Na řešení problémů s příjmem celoplošných DVB-T2 sítí se budou podílet operátoři i Česká televize

Čtěte také

Ministr průmyslu a obchodu kritizoval předsedkyní Rady ČTÚ kvůli problémům s příjmem DVB-T2

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko na konferenci Digimedia 2022, která se dnes koná na Kavčích horách, informoval, že ministerstvo obdrželo obsáhlý materiál s řadou stránek a příloh, který se této problematicky týká. „V průběhu června bychom chtěli udělat jednání a vezmeme připomínky (...), abychom udělali co nejlepší návrh řešení. Je třeba přemýšlet o tom, kam technologie spějí a hledat řešení, která budou s tímto vývojem kompatibilní,“ uvedl Očko.

Pracovní skupina se bude zabývat i další budoucností pásma, které v současné době využívá terestrická televize. Stanovisko České republiky na konferenci WRC 2023 budou prezentovat zástupci Českého telekomunikačního úřadu. Technický ředitel České televize Michal Kratochvíl konstatoval, že stávající přechod na pozemní vysílání DVB-T2 dopadl dobře, ale problémy s příjmem signálu se objevují například v době inverzního počasí nebo díky přeshraničnímu zásahu.

Čtěte také

Česká televize šla s rozsáhlou jednofrekvenční DVB-T2 sítí do rizika, upozornil expert. Některé vysílače by přeladil

Kratochvíl připustil, že problémy sice existují, například díky vysílačům z Polska nebo Slovenska, ale do jaké míry jsou významné, to je otázkou. Technický ředitel České televize si proto položil otázku, kdo dané řešení zaplatí. „Je třeba udělat analýzu toho, kde není pokryto. Je to otázka procesu a musíme se bavit i o další strategii terestrického pokrytí, kdy budeme muset udělat analýzu toho, jakou strategii v oblasti televizního vysílání zaujmout po roce 2030,“ uvedl Kratochvíl.

Ředitel pro regulaci Českých Radiokomunikací Marcel Procházka potvrdil, že problémy s rušením se týkají kromě České televize i tohoto operátora. Procházka konstatoval, že celá situace je způsobena tím, že v DVB-T2 sítích je nyní výrazně méně kmitočtů než v době DVB-T. „První problém je na Jesenicku z Polska, další problém je standardní stav, kdy se tato situace projevuje u některých domácností, a třetím problémem je období inverzí,“ vyjmenoval Marcel Procházka.

Čtěte také

Počasí prakticky nemá na DVB-T2 vliv, pro vysílače jsou nejhorší mrazy, říká šéf techniky Radiokomunikací

Podle Procházky je u posledního problémů největší kámen úrazu v tom, že dotčené oblasti jsou díky inverznímu počasí pokaždé někde jinde, a to podle toho, jak se mění situace v atmosféře. Společným jmenovatelem všech třech problémů je výrazně menší počet kmitočtů, řešením by bylo proto pochopitelně přidání nových kmitočtů. Čeněk Pavelka z Českého metrologického institutu celou záležitost s problematických příjmem pozemního televizního signálu zpochybnil a označil ji prakticky za politickou a uměle vyvolanou.

Většina evropských zemí má podle Marcela Procházky z Českých Radiokomunikací zájem zachovat pozemní televizní vysílání i po roce 2030. „Hodnota free-to-air (neplaceného, pozn. red.) vysílání je obrovská,“ uvedl manažer operátora. V Německu má podle Procházky velkou popularitu satelitní vysílání právě proto, že není placené. Zde je však třeba upřesnit, že volně vysílají na satelitu v HD formátu pouze většinou veřejjnoprávní televize, zatímco komerční stanice se spoléhají na distribuci v SD formátu. „Věříme, že příděly po roce 2030 budou prodlouženy,“ uzavřel.