Český rozhlas Plus zahrál opět ve Finsku, za mimořádný úlovek může Es vrstva
Jde o jev, který se vyskytuje obvykle většinou od května do září, kdy je v praxi možné přijímat na daném území stovky až tisíce kilometrů vzdálené stanice v pásmu VKV.
Lovci vzdálených signálů mohou v těchto měsících, stejně jako každý rok, přijímat vzdálené stanice prostřednictvím takzvané Es vrstvy, která bývá též označována jako „plechové nebe“. Této možnosti využil i Roger Granholm z Finska, kterému se podařilo 26. července zachytit krátce před desátou hodinou večerní Český rozhlas Plus, a to z vysílače Plzeň – Radeč. Finský report o zachycení této stanice přišel do veřejnoprávního média v minulosti již několikrát.
Es vrstva je jevem, který se vyskytuje obvykle většinou od května do září, kdy je v praxi možné přijímat na daném území stovky až tisíce kilometrů vzdálené stanice. Odstup mezi vysílačem a bodem příjmu je přitom minimálně šest set kilometrů. Rozhlasovými posluchači laiky, kteří částečně do problematiky pronikli, bývá často Es vrstva zaměňována s tropo příjmem, kdy jde ale běžně pouze o vzdálenost stovky kilometrů. Stanice zachycené přes Es vrstvu mají typický charakter – jejich vysílání trpí velkými úniky, a jak se rychle objeví, stejně také většinou i mizí.
Související
-
Finský posluchač zachytil na severu Evropy signál Českého rozhlasu Vltava z Hodonína
Lovci vzdálených signálů označovaní též jako DX-eři již několikrát na severu Evropy zaznamenali signál stanice ČRo Plus.
-
Signál Českého rozhlasu Plus dolétl až do Finska. Nevěříte?...
Es vrstu označovanou také jako plechové nebe znají dobře i lovci vzdálených signálů v České republice. Mimořádný jev je zajímavým zpestřením zejména v letních měsíc...
-
AUDIO: Es vrstva přináší do Česka VKV signály z řady...
K prvnímu výskytu Es vrstvy a potvrzení zachycených stanic došlo včera, tedy ve středu 3. května. Ve Velké Británii se podařilo zachytit VKV stanice z Polska, ale t...