Vnímání televizního světa a konzumace obsahu se mění, dokazuje to i nová Apple TV

Představení včerejších novinek společnosti Apple chápu v několika směrech jako revoluční a vzít si z nich může příklad i český trh s placenou televizí. Nejde tak ani o to, co vše Apple představil, ale způsob, jakým nám ukázal konzumování televizního obsahu. Osobně jsem člověk, který už klasickou lineární televizi prakticky nesleduje, snad pouze s výjimkou zpravodajství a i tady je to konzumování obsahu leckdy zpětné, protože usednout přesně v sedm hodin ke zpravodajství a věnovat mu téměř hodinu času, není úplně ideální. 

Placená televize na našem trhu, ač se to nezdá, ušla za posledních několik let velký kus cesty. V současnosti žijeme v situaci, kdy řada operátorů nahrazuje vysílání standardních verzí kanálů jejich mutacemi ve vysokém rozlišení, roste i počet HD programů v základních nabídkách. Nabízet ale dnes pouze klasické televizní vysílání nestačí. To už pochopila přibližně před dvěma lety společnost O2, která v rámci své IPTV platformy začala obsah selektovat do jednotlivých kategorií, přidávat k němu doporučení, hodnocení databáze IMDb apod. 

Jde o cestu, kterou se dnes vydávají i další firmy podnikající v tomto oboru. Konkurenční služba Kuki se srovnává v tomto směru s Netflixem, vývoj na tomto poli sleduje například i provozovatel SledováníTV, který plány naznačil na nedávném setkání s obchodními partnery. K čemu je divákovi výběr desítek až stovek programů, když má pocit, že se téměř nikde nic nevysílá a na dálkovém ovladači má ve favoritních skupinách jen několik svých oblíbených programů? Selekce obsahu je proto další, zcela logickou kapitolou placené televize.

Samozřejmě v tomto směru se vývoj nezastaví a můžeme si trochu zaspekulovat. Má v dnešním světě smysl placená televize v modelu, jaký dnes známé? Neskončí během několika let vysílání řady kanálů a nebude jejich obsah dostupný pouze ve videotékách? Cesta, kterou ukázal včera Apple, by tomu mohla nasvědčovat. Americký gigant chce divákům v nové verzi Apple TV nabízet „best of výběr“ napříč různými platformami a přinést ho předplatiteli na jediném místě. Rozdíl mezi lineární distribucí televizních kanálů a různými videotékami se skrze platformu, jako je Apple TV, smývá. Divák najde vše na jednom místě.

Dost dobře si v následujících letech dokážu představit moment, kdy budeme klasickou cestou konzumovat zpravodajství nebo sport, zbytek pak budeme mít v našem televizním přijímači k dispozici formou různých archivů a on-line videoték, kdy se mohou do selekce zapojit i vybrané osobnosti veřejného života, se kterými sympatizujeme. Pokud vám tyto řádky přijdou jako utopie, můžeme zavzpomínat na roky ne tak dávno minulé, kdy placená televize vysílala pouze analogově a o něčem, jako je zpětné zhlédnutí jsme si mohli nechat pouze zdát. Vše samozřejmě záleží na kvalitě internetové konektivity, ale to už je jiná kapitola. 

Zástupci operátorů pozemního vysílání, které v Česku stále sleduje téměř 60 % populace, pochopitelně nesledují tento vývoj s výrazným nadšením. Technologie DVB-T, respektive DVB-T2 nemá v tomto srovnání příliš mnoho k nabídnutí. Zpětný kanál ji chybí, a proto se v uplynulých letech začalo koketovat s technologií hybridní televize HbbTV, která umožňuje zpětné sledování pořadů z archivu a další funkcionality. Boj o televizního diváka je díky přechodu na DVB-T2 znovu v plném proudu a je tak pouze na něm, zdali chce být doslova otrokem televize v podobě, v jaké ji známe, případně objevovat její budoucí formy.