Český telekomunikační úřad popsal náročné hledání kmitočtů pro DAB+, nejtěžší bylo se Slovenskem

Čtěte také

Český telekomunikační úřad zanesl do dokumentu pro využití III. pásma připomínky operátorů

Duchač konstatoval, že z pohledu mezinárodní koordinace byla nejproblematičtější oblastí nebo regionem jižní Morava, kde se stýkají hranice de facto čtyř států ve velké blízkosti – Polska, Slovenska, Rakouska a de facto také Maďarska, byť s nim České republika přímo nesousedí. Dalším problémem byla i blízkost velkých aglomeraci, jako jsou Bratislava, Budapešť nebo Vídeň. Maďarsko sice z pohledu digitálního rádia DAB+ neočekává žádný progres – aktuálně se zde vůbec nevysílá – to nicméně neznamená, že tamní regulátor neměl na kmitočty žádné požadavky.

„Naráželi jsme také na to, že některé sousední administrace chtěly zachovat vysílání v pásmu VHF. To byl příklad Polska, dříve i Slovenska,“ konstatoval ředitel odboru správy kmitočtového spektra Českého telekomunikačního úřadu. „Projevila se do toho i další skutečnost, že DAB+ nebyl pro některé země prioritou,“ dodal Jiří Duchač. V době pandemie covid-19 navíc bylo nutné některá jednání vést elektronicky a v tuto chvíli je velmi problematické dojít ke konkrétnímu výsledku. Koordinace s Německem, Rakouskem a Polskem byly přitom dokončeny již v letech 2018 a 2019.

Čtěte také

Český telekomunikační úřad vydal všechna individuální oprávnění pro nové vysílače sítě ČRo DAB+

Jako problém se naopak ukázalo Slovensko, protože požadované kmitočty regulátorů na obou stranách byly poslední a nebylo možné již hýbat s frekvencemi, které byly zkoordinovány s ostatními zeměmi a koordinace již byly dokončeny. „Slováci se chovali jako každá jiná administrace a snažili se zachovat ty samé podmínky pro sebe jako pro nás,“ upřesnil ředitel odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ. Jiří Duchač představil proces koordinace de facto jako fiktivní a probíhal de facto i nad fiktivním terénem.

„Pro koordinaci používáte stávající dominantní kóty. Stanoviště Českých Radiokomunikací představují nejkrajnější případ a s nimi jsme pracovali,“ konstatoval Duchač s tím, že jde o operátora, který v České republice používá lokality s nejlepším možným pokrytím a dosahem. Přesahy vysílačů jsou problémem nejen kvůli vzájemným rušením. U Slovenska zahrála velkou roli i skutečnost, že má vysílače na velmi vysokých kótách a vliv rušení je například větší, než přesah českých vysílačů směrem na východ.

Čtěte také

Důležitý krok k budoucím DAB+ sítím pro privátní rádia: ČTÚ zveřejnil upravený plán využití kmitočtů ve III. pásmu

Pro mezinárodní koordinace je nutnost sjednotit parametry výpočtu pokrytí. Každý z regulátorů může mít jinou výpočtovou metodiku. „Měli jsme díky provozu v Německu poznatky o tom, jak se například rušení projeví v praxi. U Slovenska jsme věděli, že některá rušení nebudou, případně se překryjí naším vysíláním. Kolegové ze Slovenska chtěli, pokud půjde o nějakou hlavní kótu, aby zde rušení nebylo,“ konstatoval Jiří Duchač. Slovensku mělo o některých kmitočtech zprvu jasnou představu, ale v průběhu jednání se tyto představy podařilo naštěstí narovnat a najít kompromis.