Před dvaceti lety byl průkopníkem podcastů, dnes v nich Český rozhlas vidí přítomnost i budoucnost

Jiří Malina, který stál u zrodu podcastingu v Českém rozhlase, od začátku věřil, že podcasty představují budoucnost pro rozhlasové vysílání. Jaká je situace dnes, kdy podcasty obsazují trh a ovlivňují způsob, jakým lidé poslouchají audioobsah? O vývoji, výzvách a financování veřejnoprávních podcastů jsme si povídali s Jiřím Malinou, který byl u prvních kroků Českého rozhlasu na poli podcastingu.

V roce 2019 se Český rozhlas rozhodl uspořádat celodenní akci s názvem Podcast Session, která měla za cíl podpořit start podcastové vlny a nabídnout odborné i laické veřejnosti know-how ohledně technologií, marketingu a samotné podcastové tvorby|foto:Český rozhlas

V roce 2009 jste společně s Milošem Čermákem prezentovali na AFO v Olomouci podcasting jako budoucnost rozhlasového vysílání. Jak se situace podle vás změnila do roku 2024?

Jiří Malina: Co se týče přístupu rozhlasu, prakticky nijak. To, co jsme říkali tehdy, platí i dnes. Dnes bych asi slovo budoucnost přeformuloval na přítomnost a místo slova příležitost bych použil slovo nutnost. Před dvaceti lety jsme v relativně úzké skupině fanoušků a internetových odborníků, včetně mého kolegy Adama Javůrka, který v té době byl ještě v dresu Respektu, cítili potenciál podcastů a jejich budoucí výrazný vliv na konzumaci audia na internetu. Český rozhlas je ve strategii k podcastům v podstatě dvacet let konzistentní. Bohužel to nelze říct o některých mediálních odbornících, což je nejspíše ovlivněno změnou nebo vývojem osobních nebo byznysových zájmů. Co se v poslední době změnilo, je přístup jiných médií, individuálních producentů, značek a organizací k podcastům. V době podcastového boomu v Česku, zhruba od roku 2019, začaly audio na internetu výrazněji objevovat i jiné subjekty, začala se tvořit česká podcastová scéna a audio na internetu prošlo výraznějším vývojem.

Český rozhlas spustil podcasty v roce 2005 a už v roce 2006 nabízel uživatelům přes 200 podcastů. Web rozhlas.cz/podcast byl zároveň hlavním místem na internetu, kde mohla laická veřejnost najít návody a veškeré informace o podcastingu.|foto:Český rozhlas

Oproti jiným vysílatelům se Český rozhlas podcastům věnuje dlouhodobě, je to tak?

Jiří Malina: Rozhodně ano. Demonstrativně mohu říct, že Český rozhlas se zasloužil o podcasting na českém internetu a není to jenom účelové manažerské plácnutí, ale naprostý fakt. Před cca dvaceti lety jsme nejen začali podcasty distribuovat, ale také jsme se rozhodli dělat velkou osvětu. Ve vysílání jsme vysvětlovali, co je podcast, připravili jsme speciální webové stránky, kde byly návody a recenze na podcastové aplikace, a především jsme posluchačům a uživatelům vysvětlovali samotnou ideu a výhody konzumace audia on demand. První roky také Český rozhlas vystupoval na mnoha konferencích a festivalech, mj. INVEX, AFO, seminář Applu atd., kde prezentoval svoje zkušenosti, ale také vize do budoucna. Naše zkušenosti jsme sdíleli také na půdě Evropské vysílací unie (EBU) v Ženevě v roce 2007 jako jedno z prvních veřejnoprávních médií. Navíc jsme přispěli i k odborným textům na toto téma.

Anna Vošalíková a Adam Javůrek|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Jakou roli hrají podcasty pro Český rozhlas?

Jiří Malina: Významnou. Stejně jako pro všechna veřejnoprávní média v Evropě. Pro nás byly podcasty vždy hlavně formou distribuce, tedy logickým a přirozeným rozšířením našich aktivit v distribuci audia on demand. Už od počátku jsme přes podcasty chtěli oslovit mladší uživatele a neposluchače Českého rozhlasu, ale zároveň jsme se snažili technologie zpřístupnit i starším posluchačům. Stejně jako dnes. Více než 99 % obsahu, který nabízíme v podcastech, pochází z našeho běžného vysílání. Už v roce 2006 jsme nabízeli přes 220 pořadů formou podcastů a taky jsme připravovali ad hoc výstupy mimo vysílání. V roce 2005 to byly např. různé audio výstupy doplňující publicistiku ohledně Czechteku atd. Vše lze shrnout do jedné věty. Naší snahou bylo vždy dostat audio obsah Českého rozhlasu k posluchačům co nejdostupnějšími cestami.

Čtěte také

Podcast Slast muže nevylučuje, v ženské sexualitě můžou mít velkou roli, říká Linda Bartošová

Otázka: Jaký význam podle vás má internet pro distribuci obsahu Českého rozhlasu?

Jiří Malina: Na internet se lze dívat jako na veřejný statek, který by měl být přístupný všem. Internet odjakživa sloužil k šíření a sdílení obsahu. Je naprosto přirozeným místem pro obsah Českého rozhlasu a to včetně veřejnoprávních podcastů. Naši posluchači, ale také neposluchači mají právo na přístup k obsahu Českého rozhlasu i online. Samotný význam internetové distribuce pro Český rozhlas už nemá smysl nějak obhajovat, je to naprostá součást každodenních obsahových a komunikačních aktivit. Pokud mám odpovědět číselně, pak naše internetové pilíře (iROZHLAS, mujRozhlas a rozhlas.cz) navštíví měsíčně přes 1,7 milionů uživatelů a každý měsíc máme okolo 8 milionů přehrání audií. Plus si připočtěte obrovský dosah našich sociálních sítí, včetně YouTube kanálů.

Obrázek: Osvěta podcastů probíhala v počátcích podcastingu také v printu, kde buď Český rozhlas sám na toto téma přispíval anebo byl přirozeně součástí tématu.|foto:Český rozhlas

Jak byste vysvětlil rozdíl mezi obsahem, který Český rozhlas nabízí zdarma formou podcastů, a tradičním rozhlasovým vysíláním? Existuje nějaká zásadní odlišnost?

Nejjednodušší odpověď je, že de facto rozdíl není, protože přes 99 % obsahu podcastů pochází z rozhlasového vysílání. Pokud bych chtěl jít více do detailu, pak rozdíly a především vzájemné ovlivňování lze najít. Ten technický rozdíl je v tom, že do podcastů nedáváme až na výjimky literárně-dramatická díla, jako jsou četby nebo rozhlasové hry, a v publicistických pořadech vystřiháváme před zveřejněním v on demand písničky. Ovšem mnohem zajímavější téma je vliv podcastů, technologií a internetu na rozvoj audia a mluveného slova. Zatímco dříve přicházela primárně inspirace z rozhlasového prostředí, včetně zahraničních rádií, pak poslední roky audio trh na internetu, ať na tom zahraničním nebo tuzemském, výrazně ovlivňuje nás rozhlasáky. Inspirací nejsou jenom technologické možnosti nebo marketingové přístupy včetně komunikace, ale také přístupy ke zpracování samotného audio obsahu. Je to naprosto logické. Internet ovlivňuje všechna odvětví, a tak by byl nesmysl si myslet, že na rozvoj audia mají patent pouze rádia a rozhlas. Televizní svět si tím už dávno prošel a my to zažíváme právě teď. Tomuto tématu se ale více věnuje útvar Vývoje a výroby nebo můj kolega Adam Javůrek.

Čtěte také

Podcast Radia Wave Buchty čtou získal ocenění na festivalu Prix Bohemia Radio

Vnímáte rostoucí popularitu podcastů jako hrozbu, nebo spíše příležitost pro tradiční rozhlasové vysílání?

Dokud roste poptávka a podcastový trh každoročně získává nové posluchače, pak je to pro nás vždy příležitost, i když víme, že oproti zapouzdřenému rozhlasovému trhu je internet volný prostor pro neomezenou konkurenci. Je předpoklad, že následující roky se bude v Evropě meziročně zvyšovat počet uživatelů podcastů o deset procent. O tyto uživatele bude svádět boj nejen Český rozhlas a ostatní rádia, ale především všechny mediální domy, nezávislí tvůrci atd. Úspěšný bude ten, kdo bude mít dobře nastavená čtyři základní marketingová P.

• Product: dobře skloubí kvalitu a zpracování audio obsahu
• Promotion: bude dobře komunikovat a propagovat
• Place: nastaví si dobrou strategii pro svoje platformy, třetí strany a další formy distribuce
• Price: bude mít zajištěné financování a hodnotu produktu

Český rozhlas má podle mě první tři marketingová P dobře rozehraná a teď nás čeká ten největší boj o poslední čtvrté P, a to o cenu. Price je totiž pro Český rozhlas hodnota rozhlasového poplatku. Tak si držme palce, aby vše prošlo a mohli jsme si říct, že poslední marketingové P máme ve správné hodnotě, a to 55 Kč měsíčně.