikační úřad

Společnost dvbexpert, která je operátorem placených DVB-T multiplexů v Říčanech spadá do kategorie regionálních multiplexů. I jí tedy hrozí odebrání kmitočtů po roce 2017?

Ano.

Operátoři tedy zkrátka šli do těchto přídělů s tím, že o ně mohou po roce 2017 přijít.

Úřad toto říká transparentně již několik let. Držitelé mají v povoleních uvedeno, že platnost končí v roce 2017.

Už je definitivně jasno, kolik přechodových sítí bude fungovat a kterému operátorovi jaká síť připadne?

Bude to tak, jak to schválil materiál vlády, tedy tři přechodové sítě, o kterých jsme již hovořili.

Takže o vzniku nějakých dalších multiplexů se můžeme bavit někdy po roce 2020, respektive 2021?

V současné době se bavíme o přechodových sítích, které by měly pomoci terestrické platformě k přechodu z DVB-T na DVB-T2. Trvalé multiplexy jsou otázkou po roce 2020.

Z toho, co jsme si doposud řekli, lze tedy očekávat, že dokrývače přežijí i éru přechodu na DVB-T2.

Ano.

Dalším důležitým dokumentem pro digitální vysílání v České republice, který nedávno prošel vládou, je návrh rozvoje zemského digitálního vysílání veřejnoprávního rozhlasu. Jak už ale naznačil generální ředitel ČRo René Zavoral, podoba dokumentu je pro něj nevyhovující, protože umožňuje šířit pouze tři celoplošné stanice. Jaký je váš názor na tuto problematiku?

To je odvážná otázka. Z pohledu technického regulátora, který obhospodařuje kmitočty, uděluje je a řeší mezinárodní koordinace, rozjezdu digitálního rozhlasu v České republice nic nebrání. Nic tomu nebránilo ani v roce 2013, kdy jsme poprvé provedli veřejnou konzultaci nad záměrem udělat aukci na kmitočty pro digitální rozhlas. Materiál měl několik podob a ta současná podoba je z mého pohledu maximálním kompromisem v tom dobrém i zlém. V minulosti podle mého názoru nebyla dostatečná snaha vydiskutovat si spuštění této platformy ve vztahu veřejný sektor – soukromý sektor – operátoři sítí. Neexistence dohody podle mého názoru vedla k tomu, že ten dokument je schválen v téhle střednědobé koncepční povaze. Stát nedal nohu na plyn rozvoje digitálního rozhlasu, ale pouze se rozjel třicítkou na dálnici, když mohl jet stotřicítkou. Dokážu si představit, že aktéři si spolu ke stolu dokážou sednout dříve než v roce 2021 a řeknou si, že je pro ně digitální rozhlas další zajímavou dodatečnou platformou a vidí v tom nějaký benefit. Pokud bych se na dokument díval jako optimista, řeknu „Buďme rádi alespoň za něco.“

Jaký očekáváte v tuto chvíli v oblasti digitálního rádia další vývoj?

V případě žádosti o individuální oprávnění provedeme mezinárodní koordinaci všech parametrů vysílačů a udělíme ho. Schválený materiál dává Českému rozhlasu a operátorovi sítě možnost přejít z experimentálního vysílání tak, jak je definováno v zákoně o elektronických komunikacích, do plnohodnotného vysílání v mezích dokumentu schváleného vládou. Ten však nepočítá s celoplošným pokrytím.

Šlo by tedy o oblasti, které jsou součástí strategie, to znamená Praha, Plzeň, Brno, Ostrava a přilehlé dálniční tahy?

Ano, to je ono.

Co bude se stávajícími multiplexy? Máme tu České Radiokomunikace, RTI cz a Teleko.

Zatím nic nebrání tomu, aby individuální oprávnění běžely dál. Jediný útlum lze očekávat v L pásmu, kdy Evropská komise jasně signalizuje změnu využití tohoto pásma pro downlink v rámci mobilních sítí a tam bychom měli problém s mezinárodní koordinací. U ostatních individuálních oprávnění zatím není důvod s těmito příděly jakkoliv hýbat, nebo je měnit.

Příděly v L-bandu, které budou končit, už se nebudou přidělovat?

Ano, neočekával bych, že by se prodloužily.

Operátoři mohou požádat o prodloužení individuálních oprávnění ve III. pásmu, která v současné době využívají?

Požádat mohou. Zákon o elektronických komunikacích zná pojem prodloužení individuálního oprávnění. Telekomunikační úřad má pochopitelně možnost v případě problémů s mezinárodní koordinací nebo z dalších zákonných důvodů neprodloužit tento příděl, ale pokud tu není vyloženě rozhodnutí, které by měnilo využití tohoto pásma, tak není důvod to neprodloužit. Téměř polovina kmitočtů však má koordinaci časově omezenou a sousední administrace již s dalším využitím těchto kmitočtů na území ČR nesouhlasí.

Foto: Český telekomunikační úřad