Český rozhlas rozšíří DAB+ i do Karlovarského a Zlínského kraje, zdůraznil důležitou roli kódování

Český rozhlas rozšíří do konce příštího roku pokrytí digitálním vysíláním DAB+ i do Karlovarského a Zlínského kraje. Na dnešní odborné konferenci Radiokomunikace 2018 to oznámil ředitel Úseku techniky a správy veřejnoprávního média Karel Zýka. Tuto fázi označuje jako 3B. Český rozhlas je již rozhodnutý tyto oblasti pokrýt, v tuto chvíli ovšem nemá prozatím rozhodnuty konkrétní kóty a jejich technické parametry. Portál Digitální rádio pochopitelně s dalšími plány Českého rozhlasu seznámí čtenáře v následujících měsících.

Podle Zýky se tak pokrytí signálem multiplexu ČRo DAB+ ve III. pásmu dostane do konce příštího roku na hodnotu 80 % populace. Šéf techniky připomněl, že budou pokryty všechny velké aglomerace a většina dálnic. „Nekončíme a budeme pokračovat pochopitelně v rozšiřování dále,“ konstatoval Karel Zýka. Úsek techniky bude podle jeho slov řešit i pokrytí DAB+ signálem v problematických oblastech prostřednictvím dokrývačů, které v současné době provádí veřejnoprávní rozhlas například v Německu.

Ředitel Úseku správy a techniky Českého rozhlasu představil aktuální pokrytí multiplexu ČRo DAB+ a plány do konce letošního a poloviny příštího roku. Zýka připomněl, že médium rozšířilo koncem roku 2017 pokrytí na vysílače Plzeň – Radeč, Brno – Hády a Ostrava – Hošťálkovice, díky němuž se podařilo mimo jiné rozšířit DAB+ i na většinu západočeské dálnice D5. Do konce roku je pak v plánu spuštění vysílačů Tachov, Ústí nad Labem – Buková hora a Trutnov – Černá hora a několika dokrývačů na dálnici D1 a Jihlava - Strážník. Kojál na střední Moravě je ve fázi mezinárodní koordinace, v plánu je i jihočeská Kleť.

Velmi důležitou roli hraje podle Karla Zýky u digitálního rozhlasu použité kódování, které je dlouhodobě předmětem vášnivých diskusí zejména na odborných diskusních platformách. Jak docílit toho, aby zvuk byl subjektivně kvalitní? Jaký datový tok je důležitý? To jsou často skloňované otázky. „V minulosti se u MPEG-2 pro kvalitní zvuk používal datový tok 192 až 256 kbps, stejně kvalitní MP3 stačilo 128 až 192 kbps. Dnes se formát AAC při zapnutí všech doplňků pohybuje až na 48 kbps,“ uvedl ve stručnosti Zýka.

Ředitel Úseku správy a techniky Českého rozhlasu si je vědom, že DAB+ nemá pouze fanoušky, ale také odpůrce. Jejich argumenty pro zavržení digitálního rádia jsou zejména „plechový“ zvuk a jeho ne příliš kvalitní podání. „Tento mýtus vytvořila skutečnost, že kódování nebylo dříve dostatečně efektivní. MPEG-2 určitě nemůže při 128 kbps zajistit kvalitní zvuk,“ argumentoval Zýka. Při použití kvalitního algoritmu a dostatečného datového toku je ovšem podle jeho tvrzení poslechovými testy jasně dokázáno, že zvuk Českého rozhlasu je kvalitní. „Náš multiplex napájíme signálem v nekomprimované kvalitě,“ upozornil.