Cena za komerční DAB+ sítě se může změnit, připouští ČTÚ. Digitální rádio dostane jedinou šanci, varuje jeden z operátorů

24. říjen 2022

V příštím roce by se v České republice mělo ve větší míře rozšířit vysílání digitálních rozhlasových sítí ve standardu DAB+. Konference Radiokomunikace 2022 v úterý 18. října přinesla pohled na budoucnost multiplexů ze strany regulátora i samotných operátorů. Koordinátor projektu COLOR DAB+ pak upozornil na nutnost žánrové pestrosti stanic, aby posluchači měli důvod si přijímače pořizovat.

Čtěte také

Ředitel odboru správy kmitočtového spektra Českého telekomunikačního úřadu Jiří Duchač na začátku celé diskuse konstatoval, že cenové podmínky tak, jak byly nastaveny, nejsou finální a regulátor je o nich připraven s jednotlivými operátory jednat. „Vždy je jednodušší cenu snižovat, než zvyšovat,“ uvedl Duchač a doplnil, že ČTÚ zodpovídá za to, že kmitočty budou využívány efektivně. Svůj zájem o frekvence pro komerční sítě potvrzuji prakticky všichni operátoři na trhu, kteří již DAB provozují, do procesu se zapojí i Digital Broadcasting.

„Šlo nám o to, aby vznikla konkurence a hned v první fázi výběrového řízení nevykoupil kmitočty jeden subjekt, takže je zde omezená účast,“ konstatoval ředitel odboru správy kmitočtového spektra. „Původně jsme uvažovali o tom, že uděláme výběrové řízení nejdříve pro celoplošné, pak regionální a nakonec lokální sítě, ale zvítězila varianta, že to uděláme najednou, protože zájem operátorů je roztříštěn, a pokud bychom postupovali step-by-step (krok za krokem, pozn. red.), umožňovalo by to určité taktizování,“ dodal Jiří Duchač.

Čtěte také

Ředitel pro regulaci Českých Radiokomunikací Marcel Procházka možnost vzniku podmínek pro vysílání komerčních rádií v DAB+ uvítal. „Pokud by tu vysílal pouze Český rozhlas, zájem o toto vysílání by mezi posluchači nebyl tak velký. Mohlo to být dříve, ale byly tady velké tlaky komerčních rádií, které DAB+ nechtěly. To už je po odchodu některých lidí z těchto rádií minulost. Ze strany komerčních rádií vnímáme, že zájem o DAB je,“ sdělil Procházka. 

Manažer Českých Radiokomunikací apeloval na to, že komerční sítě se musí spustit co nejdříve, než bude pozdě. „Máme tu velmi omezený časový prostor, kdy to můžeme udělat. Pokud se nám to nepodaří udělat teď, tak už nikdy, protože DAB bude převálcován streamingem. Dnes už má data každý ve svém mobilním telefonu. DAB má jednu šanci a nesmíme ji promarnit,“ zdůvodnil Marcel Procházka s tím, že hlavním nepřítelem rádia jsou v tomto případě služby typu Spotify, Apple Music apod.

Čtěte také

„Máme tu dvě celoplošné sítě krát patnáct stanic, více či méně regionalizovatelných. (…) Jsou tu čtyři silné mediální domy a každý může vysílat díky stávající podobě mediální legislativy dvě celoplošné stanice. (…) Celkem je tedy počet stanic v DAB+ omezený na osm. Pak je zde jedno omezení, což by mohlo ještě jednoho z hráčů eliminovat, takže bychom tu měli pouze šest celoplošných stanic (…) Kapacitu celoplošných sítí bychom tedy nebyli schopni prodat,“ postěžoval si Procházka. 

Ředitel pro regulaci Českých Radiokomunikací si také povzdechl, že se do naší legislativy, stejně jako například v Itálii, nepodařilo dostat podmínku, aby nově prodávaná rádia v obchodech obsahovala kromě analogového tuneru i digitální. „Je to velká škoda, protože operátoři a stanice budou vysílat, ale řada posluchačů bude mít nadále analogová rádia, takže si toto vysílání nenaladí,“ dodal Marcel Procházka, kterého v jeho vyjádření podpořil i technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka.

Čtěte také

„I z pohledu Českého rozhlasu je zájem na tom, aby se komerční vysílání v DAB+ co nejrychleji rozvíjelo,“ zopakoval Zýka své stanovisko, které již přednesl na nedávné oborové konferenci Innovation Day, jejímž pořadatelem byly právě České Radiokomunikace. Procházku pak doplnil, že Česká republika musela přijmout výbavu DAB tunerů v automobilech jako evropské právo, kdežto tzv. spotřebitelská část byla volitelná a ze strany naší země schválena nebyla. 

Provozní ředitel společnosti RTI cz Roman Kropáček, která se zatím zaměřuje na šíření DAB+ na území Čech, připomněl situaci s DAB+ před více než deseti lety. „Vždy si vzpomenu na rok 2011, kdy se spustily první vysílače v L-bandu a skončilo výběrové řízení pro L-band. Od té doby jsem čekal každý rok, že bude vypsáno výběrové řízení pro III. pásmo, tak jsem se konečně dočkal, ještě tedy vlastně ne,“ povzdechl si Kropáček.

Čtěte také

Podle oborového experta, který již roky patří k velkým propagátorům digitálního rádia, je třeba vytvořit podmínky pro to, aby operátoři mohli vysílat, ale zároveň i pro samotná rádia, co se týká právě mediálního zákona, a to ideálně v co nejkratší době. Kropáček kritizoval Ministerstvo kultury, pod které digitalizace rádia spadá, že se k problematice DAB stavělo dlouhodobě laxně. „Doufám, že se to teď změní,“ doplnil provozní ředitel RTI cz. 

Jedním z řečníků byl i koordinátor projektu COLOR DAB+ Jakub Melín, pražského a středočeského multiplexu fungujícího na kanálu 7C. Melín si povzdechl nad skutečností, že v éteru chybí nové rozhlasové programy a v tomto směru pochválil Český rozhlas, který díky DAB+ rozšířil programovou nabídku a oslovuje s novými digitálními okruhy nová publika. Podle koordinátora multiplexu musí digitální vysílání přinést programovou pestrost, jinak je zbytečné ho rozšiřovat, protože posluchač o něho nebude mít zájem. 

Čtěte také

„V případě komerčních stanic došlo v uplynulých letech k zániku řady regionálních rádií a naopak jejich zařazování do sítí velkých rozhlasových domů,“ popsal Jakub Melín situaci, kdy pole komerčního vysílání ovládají zejména velcí hráči, kteří konsolidací svých aktivit de facto připravili trh v České republice o regionální rádia, která se stala součástí nadregionálních sítí. „DAB+ by potřeboval rozšíření o žánrové a alternativní stanice. Pokud podmínky budou pro rádia náročné, tak těchto projektů moc nevznikne. DAB+ v Česku by pomohl vznik více nízkonákladových multiplexů, jako je právě síť COLOR,“ uzavřel Melín.

autor: lukpo
Spustit audio

Související