Zsolt Nagy, Towercom: V blízké budoucnosti chceme přinést Ultra HD obsah do terestriky
Technický ředitel „slovenských Radiokomunikací“ popisuje pro náš web plány s vysíláním DVB-T2, placenou službou Plustelka a rozšiřováním DAB rádia.
Jedním z velkých technických témat na Slovensku bude v následujících měsících přechod placené služby Plustelka do DVB-T2. Jak již ale proběhlo médií, půjde o kódování AVC a nikoliv modernější HEVC. Opravdu stojí za tímto krokem pouze malá penetrace HEVC přijímačů?
K tomuto kroku jsme se rozhodli hlavně kvůli přijímačům. Na začátku jsme naznačovali, že placená platforma Plustelka je předpřipravená na DVB-T2 tím, že samotné přijímače jsou T2 a toho času to pochopitelně byly přijímače H.264. I kdyby tyto přijímače nebyly H.264, tak si myslím, že kódovací systém HEVC nemá ještě takovou pozici nebo podporu od výrobců, že bychom se na to mohli vrhnout a spustíme standard HEVC a pouze HEVC. Myslím si, že HEVC potřebuje ještě nějaký čas, aby se usadil a standardizoval a výrobci ho začali používat ve větší míře.
V České republice se nicméně v posledních měsících hovoří, že DVB-T2 bude HEVC, a to vysílání by mělo začít již za několik měsíců.
I u nás bude DVB-T2/HEVC, ale až po roce 2020. Dělím to na několik fází. První fáze je Plustelka. To je placená platforma. Můžeme to vnímat jako samostatný projekt, ale ten velký přechod do DVB-T2 bude samozřejmě do HEVC. Předpokládám, že za ten čas nějakým způsobem standard postoupí a vykrystalizují se některé věci, které ještě nejsou jasné.
K vysílání DVB-T2 po roce 2020 se určitě ještě dostaneme, zůstaňme ještě u služby Plustelka. Předpokládám, že tento krok děláte proto, abyste tuto službu mohli rozšířit.
Ano, je to ten prvotní cíl. Chceme divákům rozšířit počet kanálů a některé programy potažmo nabídnout v HD rozlišení.
A nějaké balíčky chystáte?
Balíčky se neobjeví. Budeme se snažit zaměření Plustelky udržet. Plustelka má jasného diváka. Je to divák, kterému stačí pár placených kanálů. Na tomto konceptu se určitě nechceme předbíhat s operátory, kteří jsou si schopni zařadit desítky, možná i stovky programů. Chceme tuto službu mít zaměřenou na méně náročnějšího diváka, co se týká počtu programů.
Jak je vůbec Plustelka úspěšná?
Není to žádné tajemství. Plustelku vnímáme jako takový marketingový projekt. V žádném případě to není projekt za účelem nějakého ekonomického zisku. Od samotného začátku Plustelka konstantně nabírá zákazníky. Nábor je okolo čtyř set až pěti set zákazníků měsíčně. Aktuálně jsme na úrovni někde mezi patnácti až šestnácti tisíci.
Nicméně pokud by služba nebyla ekonomicky úspěšná, nemělo by cenu ji provozovat.
Ano, to je pravda. Ekonomickou úspěšnost můžeme brát jako nějaké velké zisky, případně vykrytí nákladů. Plustelka bude spíše ten druhý případ.
Česká republika hodlá v následujících měsících začít s výstavbou DVB-T2 vysílačů, Jaká je situace na Slovensku, pokud tedy pomineme službu Plustelka?
Porovnávat Českou republiku a Slovensko možná není úplně šťastné. Česká republika už má v tomto směru kus práce za sebou, co se týká plánování a co se týká postavení strategie. Na Slovensku momentálně probíhají technická jednání s regulačním úřadem a ten vede jednání s okolními zeměmi, jakou podobu budou mít sítě po roce 2020. Máme nějaké vize a máme nějaké priority, čeho bychom chtěli dosáhnout, ale obávám se, že je předčasné o tom zatím hovořit. Každopádně si nedokážeme představit paralelní provoz DVB-T a DVB-T2 bez dostatečně dlouhého souběhu. Z pohledu toho produktu to musí být určitá nutnost a tímto přechodem se budeme snažit také získat. Divákům bychom rádi přinesli větší počet kanálů a vyšší rozlišení.
Dokážete odhadnout nějaký časový horizont, kdy se něco okolo DVB-T2 začne na Slovensku dít?
Vcelku reálně vidím, že koncem roku 2017 se začne stavět nějaká přechodová síť a budou fungovat některé vysílače. V roce 2018 už si dokážu představit, že základ sítě funguje a začátkem roku 2019 je dobudováno nějaké slušné pokrytí. Někdy okolo roku 2019 a 2020 bude fungovat paralelní provoz. Dostatečně dlouhým souběhem paralelního provozu mám na mysli například rok.
Terestrika je na Slovensku na rozdíl od České republiky menšinovou platformu, spoléhá se spíše na satelit. Má vůbec u vás DVB-T, respektive DVB-T2, šanci uspět?
Vychází to ze vztahu s vysílateli. Osobně se neobávám toho, že by terestrika neměla svého diváka. Bude mít ale svého specifického diváka. Nebude pro každého. Jsou tam samozřejmě limity, ale svého diváka si najde. Co se týká penetrace DVB-T, pravidelně si necháváme dělat průzkumy. Nesporné je, že DVB-T je populární jako druhý nebo třetí přijímač v domácnosti, takže bychom tuto pozici neměli zanedbávat. Čísla, která máme přes agenturu GfK ukazují, že penetrace DVB-T není až tak nízká a pohybuje se okolo třiceti procent.
Okolo třiceti procent?
Okolo třiceti procent s tím, že nerozlišujeme, zda je to první, druhý nebo třetí přijímač. Třicet procent domácností tedy nějakým způsobem využívá terestrické vysílání.
Takže popularita DVB-T na Slovensku šla nahoru?
Mohla být nižší. Propad penetrace nastal samotným přechodem. Bylo to způsobeno nějakými technickými změnami a zejména tím, že při přechodu z analogu na digitál jsme měnili polarizaci signálu, takže diváci byli postaveni před hotovou věc a museli si zajistit opačnou. Chápu, že pro skupinu diváků to mohla být nějaká bariéra. V tu dobu jsme si dělali průzkum a máme potvrzené, že jsme ztratili penetraci okolo deseti procent. Od roku 2009/2010 terestrika opět pomalu přibírá, meziročně o jedno dvě procenta.
Předpokládám, že zákazníci se k vám začali vracet poté, co byl na satelitu Astra zpoplatněn příjem programů, které byly dříve zdarma?
To bych nerad komentoval. Nemáme jednoznačné informace, jaký měl dopad Servisní poplatek. Nezaznamenali jsme od doby jeho zavedení nějaký extrémní nárůst popularity DVB-T. Pokud nějaký nárůst byl, tak nebyl až tak rapidní, jak bychom si to dovedli představit.
Dovede si představit, že po zkušenostech, které máte s Plustelkou, by mohla začít na Slovensku fungovat placená pozemní televize, byť je to pro vás v současné době jakýsi marketingový nástroj?
Umím si to představit, ale vhodný model bychom museli zvolit velmi opatrně. Terestrika bude mít vždy nějaké to omezení oproti ostatním platformám. Satelit je také jednosměrná vysílací platforma, ale pravděpodobně nikdy se nebude bořit do takových problémů s frekvencemi jako DVB-T. Museli bychom tedy k celé platformě přistupovat velmi opatrně a velmi opatrně vybírat i segment diváka.
Co se týká Plustelky, tato služba je k dispozici i na satelitu. Jak jste s ní prozatím spokojeni?
Satelitní Plustelku jsme spustili prakticky jako přidanou hodnotu nebo doplněk k terestrické Plustelce. Sledovali jsme tím zájem o Plustelku bez rozlišení platformy. Plustelka je crossplatformový produkt a divák si může vybrat, zda bude sledovat přes satelit nebo terestriku.
Šestnáct tisíc zákazníků, o nichž jste mluvil, je terestrická Plustelka, nebo jde o celkový počet zákazníků?
Jde o celkový počet klientů. Satelitní Plustelka je v celkovém počtu poměrně mizivé procento. Není to žádný významný počet.
Co jsem pochopil, tak Plustelka je určena pro diváky, kteří preferují především bezplatný příjem. Médii nedávno proběhla zpráva o vyřazení Markízy, která byla v nabídce placená.
Původní záměr byl, že jsme chtěli mít Markízu v neplacené podobě, ale nezískali jsme souhlas vysílatele, takže jsme toto přání museli respektovat. Po čase se nám ukázalo, že se nám placený balíček s Markízou nevyplatilo držet.
Vidíte vzhledem k tomuto omezení ještě nějaký potenciál pro další rozšiřování této služby?
Bude to záležet spíše od kroku konkurenčních platforem. Slovensko je vcelku saturovaný trh. Je zde spousta poskytovatelů a my sledujeme, že i satelitní Plustelka je pro méně náročného diváka, ale i v segmentu satelitní televize je poměrně velká konkurence, takže Plustelka není v tomto směru až tak zajímavá jako ostatní služby.
Vedle DVB-T2 se často skloňuje i formát Ultra HD. Máte v tomto směru nějaké plány?
Ještě v letošním roce plánujeme testovací vysílání. Pracujeme na tom, abychom dostali nějaký Ultra HD stream z přenosů z olympiády. Nevím, zdali se to podaří, ale pracujeme na tom. Zatím to nemáme potvrzené. Máme nějaké dohody i se slovenským veřejnoprávním vysílatelem, který by nám měl poskytnout Ultra HD kontent a ten pilot bychom měli rozvysílat koncem července, začátkem srpna.
Neřekl jste platformu.
Samozřejmě DVB-T2/HEVC.
Takže experiment, který by běžel mimo Plustelku?
Jde vysloveně o experimentální vysílání s jedním vysílačem v okolí Bratislavy.
Takže z Kamzíku?
Ano, přesně tak. Zde bychom chtěli otestovat možné problémy v kompatibilitě, techniku, Ultra HD a reakci diváků zda ano, nebo ne.
Na satelitu není kapacita?
Pokud bude od někoho požadavek na šíření obsahu, proč ne? Plustelku ale tímto směrem rozšiřovat nehodláme.
Ke spuštění experimentálního vysílání DVB-T2 už jste učinili nějaké kroky, například žádost u regulátora?
Samozřejmě a bude to takové rarita. Chystáme vysílání v pásmu VHF.
Takže ve III. pásmu jako digitální rozhlas?
Digitální rozhlas má vyhrazena svoje pásma. Občas na to všichni zapomínají, ale vychází to ze ženevského plánování. Každá země má kromě UHF sítí má i VHF síť pro potřeby DVB-T. Samozřejmě, že některé země se rozhodli, že to přidělí ve prospěch digitálního rozhlasu, ale tyto frekvence zatím nejsou použité, takže my bychom to chtěli využít minimálně na testovací účely. Neplánujeme nic dalšího.
Můžete prozradit k tomuto testovacímu vysílání něco bližšího?
Půjde o K6, tedy frekvenci 184,5 MHz a vyzářený výkon 5 kW. Polarizace bude vertikální, kódový poměr 2/3, počet nosných 32k, ochranný interval 1/8 a modulace 256 QAM.
Vzhledem k tomu, že web Digitální rádio by měl být zaměřený primárně na DAB rozhlas, nedá mi to, abych se nezeptal, jak to na Slovensku vypadá s touto technologií. Zdá se, že kromě testů se toho příliš neděje.
Rád bychom to nazvali pilotním vysíláním. Rozhodli jsme se k tomuto kroku i přesto, že nálada mezi vysílateli není až tak T-DAB pozitivní. Dohodli jsme se s veřejnoprávním vysílatelem o obsahu a spustili jsme vysílač a v tomto roce, začátkem července, spustíme ještě vysílač v Košicích – na východě Slovenska. Nejpozději začátkem příštího roku bychom chtěli spustit ještě Bánskou Bystricu. Nehovoříme zatím o nějakém celoplošném vysílání. Není to vysílání na komerční bázi. Je to vysloveně pilotní technický projekt.
Nicméně toto vysílání bude časově omezené.
Tyto licence jsou časově omezené. Celoplošné sítě ještě nejsou vylicencované.
Vidíte na Slovensku nějakou vůli stávající situaci změnit?
Vůle je. Do pilotu jsme se rozhodli jít, abychom výrobcům a dovozcům zařízení ukázali, že ta technologie je u nás možná. Ze strany broadcasterů často slyšíme, že nejsou zařízení. Chtěli jsme nekonečnou smyčku, že jeden se vymlouvá na druhého, nějakým způsobem přerušit. Od posluchačů slyšíme prozatím pouze kladné reference a reakce. Bude pochopitelně záležet na tom, zdali se přijímače rozšíří, a zdali budou dostupné v automobilech. Hodně se hovoří o tom, že rozhlasový trh je saturovaný. Dokážu si představit, že i zadavatelé reklamy si uvědomí, že je za touto technologií nějaký potenciál a trh může narůst. Myslím si, že právě na takovýto impuls vysílatelé čekají.
Máte kromě RTVS poptávku po této technologii od vysílatelů, nebo je situace podobná jako u nás?
Nevidím do hlav komerčních vysílatelů, ale dokážu si představit, že vysílatelé, které mají komerční sítě v analogu, tak nebudou příliš podporovat, aby se celoplošné sítě vrátili. Na druhou stranu existuje celá řada vysílatelů, kteří nejsou spokojeni se svými stávajícími sítěmi, pokrytím, a právě tito vysílatelé by to velmi uvítali a tuto technologii podporují. Řekl bych tedy půl na půl. Jsme velmi rádi, že veřejnoprávní vysílatel nějakým způsobem tuto technologii podporuje.
Je kromě RTVS někdo další, kdo by o tuto technologii projevil zájem?
Díky tomu, že projekt běží na pilotní bázi, tak si vyhrazujeme volbu, co všechno tam zařadíme. Zatím jsme se rozhodli, že kromě RTVS nebudeme zařazovat další vysílatele. Žádosti ale přicházejí.
Budete se snažit do budoucna tuto situaci změnit?
Budoucnost, kterou bychom chtěli zaujmout směrem k digitálnímu vysílání, vychází z pozice naší infrastruktury. Pochopitelně bychom rádi provozovali sítě a udělali jsme k tomu nějaké první kroky, takže jsme začali s návrhem sítí a nějakým způsobem to komunikujeme s regulačním úřadem. Samozřejmě nás čekají koordinace s okolními zeměmi, a poté nás čeká ještě nějaký licenční proces, který rozhodne o tom, zdali budeme vybráni, nebo ne.
Foto: archiv společnosti Towercom